Trpišovský o lákání posil, druhých místech a věrnosti Slavii: Moje práce už není jen o výhrách

Aigen (od našeho zpravodaje) - Seděl za stolem v hotelové recepci a vyprávěl. Tak zaníceně, že ani nestíhal pít naservírované kapučíno a minerálku. Zajímavých témat se pro kouče s kultovní bílou kšiltovkou našlo dost, od pohybů v kádru českého vicemistra až po Trpišovského budoucnost.

Nemůžeme začít jinak než u hlavní události slávistického léta: už jste se vyrovnal s odchodem Davida Juráska? Mladý levý obránce patřil k horkému zboží a před týdnem vyměnil Slavii za Benfiku Lisabon.

Odešel nenahraditelný hráč, takových typů je jako šafránu. Davida odvážně přirovnávám k Robertsonovi z Liverpoolu.

Až tak?

Řeknu to ještě jinak: kdyby Robertson hrál za Slavii a Jurásek za Liverpool, myslím, že Juras by byl lepší. David je výjimečný hráč s abnormálními fyzickými parametry, stejný případ jako Alex Bah. Toho jsme do Benfiky prodali před rokem.

Váš pohled: je 14 milionů eur (334 milionů korun) za Juráska akorát?

Je to adekvátní částka vzhledem k tomu, jak je David dobrý, a že ho Benfica bude časem přeprodávat dál. V Lisabonu šli do rizika, ale to my loni taky, když jsme pro Jurase šli ve chvíli, kdy měl 15 ligových startů za Boleslav. Dali jsme za něj přes 25 milionů korun. V mých očích svoji dnešní hodnotu má a tvrdím, že za rok ji bude mít dvojnásobnou až trojnásobnou. Během kariéry může stihnout i přestup za 40 nebo 50 milionů eur.

Ale co vy? Po Juráskově odchodu jste zpátky v bodě nula.

Když transfer klapne, všichni mají radost. Představenstvo, šéf, pokladník, hráč i jeho agent... Taky vy máte o čem psát. Jediní smutní jsme my, trenéři. V prvním kole ligy půjdeme do fotbalové bitvy bez nejlepšího hráče. Mrzí mě, že budeme bez něj, ale tyhle přestupy dávají smysl. Jsem za Jurase rád, stejně jako za mnohé další.

Za Tomáše Součka, Vladimíra Coufala či Davida Zimu?

Přesně tak. A David bude hrát za Benfiku! Udělá další krok v kariéře a my dostaneme dobré peníze. Jsem s jeho odchodem smířený, Juras během roku českou ligu přerostl. I kdyby nevyšla Benfica, zájem byl ještě z neskutečného množství dalších klubů, náznaků z Evropy byla spousta. Styl bez Davida nebudeme měnit, spíš rozestavení.

V létě jste přivedli několik nováčků, z toho dva prověřenou severskou cestou (stopera Sheriffa Sinyana a záložníka Conrada Wallema). Čím to, že jste si za posledního půl roku vybrali hned čtyři jména z norské ligy?

Důvodů je víc. Když jsem s kolegy před lety přišel do Slavie, nastavili jsme mantinely pro hráče, které budou naši skauti hledat. Udělal jsem soupis toho, jaké vlastnosti by posily na daném postu měly mít. A rovnou jsme si určili strategické destinace, které pro nás budou výhodné. Třeba z Francie těžko někoho dostanete do Česka. A druhá nutná věc: posily musí vyhovovat stylu Slavie, který je založený na pracovitosti a intenzitě, což je u hráčů ze Skandinávie splnitelné. Skauti Slavie tam mají spoustu kontaktů a plusem je i finanční stránka. Ze severu jsme schopní hráče přivést, na rozdíl třeba od Belgie. Odtud je to skoro neřešitelné.

Máte necelý týden před startem ligy všechny hráče, které jste chtěl?

