Univerzální voják, který pro fotbal dýchá nonstop. Jak se srdcař Müller v Bayernu dostal na kótu 650

Ta historka bude třetí březnový den stará už třináct let, ale pořád dokáže pobavit. Diego Maradona se přišourá za stůl, sedne si a očima přejede místnost plnou reportérů i mládence v bílé bundě, který sedí metr od něj.

„Proč je tady ten podavač míčů?" zeptá se legendární Diego, tehdy ještě trenér argentinské reprezentace, po vyhraném přáteláku s Německem. Vstane, odejde a všichni kromě něj žasnou.

Maradona sice později svoje slova mírnil a omlouval je chybou v překladu, ale to už si tenhle příběh dávno žil vlastním životem. A teď to hlavní: Diegovým parťákem u stolu byl vyjukaný Thomas Müller. Tenkrát mu bylo dvacet, měl za sebou premiéru v národním týmu a na pozápasové tiskovce chtěl novinářům vyprávět o svých dojmech.

Teď je to přesně naopak: ve fotbalovém éteru byste těžko hledali někoho, kdo by Müllera neznal. Kdo by se neklaněl jeho dvaatřiceti trofejím, což je mezi německými fotbalisty rekord. A kdo by nediskutoval o tom, co je chlapík narozený v revolučním roce 1989 vlastně zač.

Ofenzivní záložník? Křídelník? Stažený útočník? Klasický hroťák? Všechny možnosti jsou správně a současně žádná neplatí. Na první pohled by se tohle tvrzení mohlo zdát jako totální nonsens, přesto se v něm dokonale odráží Müllerův originální fotbalový styl. Před zápasem je zbytečné uvádět jeho místo v sestavě, ten chlap je prostě všude.

„Jsem Raumdeuter, interpret volného místa," svěřil se ve dvaadvaceti listu Süddeutsche Zeitung. Možná je jeho popis příliš filozofický, ale vlastně se mu nedá nic vytknout. Fotbalový robot jménem Müller připomíná přesně naprogramovaný počítač: vždycky je tam, kde je to v daný okamžik nutné. S míčem, nebo bez.

I proto je v očích fanoušků nesmrtelný. I proto je už čtrnáctou sezonu v kuse nepostradatelnou součástí sestavy Bayernu. I proto už 121krát hrál za německou reprezentaci a v roce 2014 ji postrčil k triumfu na mistrovství světa.

Už jako kluk si na školní focení v Pählu, vesničce na jihozápad od Mnichova, vzal mikinu Bayernu. A od deseti let ji nosí denně, jen design se mění podle momentálních trendů. Jürgen Klinsmann si už možná nevzpomene, že se v létě 2008 coby trenér áčka Bayernu napoprvé Müllerovi nedovolal. Nechal mu vzkaz v hlasové schránce a měsíc před devatenáctinami mu věnoval první bundesligové minuty proti Hamburku.

„Během let se pro mě Bayern stal nejen zaměstnavatelem, ale hlavně vášní," vyznal se Müller. V druhé sezoně mezi dospělými si řekl o stálé místo v sestavě, a když k němu přicházely nabídky odjinud, naučil se říkat zdvořilé ne. I třeba Manchesteru United.

Ve fotbalovém Německu bylo příjmení Müller nedotknutelné díky ikonickému čarostřelci Gerdovi, superstar Bayernu, mistrovi světa i Evropy ze sedmdesátých let minulého století. Dlouhá desetiletí se zdálo, že to tak bude napořád. Dokud se na scéně neobjevil nadaný jmenovec Thomas.

„Pro fotbal dýchá nonstop, je pro mě zosobněním mimořádné profesionality. Fotbal je jeho práce, hobby i elixír života. A všimněte, jak Thomas s roky neuvěřitelně zraje," vykládal Jupp Heynckes, někdejší kouč Bayernu.

Trenéři i spoluhráči se v Bayernu střídali, Müller zůstával. Jeho pozice byla křehká snad jen na podzim 2019, když se Nikovi Kovačovi nehodil do plánů a na čas vypadl ze základu. „Konkrétně šlo o šest zápasů za sebou," spočítal Müller. „Přinutilo mě to přemýšlet."

Loni na jaře v Bayernu prodloužil smlouvu do léta 2024. „Mám obrovskou radost, že pořád můžu oblékat červené barvy, na hřišti i mimo něj. I přesto, že nám čas od času vítr foukne do tváře," vyznal se.

V téhle sezoně vítr fouká silněji než dřív: na podzim Müller marodil a ani na jaře nehraje v základu tak často jako dřív. Bundesligové jaro je nezvykle napínavé, vedoucí Bayern má po 22 kolech stejně bodů jako druhý Dortmund a třetí Union ztrácí jen tři body. Co myslíte, dotáhne to Müller k dvanáctému titulu, kterým by vylepšil vlastní rekord?

„Když máte někoho, kdo ostatní vede a může se na place přetrhnout, žene to tým dopředu," uznale říká trenér Julian Nagelsmann o muži, jenž dávno patří mezi legendy Bayernu.

Gerd Müller, Franz Beckenbauer, Uli Hoeness... Thomase Müllera do nóbl společnosti kromě oddanosti srdcovému klubu posunula i ohromující čísla. Za áčko Bayernu stihl přesně 650 soutěžních zápasů. Před ním je už jen brankářská ikona Sepp Maier, na něhož Müllerovi schází 56 startů.

Další rekordy už drží dávno: z německých fotbalistů má nejvíc zápasů i branek v Lize mistrů a suverénně vede historickou tabulku asistencí v bundeslize, napočítali mu jich 194. Poslední dvě vykouzlil v první půli nedělního hitu s Unionem, i díky tomu Bayern v pohodě vyhrál 3:0.

„Neuvažuju o konci, míč mě většinou pořád poslouchá," vyprávěl Müller nedávno s úsměvem. „Rád bych hrál na top úrovni minimálně do roku 2025, to mi bude šestatřicet." Kde? To není tak těžké tipovat.