Hlavní obsah

Vítejte v Batumi! Mazaný taxikář vrací liry, psi se toulají po ulicích a někde se tu hraje EURO

Černé moře se vlní jen zlehka a sluneční paprsky mu propůjčují tyrkysovou barvu. Po dlouhé pobřežní promenádě korzují turisté a pobaveně pozorují, jak štěkající párek zatoulaných psů pronásleduje hlídače v rozjetém golfovém vozíku. Když se setmí, nejen kolem pláží duní hudba a mrakodrapy v okolí se rozzáří pestrými barvami. Moment, v Batumi se přece ještě hraje fotbalové mistrovství Evropy jednadvacítek. Ale dá fušku ho najít.

Foto: FAČR

Jedna z mála připomínek fotbalového EURO jednadvacítek v Batumi: plastika míče nedaleko hotelu, kde bydlí český tým.

Článek
Fotogalerie

Batumi (od našeho zpravodaje) - Rozevlátý plášť se zvlněnou střechou odkazuje na tradiční gruzínské tance, na nablýskané sedačky se vejde lehce přes 20 tisíc lidí a druhou červencovou sobotu se tu bude hrát finále EURO do 21 let. Vítejte v Adjarabet Areně, kterou Dinamo Batumi otevřelo ani ne před třemi roky. Mimochodem, když byla před chvílí řeč o noční iluminaci města, dodejme, že stadion svítí nejen zvenku, ale i uvnitř, což je v časech klimatické krize překvapivý unikát.

„Když sem před dvěma lety přestoupil Oleksander Azackij, bývalý spoluhráč z Baníku, hned nám posílal videa. Říkal jsem si, že je to krásný stadion, a teď na něm hraju," usmál se kapitán české jednadvacítky Filip Kaloč.

„Pecka. Kvalitní tráva i zázemí. Kdyby takový stadion vznikl i v Česku, byla by to velká paráda," spokojeně pokýval hlavou stoper Martin Vitík.

Skupinová fáze předchozího šampionátu ve Slovinsku a Maďarsku, který podivná covidová doba nezvykle rozdělila na dvě poloviny, se musela odehrát bez diváků, zato Gruzie s Rumunskem jsou na tom letos naštěstí líp (v Tbilisi na sobotním utkání domácího týmu s Belgií dokonce padl divácký rekord). Část turnaje v Batumi je ale zatím spíš rájem srdcařů: o EURO se dozvíte z reklamy na elegantní restauraci známého řetězce fast foodů, a když zvednete hlavu, napoví vám vlaječky na stožárech lamp. A ano, nedaleko hotelu českého týmu najdete obří plastiku fotbalového míče s logem turnaje.

Nejdražší město v Gruzii si i během přehlídky fotbalových nadějí žije svým klasickým životem. Studenti námořní akademie klábosí před školou, žebrák mazácky couvá s invalidním vozíkem mezi auty na frekventované křižovatce a cizinci na zahrádkách nóbl restaurací v centru zírají do telefonů. Třeba zpětně zjišťují, jakou jim taxikář vlastně vrátil bankovku: dost možná to byla neustále oslabující turecká lira, což je v kraji oblíbený trik na kavky ze západu. Příště už radši pojedete se spolehlivou alternativní platformou, kde je cena daná dopředu.

Dřeli jsme a táhli za jeden provaz, pochvaloval si brankář Vítězslav JarošVideo: FAČR

Když se pozorně zaposloucháte, kromě gruzínštiny, ruštiny či turečtiny uslyšíte angličtinu, němčinu i češtinu. Navzdory komplikovanému spojení přiletěly hlavně rodiny hráčů a české pokřiky byly už během prvního zápasu slyšet víc než anglické. Krajané vášnivě fandili i během nedělní partie s Německem, v obou případech byl stadion zaplněný sotva z poloviny.

Hosté z Česka si můžou užít dobré jídlo za dobré peníze, zkusit jedno z bizarních ruských kol nebo si udělat výlet do tajemných hor nad městem. Případně ještě nasát atmosféru ve 150 kilometrů vzdáleném Kutaisi, kde Kaloč a spol. ve středu zakončí skupinu proti Izraeli

A zajímavé to může být i potom.

Související témata: