Článek
Konečné faktury za elektřinu či plyn ještě nemají v rukou, ale už teď trnou, co za cifry na ně vyskočí v květnu, až přijde definitivní ortel. "Může dojít k uzavření sportovišť, protože na to zkrátka už nebudeme mít. Nelze donekonečna zvyšovat členské příspěvky, protože i rodiny budou mít starosti s úhradou energií a budou hodně zvažovat, zda investovat u dětí do sportu," varuje Petr Rosenhofer, předseda klubu TJ Avia Čakovice.
A Slavomír Kozel, jednatel fotbalového klubu z Chebu, jen souhlasně přidává: "Platíme zálohy 25 tisíc a trneme. Je možné, že po vyúčtování budeme bez peněz a je možné, že to odnesou rodiče a zvedneme příspěvky."
| Sport v bolavých časech pandemie |
|---|
| Redakce Sport.cz zmapovala aktuální problémy, které tíží tuzemské kluby. A ještě před startem sportovního olympijského svátku v totalitní Číně přichystala sérii textů, které na ně poukazují. |
| Třetí díl se bude věnovat dlouhodobému nedostatku mládežnických trenérů, jejichž úbytek pandemie ještě urychlila. Přitom právě oni jsou klíčovými osobami, které v dítěti mohou zažehnout lásku ke sportu. |
Jde o symbolické a signifikantní věty ze sportovního prostředí, protože se rozhodně nejedná o ojedinělé a zoufalé výkřiky. Podle průzkumu České unie sportu (ČUS), do kterého se zapojilo 1700 klubů z celé republiky, nemají dostatek prostředků na zaplacení výdajů na provoz a údržbu sportovišť dvě třetiny všech oslovených oddílů. "Pokud stát brzy prostřednictvím Národní sportovní agentury (NSA) nezasáhne, bude už opravdu docházet k uzavírání sportovišť a tím například k rušení tréninků pro děti," míní předseda ČUS Miroslav Jansta.
Ten navíc upozorňuje, že kluby jsou v tomto případě velmi často oběti přísných dotačních pravidel. "Spolky s většími sportovišti a vyššími odběry, které používají k úhradě energií dotace z veřejných zdrojů, musí dodavatele energií soutěžit. Nemohou si vybrat spolehlivého, ale musí nejlevnějšího. Povinná výběrová řízení tak často vyhrávali malí překupníci před velkými dodavateli a ti malí právě teď s nárůstem cen krachují."
To je i příklad výše zmíněných florbalistů Vítkovic, kteří byli klientem společnosti Bohemia Energy. Po jejím bankrotu spadli do nepříliš výhodného režimu "dodavatele poslední instance", z něhož se dostali po třech měsících. "I tak je nová výhodnější cena dvouapůlnásobkem předchozí," říká generální ředitel Palata, jenž navíc zdůrazňuje, že hala Dubina, kterou klub spravuje, je před rekonstrukcí a ve velmi energeticky nevhodném stavu.
Což je příklad také mnoha venkovských sokoloven či zimních stadionů, tudíž se ocitáte v pasti, neboť chybí peníze na samotné faktury i kupříkladu na zateplení.
Zdražení energií trápí hokej i fotbal
Právě hokej teď coby sport zřejmě trpí nejvíc, což potvrzují také na svazu. "Je to v současné době velký problém, který ohrožuje výchovu mládeže. Některým klubům vzrostly náklady i osminásobně. Vedení svazu se tím zabývá," tvrdí mluvčí svazu Zdeněk Zikmund.
A i fotbal ústy svého předsedy Petra Fouska pro Sport.cz přidává: "Věc se přímo dotýká nejen profesionálního ale i amatérského fotbalu a vnímáme, že pro kluby jde obecně o velkou ekonomickou zátěž – topení, svícení, voda, vyhřívání trávníků."
Milan Hnilička, který na hokejovém svazu nyní zastává pozici poradce generálního sekretáře, se už obrátil na sportovní "ministerstvo" (NSA), jemuž dřív šéfoval, aby se i pro rok 2022 znovu vypsal program Provoz a údržba. Právě z něj by měly klubům plynout dotace na jejich sportoviště. Tento krok pak podporuje třeba i Jansta a Fousek.
Jenže oficiálně zatím program vypsán není a jistota, že skutečně bude, chybí. Byť ho současný šéf NSA Filip Neusser slibuje, avšak jeho vypsání momentálně zdržuje neschválený státní rozpočet.
Až miliarda na provoz a údržbu sportovišť od NSA
"Loni byla alokace (rozpočet) 550 milionů korun. Já s tím programem chci počítat a chtěl bych ho ještě navýšit (až o 500 milionů), ale bohužel tu máme rozpočtové provizorium, což je mimořádná situace," říká Neusser pro Sport.cz. "Požadavek jsme ale ministerstvu financí dali, protože navýšení tohoto programu je jediná záchrana pro kluby. Teď čekáme a doufáme, že ho budeme moct vypsat."
