Bez kamarádů a partnerského života? To by mé duši chybělo. Spilková o životě golfové profesionálky

Už od jara ji kloub trápil, i olympiádu odehrála s velkou bolestí. „Bylo to trošku přes hranu,“ přiznává. „Ale chtěla jsem do Paříže,“ popisovala svou hlavní motivaci. Však jen ona a dalších třináct hráček na světě může říct, že hrály na všech třech olympiádách od návratu golfu do programu her.

Pak už ale tělo řeklo dost. „Dávám se do kupy fyzicky, ale trochu i duševně,“ připouští, že pauzu uvítala i její hlava. „Za těch čtrnáct let jsem odehrála vždycky plnou sezonu, okolo dvaceti turnajů,“ vypočítává. Prostou násobilkou se tak dostaneme na porci okolo 280 odehraných turnajů. Bez většího prostoru na oddych.

„Hrajeme od února do listopadu, v prosinci je pár týdnů, kdy si můžeme vzít volno. A od ledna zase začínáme trénovat. Takže je to docela velký nepoměr,“ pousměje se. Ale nestěžuje si. „Máme spoustu turnajů, kde můžeme získat body, vydělat si peníze. Každý sport má něco,“ uvědomuje si.

Věděla, do jakého světa jde. V době, kdy její vrstevnice mířily do tanečních, prožívaly první lásky a začínaly přemýšlet, kam vyrazit na vysokou školu, vstoupila do mnohdy nesmlouvavého světa, kde se bojuje o úspěchy, slávu i peníze. Jako nejmladší hráčka v historii Ladies European Tour. Ale o svůj soukromý život se Spilková nechtěla připravit.

„Když jsem byla na gymplu, snažila jsem se do té školy chodit a ten ‚normální‘ život si užívat aspoň po kousíčkách. Měla jsem kamarádky na vysoké škole, tak jsem občas vyrazila za nimi na kolej a žila ten univerzitní život aspoň skrz ně,“ usmívá se.

„Vždycky jsem se pak ráda vracela ke golfu, k tréninkům. Ale snažila jsem se na to nahlížet zdravě, protože mojí duši by chybělo, kdybych se nevídala s kamarády nebo neměla partnerský život,“ vysvětluje.

Byť i ten se povětšinou s golfem prolínal. Však svého amerického manžela Seana poznala přes kamaráda na greenu. „Ale když jsme se před šesti lety potkali, vídali jsme se opravdu málo,“ vzpomíná.

Sama byla na cestách po turnajích, její partner přednáší na právnické fakultě, a tak měl povinnosti ve škole. Ale přes léto dokázali svůj program sladit ideálně, Spilková svého nyní už manžela využívá jako caddyho. Včetně olympijských turnajů v Tokiu a Paříži. „Od svatby se vidíme docela hodně a jsme za to hodně rádi,“ kvituje.

Jakou radu by dnes se svými zkušenostmi dala sama sobě jako šestnáctileté Kláře, která vstupovala do světa profesionálního golfu? „Aby si udržela nějakou energii. Protože já jsem taková, že hodně energie vydám a pak ji zase potřebuju nabrat. Ale ničeho nelituju. Vždy jsem to žila naplno a jsem za to ráda,“ ohlíží se.

Jak vzpomíná na své tři olympiády a láká ji i čtvrtá v Los Angeles? Kdy s manželem používají vlastní tajný jazyk? Kde potkala na hřišti kobru a proč je ráda, že se golfová móda uvolňuje? Zanadává si po nepovedeném úderu? O tom všem mluvila v podcastu Mixzóna.