Hlavní obsah

Vymodlená posila. Majitel za mě hodně bojoval, jsem jeho velkým dlužníkem, tvrdí Hlavatý

Pokračují ruku v ruce i v novém klubu. Pod trenérem Radoslavem Kováčem odehrál nejvíce zápasů ve své kariéře a teď za ním záložník Michal Hlavatý zamířil do ambiciózního Liberce. „Vytvořili jsme si spolu skvělý vztah,“ říká 26letý ofenzivní záložník s cenovkou přesahující 20 milionů korun. Tím se stal jedním z nejdražších hráčů v historii Slovanu.

Foto: Jaroslav Appeltauer/FC Slovan Liberec, Sport.cz

Michal Hlavatý v přípravném zápase za Liberec.

Článek

Byl trenér Kováč hlavním důvodem, proč jste upřednostnil Liberec?

Tím hlavním faktorem byl jednoznačný posun výš. Tvoří se tady projekt, který je mi celkově hodně sympatický. Už teď jsou naše ambice velké a postupně se budou zvyšovat. A trenér byl určitě neméně důležitým faktorem. Vytvořili jsme si spolu skvělý vztah a věřím, že je toho ještě dost, co od něj můžu načerpat a zlepšit se. Jsem rád, že naše spolupráce může pokračovat dál.

Je vám sice 26 let, ale zažil jste již spoustu trenérů. Třeba Karla Jarolíma, Michala Bílka, Pavla Horvátha, Jiřího Kotrbu, Pavla Hoftycha či Karla Krejčího. Čím se Kováč z vašeho pohledu vymyká?

Řekl bych, že hrou. Chce hrát trochu jinak. Všichni z nich nabádali: Hrajte fotbal, máme secvičené nějaké systémové věci. Ale u něj jde víc o držení pozic a vnímání prostoru. Dám příklad. Real Madrid má skvělé hráče, vysokou variabilitu a úplně si nedrží pozice v ofenzivě. Kdežto třeba Manchester City hraje vyloženě systémově, drží si pozice a má nějakou strukturu hry a prostory, kde by se hráč víceméně měl pohybovat. Mohou se prohodit, ale v každém prostoru by zkrátka v tom daném čase měl někdo být. Real Madrid někdy má pět borců u sebe, kdežto na druhé straně není nikdo, což by se v  City nestalo. Trenér tedy chce, abychom drželi prostory, maximálně se prohodili.

Vypadá to, že poslední roky podrobně sleduje Manchester City ?

(usměje se) Myslím, že na Manchester City, Arsenal nebo Leverkusen trenér kouká dost. Inspiraci tam hledá hodně a na trénincích a v zápasech je to znát.

Označil byste Kováče za vašeho osudového trenéra?

V podstatě ano. Každý trenér mi něco dal, s každým jsem zažil těžší i hezčí okamžiky. On mě ale naučil o fotbale uvažovat trochu jinak. Co s týče prostoru, stejně tak jako napojení na spoluhráče. Ne že bych už předtím nechápal, že jde o kolektivní sport, ale nějaké vzájemné uvolňování prostoru a podobně jsem předtím až tak nevnímal.

Jak se to projevuje konkrétně na vaší hře?

Zaprvé to začíná už v tréninkovém procesu. Naučil mě hrát ve vyšší intenzitě. S celým realizákem mě zlepšili po fyzické stránce. I předtím jsem běhal hodně, ale v nižší intenzitě. Teď podle mě běhám taky dost, ale intenzita se zvýšila. Když člověk cítí, že je fest natrénovaný, má lehčí nohy a nemusí nad tím tolik přemýšlet.

A zadruhé?

Kolikrát jsem se lepil na hráče, nebo jsme se v daném prostoru potkali dva tři hráči a pak si ten prostor hrozně brali. Někdy jsem chtěl spoluhráči pomoct až moc, a tím jsem i jemu prostor ubíral. Musí to být o správném timingu, nezavírat spoluhráči prostor. Radši si chvíli počkat, a tím pak pomůžu jemu i sobě. Nedostávám se totiž tolik do tlaku, a z toho pak může vyplynout nějaká ofenzivnější akce. Děláme na to spoustu přihrávkových cvičení a her, které člověka dostávají do pohody a zlepšují ho.

Má se za to, že Kováč umí s kabinou výborně pracovat. Potvrdíte to?

Ano, má charisma. Vychází z něj obrovská pozitivní energie. Když přijde do kabiny, tak se rozsvítí. Dokáže si hráče získat, komunikuje s nimi. Hrál v zahraničí, takže umí výborně jazyky. Pro zahraniční hráče je to o dost snazší. Někdy to tady nemají jednoduché, ale pod ním se cítí jako ve svém. Kabinu si získává i tím, že vše řekne přímo do očí. Nevztahoval bych to ovšem jen na něj, ale na celý realizační tým.

Kdy jste naposledy od Kováče dostal "céres"?

Teď si nevzpomenu, ale člověk se tohle musí naučit snášet. On je upřímný. Myslím, že to je důležité a lepší, než někomu mazat med kolem pusy a potom ho za zády pomlouvat.

Občas zazní pochybnosti plynoucí z toho, že Kováč zatím jen sestoupil s Opavou a s Pardubicemi hrál pokaždé jen o záchranu. Kdežto s Libercem by měl hrát na opačné straně tabulky. Co vy na to?

