Hlavní obsah

Veselý exkluzivně: Kdybych nevěřil v postup, do Norska nejedu. Zvažujeme i další posily

V minulé sezoně byl strůjcem historického úspěchu a po 36 letech dostal Bohemians do pohárů. Nyní je před trenérem Jaroslavem Veselým a jeho družinou ještě těžší šichta - navázat na povedený ročník a udržet Klokany v užší špičce české kopané. Případný úspěch v ve druhém předkole Konferenční ligy proti favorizovanému Bodö/Glimt by přitom byl vítaným bonusem. „Na fotbale je hezké to, že může dopadnout všelijak. Kdybych nevěřil, že dokážeme být konkurenceschopní, ani tam nejedu," odhodlaně prohlásil kouč vršovického celku v obsáhlém exkluzivním rozhovoru pro Sport.cz, kde přiblížil i fungování přestupové politiky klubu a atmosféru v kabině.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Trenér Bohemians Jaroslav Veselý během utkání s Libercem.

Článek

Minulá sezona se povedla opravdu náramně. Žijí ve vás ještě nějaké pocity z ní?

Popravdě už spíše žiji tím, co nás čeká. Minulý ročník jsem si asi ani neprožil tak, jak bych měl, jelikož jsem už věděl, co je před námi. Možná to vše docením, až jednou v Bohemians skončím a ohlédnu se za tím. Řeknu si, že to bylo dobré.

A změnilo se něco v kabině?

Z týmu je trošku cítit větší odhodlání, hráči si lízli úspěchu, zachutnal jim a chtěli by něco podobného prožít znova. Víme, že to bude těžké, ale mužstvo pracuje a dře. Uvidíme tedy, jestli se nám poslední ročník povede zopakovat.

Kdybyste měl na svých svěřencích vypíchnout jednu věc, která byla z vašeho pohledu pro úspěšný ročník klíčová, jaká by to byla?

Týmovost. Už jsem několikrát mluvil o tom, že se jednalo o týmový úspěch, nikdo úplně nevyčníval. Největší hvězdou týmu tak byl tým samotný. V zimě nás opustili Roman Květ s Petrem Hronkem a slýchal jsem pak, že ten podzimní úspěch byl spíše náhodný. My jsme ale zabrali ještě daleko více a na jaře byli o kus lepší. Málokdy dokáže nějaké mužstvo nahradit dvě důležité opory takhle rychle. Všichni přijali svoji roli, i hráči, kteří vypadli ze sestavy, vše odmakali a vytvářeli dobré klima v kabině. To nás odměnilo v klíčových okamžicích a dokázali jsme pak zvládnout zápasy v době, kdy někteří odpadli kvůli zdravotním potížím a bylo potřeba je nahradit.

Zmiňoval jste, že během předcházející sezony jste s vedením klubu několikrát upravovali, vašimi slovy upgradovali vaše cíle. Jak jsou nastaveny nyní, míříte ještě o něco výše?

Loni jsme se zlepšili o deset pozic, což je neuvěřitelné. Nevím, jestli to někdy někdo dokázal, ale v naší lize si toho vědom v poslední době nejsem. Věřím, že je ještě nějaký prostor se zlepšit, kdybych si to nemyslel, tak tu již nejsem. V současnosti je pro nás novinka, že hrajeme ve třech soutěžích (Fortuna liga, MOL Cup, Konferenční liga, pozn. aut.), což Bohemka v novodobé éře nezažila. Základním cílem je pro nás tedy se ve všech soutěžích udržet co nejdéle to půjde a být v nich co nejvýše to půjde.

Los Konferenční ligy k vám nebyl papírově příliš přívětivý, dle vašich prohlášení ale jdete favorizované Bodö/Glimt porazit. Snažíte se podobné nastavení dostat do hlav hráčů?

Ano, určitě. Chtěli jsme si poháry zkusit, je takovou smůlou začátečníka, že jsme dostali ťafku v podobě opravdu obtížného soupeře. Ale na fotbale je hezké, že na hřišti to může vypadat všelijak. Můžeme dostat čtyřku, nebo 3:0 vyhrát. Věřím tomu, že dokážeme v tom dvojzápase být konkurenceschopní. Kdybych si to nemyslel, ani tam nepojedu.

Když jste dostal Bohemians do Evropy, nedoufal jste trochu, že byste mohl dostat cenu pro Trenéra sezony, kterou nakonec získal Brian Priske?

