Článek
Za Slovan ještě nastoupíte?
Je to nepravděpodobné. Mluvil jsem s trenérem Hoftychem a domluvili jsme se, že vzhledem k mému menšímu zranění, ze zápasu s Brnem mám koňara, i tomu, že jsem podepsal smlouvu jinde, už asi nenastoupím. Samozřejmě se stále připravuju na sto procent, ale asi by ani nebylo fér, abych klukům případně zkazil sezonu, pokud by se mi zápas nepovedl.
Na podzim jste toužil ve Slavii dostat ještě jednu šanci. Kdy jste zjistil, že to nedopadne?
V současné Slavii by chtěl hrát asi každý fotbalista, ale ne každému se to povede. Cítil jsem už delší dobu, že jsem ze hry a že ta šance asi nepřijde. Ale přesto musím klubu poděkovat, že mě uvedl do velkého fotbalu. Před čtyřmi lety mě přivedl pan Šilhavý s panem Chytrým, a přesvědčil mě hlavně pan Tvrdík. I když jsem tam byl prakticky jenom rok, poznal jsem, jak se dělá velký fotbal a co znamená být ve velkém klubu. Byla to pro mě škola. A že jsem se pak zranil a vypadl z týmu? To se prostě stane. Snažil jsem se dokázat, že na Slavii mám, bohužel se mi to nepovedlo.
Naposledy jste v sešívaném dresu nastoupil před téměř třemi lety. Nelitujete teď, že jste nepřestoupil dřív a chodil po hostováních?
Určitě ne. Zase jsem poznal spoustu dalších spoluhráčů a jiné prostředí v Boleslavi, Jablonci a Liberci. Ano, sice mám vizitku putujícího hráče, ale poznal jsem, jak fotbal dělají jiné kluby, získal nové kontakty a poznal spoustu jiných hráčů. Včetně takových osobností jako Marek Matějovský, Tomáš Hübschman nebo naposledy Michael Rabušic. Prostě jsem putoval a čekal na šanci, ale určitě toho nelituju.
Za Slavii jste nakonec odehrál jen 43 zápasů. Při podpisu tříleté smlouvy v roce 2017 jste možná čekal větší porci, ne?
Kompletně jsem odehrál vlastně jen první sezonu. Když to zpětně hodnotím s odstupem, tak jsem ji odehrál nadstandardně. Byl jsem jeden ze základních stavebních kamenů. Bohužel se v té době nepovedl titul. Povedlo se nám vyhrát jen domácí pohár. A poté jsem se v přípravě na delší dobu zranil. Byli tam jiní hráči, veliká konkurence, a už mě tam nepustili. Vrátit jsem se nedokázal, na čemž mám určitě také svůj díl viny. Ale nelituju toho. Slavia se neodmítá a jsem rád, že jsem tam byl.
Kdybyste mohl změnit jednu věc ohledně vašeho působení v Edenu, abyste tam odehrál více, našel byste něco?
Určitě ano. Přesně vím, kdy jsem se zranil. Bylo to na předzápasovém tréninku, kdy jsme cvičili střelbu. Už když jsem přebíral balon, říkal jsem si, že něco je špatně. Ale přesto jsem vystřelil a urval si sval. Vím, že kdybych to cítil s odstupem těch tří let stejně, určitě nevystřelím a raději to kopnu do autu... Jenže v té době jsem byl mladý janek a chtěl všechno dělat naplno. A vidíte, jak to dopadlo. Třeba by to skončilo o týden později stejně... Ale to je asi jediný moment, který bych ve svém působení ve Slavii změnil.
Mladý janek už dávno nejste, v květnu jste oslavil 29. narozeniny. Cítil jste, že na zahraniční angažmá máte nejvyšší čas?
Samozřejmě vypadnutí ze Slavie bylo smutný, ale na druhou stranu jsem už asi měl poslední šanci zkusit zahraničí. Navíc v lize už působím od 21 let a prostředí dobře znám. Polsko je známé svou infrastrukturou a kvalitními mančafty, myslím, že u nás jde o trochu podceňovanou soutěž. Když jsem viděl zázemí, jakým Cracovia disponuje, byl jsem nadšený. Takové podmínky k trénování jsem v životě neviděl. Strašně se tam těším.
Lukáš Juliš ze Sparty Praha a Jakub Jugas
Jakou roli hrálo, že z Krakova máte blíž domů?
Určitě jsme nehledali klub podle vzdálenosti, byť s veškerou úctou je lepší být v Krakově než hrát v Gdaňsku. Dostupnost byla pro manželku a dceru velkým plusem, rodina to bude mít dostupnější. Jsem rád, ale nebyl to základní stavební kámen, kvůli kterému bychom tam šli.
Ten základní stavební kámen byl jaký?
Jednoznačně zájem trenéra a vedení. Mluvil jsem s trenérem nejprve po telefonu a pak i osobně a cítil jsem, že mě opravdu chce. Zájem trenéra a dalších lidí z Cracovie byl velmi konkrétní, což bylo pro mě základem.
Za konkurenční Wislu Krakov hraje váš bývalý parťák ze Slavie Michal Frydrych. Probírali jste spolu přestup?
Jasně, jsme dlouhodobě v kontaktu. Když vyplavalo na povrch, že přestupuju do konkurenčního klubu, hned mně volal a říkal, že mi ve vzájemném zápase pěkně naloží... (směje se) Známe se ze Slavie, jsme přátelé. Na začátek mi samozřejmě nabídl pomocnou ruku. Kdybych cokoli potřeboval, mám se mu ozvat. Určitě jeho nabídku využiju. Ale na hřišti si asi nic nedarujeme. Těším se, jak to bude vypadat.
Krakovskému derby se říká Svatá válka.
Tuhle sezonu se bohužel hrálo bez diváků, ale jde o velmi vyhrocené derby. Myslím, že jde srovnávat se zápasem Sparty se Slavií. Když jsem viděl stadion Cracovie, hned přes park je stadion Wisly. To jsem ještě nezažil, aby byly stadiony rivalů takhle blízko. A vzhledem k tomu, jak jsou v Polsku a obzvlášť v Krakově fanoušci fanatičtí, myslím, že to bude velmi vyhrocené utkání a že půjde o další velký zážitek kariéry, který člověk jen tak nezažije.
Kdy v novém klubu začínáte?
Začínají patnáctého června, ale jelikož ve Slavii mám smlouvu do posledního června, musíme se ještě domluvit, jestli mě uvolní o patnáct dnů dříve. Ale to už je na jednání mého manažera se Slavií. Myslím, že žádný zásadní problém v tomhle nebude.