Pro kluby je tento program kruciální. Nicméně už loni se vyplácení dotací výrazně pozdrželo, peníze některým žadatelům dorazily až v prosinci, přičemž je museli do konce roku vyúčtovat, a ani letos nepřistanou v první polovině roku. Bude-li totiž rozpočet schválen v březnu, není reálné do dvou tří měsíců žádosti zpracovat. Jenže právě v první půlce na řadu oddílů vyskočí faktury, kterých se teď tak bojí.
"Na druhou stranu sportoviště už budou vědět, že peníze dostanou. Jakmile budeme vědět, jaký je rozpočet a jaký je převis žádostí, dostanou se kluby k informaci, s jakou částkou mohou počítat," tvrdí Neusser.
Ten se ze své pozice snaží zároveň tlačit i na dodavatele energií, aby vytvořili speciální programy či individuální platební plány pro sportoviště, která se ocitají "na hraně a mohla by mít existenční potíže".
Zatím má za sebou schůzku s pražskými společnostmi, k tomu apeluje i na municipality a kraje, aby byly coby majitelé sportovišť k pronajímatelům vstřícnější. Zkrátka aby skokově nezdražovaly. "S odůvodněním ‚měli jste zavřeno kvůli lockdownu, takže žádné peníze nepotřebujete' dostáváme krácený rozpočet od města. Ale energie, pojištění, údržbu musíme platit bez ohledu na to, jestli se sportuje, či ne. Nemovitý majetek máme ve stáří asi 40 let a v posledních desetiletích se řešily pouze nutné opravy. Proto je pro nás příspěvek na provoz a údržbu zásadní," uvedl však své zkušenosti zástupce z TJ Bojkovice.
Dá se na to ale podívat i optikou měst. Vedení radnic má být vzorným hospodářem, tudíž je logické, že ceny energií musí v pronájmech zohlednit. A do toho - kupříkladu u zimních stadionů - se kvůli pandemii a protiepidemickým omezením výrazně propadl příjem z komerčních akcí. I to nutí vlastníky zdražit.
Kluby se tak ocitají ve zvláštním sevření. Náklady na provoz jim enormně stoupají, jejich příjmy tvořené z pronájmů, vstupného a především členských příspěvků klesají. Rodičům, jejichž děti velmi často padají do karantén, a nemohou tak chodit na tréninky, se celá částka příliš platit nechce, někdy potomky rovnou odhlásí.
Zničující koktejl pro menší kluby
Navíc klubové příspěvky mnohdy kopírují školní rok, a jelikož situace s krachujícími dodavateli eskalovala až v průběhu října, nejsou vysoké energie ve výši plateb ještě zahrnuty. To je obzvlášť pro menší kluby zničující koktejl, protože náklady na provoz obdobné tělocvičny či fotbalového hřiště jsou téměř stejné, ať má oddíl 20, nebo 100 dětí, příjmy jsou však diametrálně odlišné včetně dotací z programu Můj klub (budeme se mu věnovat v příštím díle série).
Lidé ze sportovní branže tak mají za reálné, že se budou zavírat bazény, nafukovací haly či tělocvičny. Navíc peníze z jakýchkoliv dotací i programů jsou přísně navázány na konkrétní použití, mají jasně dané mantinely, což musíte přesně dokládat ve vyúčtování. Nelze jednoduše přesunout určitou částku na něco jiného, kde vás zrovna v klubu tlačí bota. Jak výstižně popisuje ředitelka jedné mateřské školky, která je zároveň funkcionářkou ve sportovním klubu: "Ve školce mám suprovou počítačovou techniku, čtyři iPady, ale já bych potřebovala novou střechu a kanalizaci."
A byť jde o oblast školství, je rovněž trefnou ukázkou, s čím vším se šéfové a sekretáři sportovních klubů, kteří povětšinou pracují bez nároku na odměny, musí potýkat.
"Jak ukázal náš výzkum, tak podle 65 procent klubů je potřeba, aby agentura vypsala samostatný program na provoz a údržbu. Spolky, vlastníci, mohou pouze šetřit na provozu, navýšit členské příspěvky, zdražit nájemné nebo vstupné. Velmi reálně tak hrozí, že dojde v klubech k navýšení členských příspěvků a určitě ke zdražování tréninků, to znamená zhoršení přístupu dětí ke sportu," uvedl Miroslav Jansta, předseda ČUS.
Pomůže nakonec stát? Nebo se zase dočkáme zavřených sportovišť, byť ne tentokrát kvůli lockdownu?