Řeknu to takhle. Určitě bych žádné ocenění nevyměnil za pohárové umístění. Beru, že ta anketa je vyjádření sezony celého týmu, já jsem jako kouč nejvíc vidět, ale nechci si úspěch uzurpovat pro sebe. Pokud bychom byli dále na těchto pozicích, ať jsem klidně brán za nejhoršího trenéra sezony.

Na předkolo jste se chystali souboji se soupeři, kteří budou také hrát pohárovou Evropu. Bylo jedním z důvodů právě to, že vás již brzy čeká zmíněné předkolo?

Přesně tak. Tahle utkání hráče obnažují na krev, což jsme potřebovali. Je vidět, že jsme se posunuli, před rokem jsme hráli na soustředění například s druholigovými celky z Rakouska, nyní jsme čelili účastníkům pohárů. A to jsme měli i další zájemce o přátelské zápasy, kdybychom byli na soustředění déle, mohli jsme hrát například i s Austrií Vídeň. Udělali jsme si renomé a hodně nám to pomáhá. Navíc jsme všechny zápasy hráli v plné únavě, což ukáže všechny naše slabiny a pak máme co vylepšovat. Soupeři disponují dvěma skvělými jedenáctkami a nám to ukáže, že jsme schopni dát dohromady patnáct hráčů, kteří se jim vyrovnají. Dalších pět nebo šest ale musí přitlačit, aby se v týmu udrželi a dokázali zvýšit konkurenci coby střídající hráči.

Koncem sezony jste říkal, že chcete posílit hlavně co se týče kvality a nikoliv kvantity. Zatím svá slova plníte, například o Matěje Hybše a Roberta Hrubého byl zájem i jinde.

Hybše jsme zvažovali už v zimě, to jsme ale měli jiné priority a nakonec po něm nesáhli. V předposledním zápase v Plzni se nám pak zranil Jan Vondra a chybí nám tak levonohý stoper do obranné trojky. Matěj navíc umí zahrát na více postech, což mám opravdu rád. Byla o něj velká válka, protože mu končila smlouva v Plzni a byl to jeden ze strůjců záchrany Teplic. Jsem rád, že si vybral nás. Robert Hrubý je podobný případ. Ve chvíli, kdy jsem věděl, že Aleš Čermák nezůstane, jsme ho kontaktovali. Poté jsme ho nechali soustředit na boje o záchranu ve Zlíně. Jak Hybš, tak Hrubý měli finančně lukrativnější nabídky, ale zvolili nás. To ukazuje, že jsme odvedli kus práce, je to velké plus.

Hrubý by měl nastupovat uprostřed záložní řady. Je možné, že na to doplatí nestárnoucí Josef Jindřišek?

Beru to jako zvýšení konkurence. Pepa mi kdysi řekl, jestli vím, že kdo ho nestavěl, tak byl brzo odvolaný. (smích) A upřímně, něco na tom je. On má ale i řekněme takové štěstí, nebo jakýsi dar za tu pracovitost. Nedostává ode mě žádné úlevy, nestavím ho proto, že je to Pepa Jindřišek. Ale vždycky to dopadne tak, že nakonec hraje. Když se tak nestane, je na mě kolikrát dost naštvaný, například zápas s Jabloncem z minulé sezony mi dlouho nemohl odpustit.

A co příchod brankáře Michala Reichla, který v tuto chvíli tvoří gólmanské trio s Romanem Valešem a Lukášem Soukupem?

U Reichla jde o to, že jsme nechtěli být závislí na tom, jak se rozhodně Plzeň ohledně Martina Jedličky. Kdyby to Plzeň nenatahovala, možná by tu Michal nebyl, ale každopádně je to brankář, který umí chytat pod tlakem, dvakrát postoupil do ligy s Olomoucí, jednou s Hradcem.

Je i tak možné, že se do Ďolíčku vrátí Jedlička?

Ano, chceme ho dál a není vyloučené, že tu skončí. Ale nyní jsme klidnější a nejsme odkázáni na něco, co nemáme ve svých rukou. Je to hráč Plzně, ta má právo si ho nechat. Každopádně se nám ale nyní jedná o něco lépe, protože víme, že už máme Reichla.

Ke změnám došlo i v útoku. Václav Drchal se rozhodl pro přesun do Jablonce, místo něj jste přivedli Matyáše Kozáka. Co od něj očekáváte? Góly dává od mládeže prakticky kdykoliv, kdy dostane prostor...