Letní přestupy připravujeme celé jaro a za tu dobu objevíme třeba patnáct zajímavých jmen. Kupujeme ta, která jsou dostupná, nebo ta, která právě potřebujeme. Je logické, že někdy to nevyjde.

S kým to nevyšlo?

Můžu zmínit třeba dánského útočníka Kaufmanna, jemuž se dařilo ve druhé bundeslize a nedávno přestoupil do Unionu Berlín. Takhle to dopadá často: hráče sledujete a líbí se vám, ale zkrachuje to na platu nebo na tom, že dostal lepší nabídku. V cizině máme vyhlédnutou náhradu za Juráska: je to 19letý kluk, který by Davida mohl postupně zastoupit. Jenže klub se s námi vůbec nechce bavit. A v zimě jsme chtěli stopera německé jednadvacítky Bissecka, který řekl, že do české ligy nepůjde. Jsem spokojený s tím, co v létě přišlo, ovšem nikdy nemůžete říct, že se povedlo získat všechny, které jste chtěl.

Ideál neexistuje?

U nás ne. V Chelsea nebo Manchesteru City ano: když si řeknou, že chtějí Walkera nebo Haalanda, koupí ho. Nám se povedlo přivést vysokého hlavičkáře na hrot i jednoho univerzálního běhavého hráče doprostřed, ale na jiných postech hledáme dál. Kromě levonohého obránce za Jurase dlouhodobě sháníme levonohého stopera, což se nám od odchodu Simona Deliho nedaří.

Umíte si představit odchod nejlepšího střelce ligy Václava Jurečky? Mluví se o zájmu z bundesligy či severoamerické MLS.

Pro mě to vůbec není téma. Venca je nepostradatelný, má dobrou pozici v týmu. Je to komplexní hráč, může hrát na hrotu, pod hrotem i na křídle. Musela by přijít nabídka, která se neodmítá. Dostal se do laufu a z mého pohledu by byla škoda, kdyby odešel. Měl by si užít svoji pozici a jak je s ním tým sehraný. Napojil se na spoluhráče a vycítil, že má důvěru. Dost mu pomohlo, že v kariéře nikdy nedostal nic zadarmo a je zvyklý bojovat s nepřízní osudu.

Pojďme k vám. Do Slavie jste přišel před Vánoci 2017, z dnešních ligových trenérů jste u týmu nejdéle. Ještě to pro vás v Edenu není rutina?

A víte, že ne? Tým se každého půl roku mění a musíte se tomu přizpůsobovat. Zrovna jsme se bavili, že šest nebo sedm hráčů z loňské sestavy v přípravě už s námi není. Místo nich přijdou nováčci, s kterými zase musíte pracovat. Mění se i všechno okolo, včetně ambicí. Dřív jsme se chtěli někam dostat a překvapit, zatímco teď už obhajujeme.

A co vaši pobočníci? Ti taky motivaci ani po letech neztrácejí?

Můj štáb je roky stejný, ale taky se postupně doplňuje, teď nám třeba hodně pomáhá analytik Jakub Káš. Od covidové doby přes poháry a velké prodeje hráčů se stalo tolik věcí, že nešlo polevit. Motivace je u všech stejná. Pořád chceme být úspěšní, byť už třeba v trochu jiném smyslu, než když jsme do Slavie přišli.

Tohle vysvětlete, prosím.

Na začátku byla obrovská touha uspět, zatímco teď už cítím větší sounáležitost s klubem. Důležitější jsou i jiné věci než vítězství. Filozofie Slavie se za poslední tři roky změnila, musíme si na sebe vydělat. Svoji práci nevnímám už jen přes fotbal, ale taky přes rozvoj klubu, jeho identitu nebo propojení s fanoušky. Snažíme se, aby klub držel krok s Evropou.

Bez patosu, berete svoji práci ve Slavii i jako poslání?