Neříkám, že v Pardubicích byli špatní hráči, ale spousta jich byla nehotových. Jednalo se vždy o mladé kluky, které měl posunout. A ono nemít hotové hráče a hrát jen s mladými, které máte zlepšovat a tvořit s nimi něco nového, není jednoduché. Za mě je velkým úspěchem, že se v Pardubicích liga dvakrát zachránila a zároveň se hodně kluků posunulo. Myslím, že čím lepší hráče bude mít, tím lepší a větší úspěchy bude mít. Samozřejmě tohle platí pro každého trenéra, ale u něj to bude ještě výraznější, neboť si zakládá na systémových věcech.

V Liberci od něj hodně očekávají, což bylo cítit i z velkolepého představovacího klipu. Jak se líbil vám jako vášnivému posluchači rapu?

(usměje se) Je pravda, že český rap mám rád a poslouchám ho dost často. Určitě na denní bázi. Když jedu autem, tak nonstop. Pouštím ho i malému a docela se mu to líbí. Takže se mi video líbilo moc, až jsem z toho měl husinu. Jen mě to utvrdilo v tom, že klub jde správným směrem.

Změny v kádru Liberce

Příchody

Michal Hlavatý přestup z Pardubic

Marek Icha přestup ze Slavie

Josef Koželuh přestup z Plzně

Qëndrim Zyba přestup z Ballkani

Aziz Kayondo přestup z Leganés

Santiago Eneme přestup z Vyškova

Patrik Dulay přestup ze Zlatých Moravců

Benjamin Nyarko přestup z SV Lafnitz

Martin Rýzek přestup ze Spartaku Trnava

Dominik Plechatý přestup ze Sparty

Adam Ševínský hostování ze Sparty

Denis Halinský hostování ze Slavie

Odchody

Michal Fukala konec smlouvy

Daniel Tetour konec smlouvy

Mohamed Doumbia konec smlouvy

Jan Žambůrek konec hostování

Matěj Chaluš konec hostování

Filip Prebsl konec hostování

Filip Horský konec hostování

Milan Lexa hostování ve Varnsdorfu

Jakub Hudák hostování ve Varnsdorfu

Tomáš Polyák hostování v Pardubicích

Každopádně Kováč bude v ambiciózním Liberci pod velkým tlakem. Jak ho zvládá?

Jasně, celý klub teď bude pod drobnohledem. On bude asi dost pod enormním tlakem, ale myslím, že z kariéry je na něj zvyklý. V Pardubicích jsme také byli často pod tlakem, byť asi v menším měřítku. Rozdíl byl v tom, že jsme hráli o záchranu. S celým realizačním týmem jsou celkem obrnění a tlak snáší dobře. A nepřenáší ho na hráče, což je rovněž hrozně důležitá vlastnost.

Mimochodem jak tlak snášíte vy? Jako vyhlížená posila budete jistě pod větším drobnohledem.

Snažím se to nějak filtrovat. Každý říká, že se tomu snaží nepodléhat, v uvozovkách je to jen fotbal. Pod nějakým tlakem samozřejmě budu, ale je to tak správně, protože pod tlakem se člověk může zlepšit a pak posouvat. Když to vezmu, tak v klubech top trojky je tlak ještě daleko větší. Člověk se ho musí naučit zvládat.

Kováč na podzim po zápase se Slavií apeloval na rozhodčí, aby vás jako technického hráče více chránili. Jak tohle na hráče zapůsobí?

On to ale myslel obecně, byť mě využil jako příklad. Někdy je to takové, že nás, menší kluky, ať víc, nebo míň technický, chtějí větší borci zdemolovat. Když jde o tvrdý souboj a je v rámci fair play, tak je to v pohodě. Stejně jako my menší hráči máme nějaké výhody, vyšší mají jiné a využívají svou postavu. Ale když jde o zákeřné zákroky, tak se mě párkrát zastal. Samozřejmě mně to bylo sympatické, protože byl prvním, který se nebál ozvat, přestože za to kolikrát sklízel kritiku. Myslím však, že je správné o tom mluvit.

Sedí vám česká liga, která je hodně fyzická a plná soubojů?

Ze začátku, když jsem byl mladší, tak jsem se s tím těžko sžíval, ale poslední roky se to už celkem mění a je to v pohodě. Zlepšují se i hřiště, což technickému fotbalu svědčí.

Jak se vůbec cítíte jako jeden z nejdražších hráčů, které Liberec ve své historii koupil?

Kolik jsem stál, asi řešit nebudu, ale je to jen důkaz toho, že mně vedení a trenéři věří. Jsem vděčný, že mě Liberec koupil a ty peníze za mě dal.

Byl přestup složitý?

Byl dost složitý. Musím říct, že složitější, než jsem čekal. Ale dopadl a teď už jsem spokojený.

V čem spočívala jeho komplikovanost?

(přemýšlí) Složitý byl v tom, že jsem si musel stát za svým rozhodnutím a věděl jsem, že se může doba vyjednávání protáhnout. Ale chtěl jsem přestoupit do Liberce a musel jsem podstoupit nějaké to riziko. Doufal jsem, že to dopadne dříve a netušil, že to budou takové oplétačky. Nakonec i Liberec měl strpení, takže to zaplať pánbůh klaplo. O to víc jsem rád, že už tady můžu být. Úleva to byla velká. Majitel za mě hodně bojoval, teď jsem momentálně jeho velkým dlužníkem, stejně jako celého Slovanu.

Ondřej Kania je jen o pět let starší než vy. Jak na vás váš nový šéf působí?

Na mě působí velmi sympaticky. Bavili jsme se spolu několikrát a taky z něj vyzařuje dobrá energie, taky je docela pohodář. Čím víc takhle energických lidí ve fotbale bude, tím líp.