To je přesně to, na co hledím, když vybírám hráče. Za dobu, co trénuji, jsem si udělal dost známých. Nevadí mi tedy zavolat pár trenérům, kteří dané fotbalisty vedli již v dorostu a zjistím, jestli byli produktivní už tehdy. A pokud zjistím, že byli, tak vím, že dávat góly prostě umí. Matyáš je typologicky podobný Drchymu, u něhož jsem počítal s tím, že u nás bude pokračovat. Jeho rozhodnutí tak neučinit mě nejprve mrzelo, pak jsme se přeorientovali na Matyáše a těší mě, že to vyšlo.

A jak se vám poslouchal Kozákův rozhovor pro klubový web, kde zmínil, že spolupráce s vámi pro něj byla velkým lákadlem?

Je to milé. Tajemství tkví v tom, že hráčům nelžu. Moje priorita je vždy říkat pravdu, i když nemusí být příjemná. Pokud mám o nějakého hráče zájem, nastíním mu vše, co ho tu čeká. Ať už to dobré, nebo to špatné, například žádné z posil jsem neslíbil, že by měla jistou základní sestavu. Všem jasně řeknu, v jaké roli je vidím a co od nich očekávám. Říkal jsem i hráčům, kteří od nás odcházeli, ať už do Plzně (Květ) nebo do Slavie (Hronek), aby se trenérů ptali, jakou budou plnit roli. Třeba u Romana jde o to, že pokud bude hrát v sestavě níže, nemůže od něj Plzeň čekat jedenáct gólů, jako dal u nás.

V minulosti jste zmiňoval, že některé posily, jako například Erika Prekopa, jste si u vedení po počátečních neshodách musel prosazovat. Bylo tomu tak i nyní v létě?

Erik byl takový zlomový bod, řekl bych v celé Bohemce. Byl to první velký přestup, který jsme dělali a nebyl úplně levný. Vedení mi uvěřilo, že mám na hráče oko a dostali jsme tak prostor řídit si přestupovou politiku v užším kruhu. Neoslovuji hráče, kteří jsou mimo naše platební možnosti, snažíme se o win-win byznysy. Musí to být v symbióze, když to nikdo nezaplatí, je jedno, koho si vyberu.

Můžete tedy fungování přestupové politiky přiblížit?

Se sportovním ředitelem Miroslavem Držmíškem to máme nastavené dobře. Vytvořili jsme takový tajný, společný list posil, který průběžně doplňujeme. Už i teď tam máme nějaká jména na zimu. Něco vychází ze mě, něco od Míry, protože má dobré informace. Na každou pozici, kterou hledáme, máme vytipované tři až čtyři hráče. První jednání jsou na mě, technikálie na Mírovi. Vhodně se doplňujeme. Já jsem schopný přesvědčit hráče, on kluby.

Kromě případného příchodu Jedličky je již kádr uzavřený, nebo ještě čekáte, jestli se něco neobjeví?

Zvažujeme jedno nebo dvě další jména. Upřímně je možné, že počkáme, jak dopadne předkolo Konferenční ligy. Snažím se i uvažovat jako správný hospodář. Nemyslím si, že by bylo vhodné přivést hodně nových hráčů najednou, pak se těžko tvoří kostra týmu. My to naopak nabalujeme postupně, troufám si tvrdit, že každé přestupové období přivádíme lepší a lepší hráče. Každopádně ani nevylučuji to, že někoho přivedeme těsně před předkolem.

Pod vaším vedením se po 32 letech podíval do národního týmu hráč Bohemians, byl to Jan Matoušek. Berete i tohle jako ocenění toho, že trenérské řemeslo děláte dobře?

Dneska jsem mu zrovna říkal, že zavolám Jardovi Šilhavému, ať už ho nebere. (smích) Vrátil se nám rozmontovaný, obarvil si hlavu a já jsem z toho zoufalý. Najednou je trošku jiný, my si ho zase potřebujeme srovnat. Ale je to fajn, taková odměna. Často zmiňuji hráčů, že když budou hrát jako tým, někoho to vynese a ten sklidí úspěchy celého kolektivu. Bylo by nerozumné, kdyby si ale teď například Maty myslel, že je to jen jeho zásluhou, to by ho pak rychle shodilo zpátky dolů. Musí si stále uvědomovat, kde byl před půl rokem.

V kádru máte ale i mládežnické reprezentanty...

Ano. Jsem moc rád za Adama Kadlece, který se stal kapitánem dvacítky. Michal Beran byl v širší nominaci výběru U21 na EURO a trochu si asi myslel, že pojede. To jsou milé věci, ale před hráči je mnoho práce. Je to o pokoře, když o ni přijdou, ztratí i formu.