Univerzální voják v Jablonci. Kdyby to hořelo, půjdu i do brány, slibuje Martinec

Momentálně tak trochu jako univerzál. Hraju tam, kde je potřeba. Ale nevadí mi to. Za ty roky ve fotbale jsem v podstatě hrál všechny pozice. Nedělá mi problém přeorientovat se zase na něco jiného. Samozřejmě je to úplně něco odlišného, když jsem poslední roky hrával stopera. Jsem hlavně rád, že hraju a nevadí mi, když nastoupím takhle výš.

To je pravda, ale pamatuju se, že když jsem hrál ještě v dorostu za trenéra Havlíčka, tak jsme měli vždy v pondělí po vítězném zápase takovou „cochcárnu“, kde si každý mohl dělat, co chce. A tam jsem vždy chodil chytat do malé brány, takže v tréninkách jsem to zažil taky.

Kdyby náhodou hořelo a gólman dostal červenou, asi by mi to nevadilo. (usměje se)

Jo, to si pamatuju. Občas se to tak stává, že se to sehraje takhle, že už nejsou střídání a někdo musí jít chytat.

Momentálně máme pevnou stoperskou dvojici. Ale asi záleží na tom, co budeme chtít hrát. Jestli na tři stopery, tak myslím, že mě trenér využije zase vzadu. Ale teď mě dává dopředu, tak uvidíme, co bude dál a jak se nám bude dařit.

Zranili se nám útočníci. Nejdřív Plešťa (Pleštil), pak Drchy (Drchal), zbyl tam Krulda (Krulich) s Chramem (Chramosta) a když chceme hrát na dva útočníky, došlo na tuhle variantu. Když děláme na tréninku nějaké malé hry, góly dávám a trenér si toho asi všimnul. A když pak zjistil, že jsem hrával útočníka, chtěl to zkusit a asi jsem se mu tam líbil. Ještě v Hradci ve druhé lize jsem snad čtyři zápasy od začátku hrál na hrotu. A vlastně už odmala, když jsem s fotbalem začínal, jsem byl útočník. Nějaké góly jsem nastřílel, takže je mi to celkem blízké.

Konečně! (usměje se)

Velký. Když jste stoperem, máte celou hru před sebou, ale zase na druhou stranu stoper musí být zodpovědnější. Když tam uděláte chybu, tak je to většinou gól, pokud vás ještě nezachrání gólman. Jste tam tudíž víc pod tlakem. Kdežto když útočník nedá šanci, tolik se to neřeší. Byť to samozřejmě celý tým mrzí. Ten tlak je však úplně jiný podle mě. Chyba je mnohem více viditelnější než pološance, kterou nedáte.

Určitě. Ale poslední dvě sezony už tlak tolik ani nevnímám.

Pro mě jde momentálně o příjemnou změnu. Určitě je to lepší, než kdybych hrál vpředu a měl se stáhnout dozadu. Jde o přijatelnější změnu, než kdyby tomu bylo obráceně. Máte i větší šanci na gól, jejich slavení mám rád.

Starší hráči už nemusí mít dynamiku potřebnou vepředu, věkem ji ztrácíte, a posunou se dozadu, kde rozdávají za ta léta nabyté zkušenosti. Tam už nezáleží až tak na rychlosti, stačí vyplňovat prostory a uplatňovat taktickou vyspělost.

Momentálně asi jo, samozřejmě se v útoku více běhá, stopeři jsou víc statičtí a tolik toho naběhat nemusejí. Ale jsem takový typ že mi nevadí na hřišti pracovat pro tým a když dostanu pokyn, že mám víc běhat, budu víc běhat.

Teď asi ne, máme většinou stejný tréninky. Cvičení nemáme rozdělené podle útočníků, záložníků nebo obránců. Jsou zaměřené stejně. Ale samozřejmě se pak víc soustředím na ofenzivu než na defenzivu.

Všiml jsem si, že přišel jako obránce a teď hraje útočníka. Ale musím říct, že se mi líbil i jako obránce, byl hrozně technický v zápasech, které jsem viděl. Takže se vůbec nedivím, že ho posunuli výš. V hokeji je to podle mě lehčí, protože jednak máte menší hřiště a v hokeji se i obránce často dostává do útoku, když koukám na extraligu nebo NHL. V podstatě obránce hrají všichni a útočníky rovněž všichni.

To je pravda. Je to asi pořád častější, že i útočníci musí umět dobře bránit. V podstatě i fotbal se posouvá a dopředu hraje deset lidí a dozadu taky deset.