Hlavní obsah

Z Alp do nové jednadvacítky. Mám ambici být číslem jedna, netají Stejskal

Už v šestnácti odešel z rodného Brna do Rakouska a za pět let doma trochu sešel z očí. „Nevadí mi to,“ plaše se usměje Adam Stejskal. Brankář rakouského Tirolu se brzy může českým fanouškům znovu připomenout – a třeba i jako jednička reprezentační jednadvacítky. Nový tým ve čtvrtek v Uherském Hradišti čeká přátelák se Slovenskem a příští úterý na Islandu rozehraje evropskou kvalifikaci.

Foto: Martin Gregor, FAČR

Adam Stejskal bude v nové jednadvacítce bojovat o pozici brankářské jedničky.

Článek

„Je příjemné být hned na prvním srazu. Nic mi neuteče a můžu si od začátku budovat pozici,“ spokojeně poví Stejskal v týmovém hotelu jednadvacítky v centru Zlína.

Nový tým se dává dohromady teprve od pondělí a už ve čtvrtek ho čeká první testovací zápas: kdo bude brankářem číslo jedna? Kromě Stejskala se nabízí Lukáš Horníček, náhradník z portugalské Bragy, a slávista Matyáš Vágner, jenž pravidelně chytá na hostování ve druholigové Vlašimi.

Hodně práce má od začátku sezony i Stejskal, v rakouské lize zatím nechyběl ani minutu. Ostatně právě kvůli tomu do Tirolu šel, po pěti letech v Salcburku potřeboval změnu. V Red Bullu se zdokonaloval ve vyhlášené mládežnické akademii, loni si zachytal finále prestižní Youth League a sbíral zkušenosti ve druholigovém Lieferingu. Jenže v áčku Salcburku nenaskočil ani do jednoho ostrého zápasu.

„Bylo to pro mě psychicky složité, na druhou stranu těžké chvíle zažijí všichni kluci, kteří chodí do top mančaftů,“ vykládá smířeně. „Loni na podzim jsem byl číslo tři nebo čtyři, ale na jaře jsem byl už dvojka a měl jsem příslib, že kdybychom brzy uhráli titul, mohl bych naskočit do branky. Jenže boj o titul byl nakonec trochu delší a v posledním kole už trenér nechtěl nic měnit. Byl jsem zklamaný a po těch letech i trochu přejedený, ovšem Salcburku vděčím za hodně.“

Když v létě dostal nabídku z Tirolu, dlouho neváhal. A nejen proto, že mohl zůstat v krásných Alpách. „Kývl jsem ještě ten den. Lákaly mě dvě věci: první liga a reálná šance stát se jedničkou,“ vypráví nadšeně. Bonusem v Tirolu je český asistent Martin Švejnoha, někdejší obránce Plzně, Brna či Slovácka. „Je fajn, že si můžu s někým popovídat česky. V Salcburku jsem byl první tři roky s útočníkem Tondou Svobodou a pak jsem tam byl dva roky sám,“ vzpomíná Stejskal.

Pokud fotbalový Tirol nesledujete, vězte, že sídlí v malém Wattensu, kde žije necelých osm tisíc lidí. „Klid, hodní lidé a žádný stres jako ve velkých městech,“ popisuje Stejskal. Ve Wattensu tým trénuje a na zápasy jezdí do Innsbrucku, kam je to ani ne 20 minut.

Tirol v nové sezoně zatím nezáří, nevyhrál ani jednu ze šesti ligových partií a je předposlední. „V základu hraje pět nebo šest nových kluků a pořád si to teprve sedá. Musíme se zvednout, jinak to budeme mít ještě těžší,“ zdůrazní Stejskal.

Zapomenout může na srazu jednadvacítky, které začíná nový cyklus: ve čtvrtek příprava se Slovenskem a příští úterý prolog kvalifikace EURO na Islandu. „Posledním dvěma ročníkům se povedlo na mistrovství Evropy postoupit, což by měl být i náš cíl. Navíc EURO se bude hrát na Slovensku a mohlo by přijet dost fanoušků,“ přemítá Stejskal.

U Lvíčat se znovu sešel s trenérem Petrem Koubou, brankářem vicemistrů Evropy 1996. Stejskal coby ročník 2002 stříbrné tažení v Anglii nepamatuje, ale… „Pana Koubu jsem jednou zažil už v minulém cyklu jednadvacítky a měl mě na starosti i v předchozích mládežnických reprezentacích. Má spoustu zkušeností a dokáže nás výborně připravit na zápasy,“ chválí Stejskal.

Bude to on, z koho Kouba udělá jedničku? „Nechám se překvapit,“ poví klidně. „S Lukášem Horníčkem se znám dlouho, s Matyášem Vágnerem se vidím poprvé. Všichni tři jsme kvalitní brankáři, ale samozřejmě mám ambici být číslem jedna.“

Související témata: