Hlavní obsah

Americký deník: Krásný stadion, setkání s Hiddinkem a skvělí hokejisté

NEJEDNÁ SE O REDAKČNÍ OBSAH

Na utkání s Tureckem jsem potřeboval být dřív než mužstvo a tak jsem si objednal speciální odvoz od hotelu. Nakonec byl opravdu speciální – přijelo pro mě regulérní mrazící auto, naštěstí ani v ostrých zatáčkách zezadu žádný mražený tuňák nevypadl. S tímhle autem uruguayský řidič projel všechny kontroly naprosto bez problémů a vysadil mě až u VIP vchodu.

Článek

Stadion Red Bull Aréna je úchvatný a přitom tak jednoduchý. Jak by takový stánek pro 27 tisíc diváků slušel České republice. Všechno tak prostorné, účelné a určitě ani nijak zvlášť předražené.

Mělo být vyprodáno, ale zdaleka nebylo. Prý nějaký Turek z New Jersey skoupil 18 tisíc vstupenek a asi mu jich dost zůstalo neprodaných, takže do toho asi pěkně zahučel.

O utkání psát nebudu, ale aspoň za něco bych rád pochválil kluky, a to za příkladný přístup k mediálním aktivitám. I po zápase, kdy se vůbec nedaří. Tohle prostě funguje už od září bezchybně a novináři si určitě nemohou na nic stěžovat.

Zážitkem pro mě bylo osobní setkání s Guusem Hiddinkem, trenérskou veličinou, která si už oťukává své budoucí svěřence. Hiddink byl ale v utkání s Českem pouze divákem, protože do konce července má platný kontrakt s Ruskem, takže všichni hrají divadlo. Celou dobu tu s Turky je, trénuje, ale koučovat ještě nesmí. Je to ale velmi sympatický pán, s nímž se můžete pobavit o čemkoliv. Na to, co všechno dokázal, klobouk dolů!

V neděli jsme museli už dopoledne opustit hotel. Zatímco první zápas pro nás organizoval tým New York Red Bulls, teď už si nás přebírá Americká fotbalová asociace, která nám zajistila ubytování v Hatfordu, kde v úterý hrajeme proti USA. Po vyklizení pokojů jsme před transferem vyrazili na chvíli na Manhattan a pak v hotelovém lobby fandili českým hokejistům ve finále mistrovství světa. V Americe samozřejmě tato akce neběží na žádné televizi, čili jsme se shlukli u notebooku Petra Čecha a sledovali internetové vysílání České televize. Byly to nervy, dokonce jsme kvůli tomu asi o 15 minut zpozdili odjezd, ale vyplatilo se. Jsme mistři světa, tedy hokejoví… Kluci všem hokejovým kolegům a kamarádům moc gratulují.

Cesta do Hartfordu trvala tři a půl hodiny, na necelou hodinku nás totiž zbrzdila příšerná zácpa na dálnici, přitom šlo o obyčejné zúžení kvůli práci na vozovce. A to byla neděle. Na hotel jsme dorazili v půl deváté večer. Zítra nás čeká předzápasov ý trénink. A v úterý utkání. Snad nám Hartford přinese konečně fotbalovou radost.

Tento text nebyl vytvořen redakcí. Jedná se o zprávu ČMFS.