Už jsem naznačil, že jsem s klubem víc ztotožněný. Souvisí to s délkou angažmá a nedávným prodloužením smlouvy. Baví mě pomáhat s rozvojem klubu: abychom nedělali jen tu nedělní show kolem zápasu, ale abychom stáli na dlouhodobějších a pevnějších pilířích. I tohle u mě hrálo roli v rozhodování, jestli ve Slavii pokračovat, nebo to zkusit jinde. Dřív byl měřítkem úspěchu jen titul nebo sportovní sukces, zato dneska je to měřítko mnohem širší.

To je teď vaše hlavní motivace?

Mojí největší motivací je uspokojit lidi, kteří přijdou na stadion. Věnují nám nějaký čas a zaplatí vstupenku, proto se jim chceme odměnit vítězstvím a dobrým výkonem. Snažíme se, aby fanoušci věděli, na co jdou: na nátlakový a aktivní fotbal s touhou hrát co nejvíc čistého času. Pak můžou odcházet spokojení. Potěší mě, když mi lidé, kteří fotbal nesledují tak často, řeknou, že jarní derby s výsledkem 3:3 bylo super. Tohle je pro mě víc než filozofie vyhrát za každou cenu.

Dá se prozradit, jak blízko byl slavný Celtic Glasgow, o kterém se v souvislosti s vámi nedávno mluvilo?

To je spíš otázka na mého agenta Jirku Müllera. On ví, že chci zůstat tady, a myslím, že jsou i věci, o kterých ani netuším. Kdyby mě nějaký klub hodně chtěl, přiletěl by a byl aktivní. U některých klubů se to už stalo, ale teď mám v hlavě jen Slavii. A po ní nejspíš nějakou pauzu. Neumím si představit, že bych teď ze Slavie třeba během měsíce z voleje přeskočil jinam a začínal tam od nuly.

Takže byste si po odchodu z Edenu dal například roční volno jako Pep Guardiola po konci v Barceloně?

S ním se nechci srovnávat. Ovšem jak jste v klubu tak dlouho, je těžké přesunout se do nového prostředí mezi jiné lidi. Potřebujete na to odstup. Nicméně za rok může být všechno jinak, ve fotbale se věci mění rychle. Viz pohádkový příběh Davida Juráska, který ještě nedávno hrál druhou ligu.

Mimochodem, umíte se smířit s druhým místem? Slavia skončila bez titulu ve dvou sezonách po sobě.

Vůbec, s druhým místem se smířit neumím. Ale trochu líp se mi přijímá díky tomu, že vidím, jakou budoucnost má tým pro příští sezonu. Během jara jsme se zlepšovali a celkově jsme o dobrých 50 procent silnější než před rokem. Tým je pevnější, rozmanitější i daleko kvalitnější.

Navzdory odchodům Davida Juráska s Peterem Olayinkou, kteří drželi levou stranu?

I přesto. Z druhého místa jsme byli zklamaní všichni, byť je rozdíl, jestli je to o deset bodů nebo jen kvůli horšímu postavení po základní části, což byl náš jarní případ. Nekulhali jsme po jedné noze a neměli jsme obrovské manko. Jdeme dobrým směrem a měli jsme skvělého soupeře v bitvě o titul, což je pro ligu dobře. Před třemi lety jsme byli mistři o devět bodů a soutěž i kvůli tomu neměla šmrnc. Letošek je poučením taky pro klub: tenkrát si každý myslel, že na titul dosáhneme s jakýmkoliv kádrem, jenže tak to není. Konkurence vás nutí vyždímat ze sebe maximum.

Bude to tak i v příští sezoně?

Nikdy si nedávám konkrétní cíle, možná ale přijdou od šéfa. (usmívá se) V tuhle chvíli myslím na první kolo ligy s Hradcem. Mám v hlavě i kvalifikaci Evropské ligy: jestli půjdeme na Dnipro, nebo na Panathinaikos. Rád bych postavil konkurenceschopný tým, z kterého budou mít všichni respekt. Pak už je jen krůček k tomu, abychom hráli dobrý fotbal a bavili fanoušky. Víc nepotřebuju.