Životní jubileum legendy. Bývalá opora reprezentace Bejbl slaví kulatiny

S fotbalem začínal Bejbl v Polabanu Nymburk, kde již od mládežnických kategorií ukazoval svoji versatilitu. „V žácích jsem hrál na pozici krajního beka, později se ale starší kluci přesunuli do dorostu a začal jsem nastupovat v útoku. Tam se mi docela dařilo, v šestnácti letech si mě tak vyhlédla Mladá Boleslav," vyprávěl Bejbl o svých začátcích v rozhovoru pro projekt Můj první gól.

Poté již jeho kariéra nabrala strmý směr vzhůru. Po rok a půl dlouhém působení ve městě automobilů získala Bejbla pražská Slavia, kde se přes dorost a rezervu rychle vypracoval ve stabilního hráče A-týmu. Tam se nymburský odchovanec časem zařadil mezi opory a úspěšná léta v Edenu vygradovala sezonou 1995/1996, během níž vyhráli „sešívaní" svůj první mistrovský titul v historii samostatné české ligy.

Bejbla poté neminula ani pozvánka na již zmíněné EURO 1996, kde nastupoval pravidelně v základní sestavě a po smolné finálové prohře v prodloužení s Německem si odvezl společně se spoluhráči domů stříbrnou medaili.

Spolehlivé výkony mu přinesly asi nejatraktivnější angažmá v životě, ihned po šampionátu totiž vyslyšel vábení Atlética Madrid. „Měl jsem i jiné nabídky, tahle byla ale rozhodně nejzajímavější a proto jsem ji tehdy přijal," vysvětloval zpětně Bejbl.

Nakonec ve španělské metropoli strávil čtyři roky, během nichž si zahrál i po boku současného trenéra Atlética, Diega Simeoneho. „Nejvíce jsem si užil tu úplně první sezonu v Madridu, podařilo se nám totiž dostat do čtvrtfinále Ligy mistrů," vzpomínal pak na svoji premiéru v milionářské soutěži.

Bejbl si dále vyzkoušel i Ligue 1, kde oblékal dva roky dres Racingu Lens. Po francouzské anabázi se na tři sezony vrátil do Slavie a v roce 2005 odešel na svoji poslední zahraniční štaci. Během dvou let naskočil do bezmála šedesáti utkání rakouské nejvyšší soutěže v dresu Rapidu Vídeň, podruhé v kariéře si zahrál skupinu Ligy mistrů a poté se vrátil zpět do své domoviny, kde ještě jednu sezonu odkroutil ve Slovanu Liberec.

Na severu Čech ale odehrál Bejbl pouhých devět soutěžních utkání počátkem léta 2008 se pak ve svých 36 letech rozhodl ukončit aktivní hráčskou kariéru. „Nastal čas začít dělat něco jiného. S fotbalem jsem zažil mnoho hezkých chvil, teď se ale mohu konečně naplno věnovat rodině," prohlásil tehdy Bejbl, který se může pyšnit celkem 58 starty za národní tým, v jehož barvách vstřelil tři branky.

„Reprezentovat svoji zemi považuji za největší čest, které může hráč dosáhnout. Bylo skvělé čelit těm nejlepším hráčům světa a bojovat za Českou republiku na velkých turnajích, jako například mistrovství Evropy," váží si bojů se lvíčkem na prsou čerstvý padesátník, který nejčastěji nastupoval na pozici středního záložníka nebo stopera.

A i po aktivní kariéře je vidět, že reprezentace pro Bejbla skutečně hodně znamená. Momentálně totiž působí jako hlavní kouč u kategorie českého národního týmu do devatenácti let, předtím pracoval také u „osmnáctky“ a „sedmnáctky“.