Článek
Že je zle, varovali už loni na jaře, kdy se dětem zavřely tělocvičny, hřiště i téměř na rok zrušily hodiny tělesné výchovy. Ale až teď je tu průzkum, který definitivně dokazuje, jaké má loňský lockdown i celé období pandemie se všemi funkčními i nefunkčními omezeními ničivý dopad na sportování dětí. Česká unie sportu (ČUS) totiž oslovila 1 700 klubů a z odpovědí vzešlo, že 40 procentům se po prázdninách nevrátil dostatečný počet dětí. Tedy, že ani tradiční nábory ze začátku školního roku nesrovnaly předchozí úbytek.
"S takovým nezájmem dětí o pohybové aktivity jsme se doposud nikdy v historii nesetkali. Tohle může v budoucnu ohrozit zdraví národa, zatížit zdravotnický systém, ale také ohrozit ekonomickou výkonnost státu, protože právě přes sport se získává disciplína, návyky na práci v kolektivu a odolnost vůči stresu. Stát už tohle nemůže přihlížet," tvrdí Miroslav Jansta, předseda ČUS.
| Sport v bolavých časech pandemie |
|---|
| Redakce Sport.cz zmapovala aktuální problémy, které tíží tuzemské kluby. A ještě před startem sportovního svátku v totalitní Číně přichystala sérii textů, které na ně poukazují. |
| Druhý díl se bude věnovat extrémním nárustu výdajů na provoz, které nyní kluby především vinou současných cen elektřiny a plynu, platí. I to, jaký to může mít dopad na samotné sportovce a jakou pomoc nabídne Národní sportovní agentura. |
Jak to vypadá v realitě? Pediatři popisují nárůst obezity u dětí, třeba loni v říjnu jí trpělo 16 procent dětí, což je o šest procent více než před pěti lety. Jde tedy o dramatické zvýšení, které lékaři připisují právě lockdownovým časům. A kupříkladu mezi třináctiletými chlapci má zvýšenou tělesnou hmotnost každý třetí.
Statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) zase říkají, že po loňském rozvolnění došlo v červnu 2021 k rekordnímu počtu dětských úrazů. "Během pandemie měly děti nedostatek pohybu. Kromě problémů s růstem obezity to může znamenat také ztrátu návyků při sportu, hybnosti a obratnosti. U dětí, které se věnují málo pohybovým aktivitám, dochází k úrazům častěji," uvedl tehdy Zdeněk Kabátek, ředitel VZP.
Zkrátka děti se odnaučily "správně" padat, být ohebnější. A početněji se objevují i psychické problémy.
Částečně se tak naplňují temné scénáře, před kterými už před rokem varovali někteří trenéři či psychologové: Lockdownem jsme uchránili zranitelnou skupinu seniorů, ale místo toho obětovali děti. "Této generaci bereme část života a ničíme ji," říkal Michal Eisenkolb, mládežnický kouč.
Děti zlenivěly, nic je nebaví
Je to ale až tak dramatické? A co říká onen průzkum ČUS? Polovina z klubů, které uvedly, že zaznamenaly odliv dětí, mluví o jednotkách, čtvrtina o více než deseti a téměř pětina o více než dvaceti. Na první pohled se to nemusí jevit jako tragické číslo, ale když si spočítáte, že mluvíme o více než osmi stovce oddílů, pak se číslo dětí, které se sportem po lockodownu sekly, pohybuje odhadem okolo osmi tisíc.
A to jsme pořád jen u těch, které spadají pod Českou unii sportu.
"Po prvním lockdownu se nám nevrátila polovina členské základny. Důvody? Cituji: Nic mě nebaví, hrajeme on-line hry. Děti vypadly z pravidelného rytmu, zlenivěly," řekl Martin Hoyer, člen výboru TJ Slovan Horky.
Basketbalista Tomáš Satoranský během kempu pro talentované děti v Praze.
O polovinu svěřenců přišel oddíl juda z Českých Budějovic. A Vlastimil Šindar, šéf hokejového klubu Čerti Ostrov, přidává: "Nejvíce nás tíží asi jako mnoho jiných klubů odliv z řad dětí. Děti zlenivěly a rodiče je v tom podporují. Doba je pro nás těžká a bojujeme za každého hráče, aby u nás zůstal a my jsme nemuseli rušit soutěže."
Že to není ojedinělý hokejový výkřik, potvrzují také na hokejovém svazu. Byť v jejich rétorice je cítit mírný optimismus, že vlastně mohlo být mnohem hůř. "K úbytku dochází, katastrofické scénáře se však naštěstí nenaplňují. V rámci klubu a věkové kategorie jde zpravidla o jednotlivce. I to však může být pro menší kluby problém. Citlivý je zvlášť přechod mezi nejmenší přípravkou a soutěžemi. Děti, které se právě naučily bruslit, nemohly v další sezoně nastupovat v soutěži, případně byla soutěž ukončena," říká tiskový mluvčí svazu Zdeněk Zikmund.
Končí především děti na hraně
V jednom se nářky napříč kluby i sportovními odvětvími shodují - největší úbytek je v kategorii dorostenců a juniorů. Zatímco rodiče menší děti k tréninkům povětšinou znovu přivedli, tak ti, kteří si už o svém volném čase rozhodují sami, ve velkém skončili. Ano, v této kategorii jsou sice konce jednotlivců obvyklé, protože v teenagerovském věku se mění priority i zájmy, ale pandemie a lockdown zapůsobily jako nebezpečný urychlovač.
Se sportem jich seklo víc a náhle.
A co je pro společnost horší, skončili především ti, kteří byli tzv. na hraně. Talentovaní, kterým kdekdo předpovídá slušnou budoucnost, se navzdory uzávěrám "kousli" a pokračují, ale ti, pro které byl sport "jen" volnočasovou aktivitou, měli třeba i náběh na nadváhu, najednou během lockodownu zjistili, že je pohodlnější zůstat doma, že on-line počítačové souboje nabízejí v jejich očích srovnatelný adrenalin a už se na hřiště či do tělocvičen nevrátili.
"Nejvíce nás trápí nedostatek hráčů v dorostenecké kategorii. Ti, co zůstali, to dělají díky dobré partě. Pár jedincům se ale pandemie hodila k pohodlnosti a nepotřebě jezdit na tréninky," vypráví Martin Míka, sekretář FC Chotíkov 1932.
Oproti jarní uzávěře, kdy dokonce radnice před dětmi zamykaly veřejná hřiště, je teď situace zdánlivě volnější. Byť šéf Národní sportovní agentury (NSA), jakéhosi ministerstva sportu, Filip Neusser pro Sport.cz přiznal, že vláda zvažovala zpřísnit podmínky od 17. ledna, avšak sportovci dokázali politiky prozatím přesvědčit. Dál tak platí, že děti do 12 let se nemusí před tréninky ani zápasy testovat (jsou testovány ve škole), mládež do osmnácti se pak musí prokázat plnou vakcinací či platným negativním PCR testem.
Jenže i tak to častokrát vypadá na trénincích jak po bitvě a spíš než příprava na kolektivní sport se zdá, že se sešel kroužek mariášníků. Řada dětí, aniž by byla nemocná, padá do karantén, protože se zkrátka v jejich třídě objevil někdo nakažený. Trenéři netuší, kolik svěřenců přijde, rodiče čekají, jak - zvlášť ve školách, kde v pondělí používají PCR testy - dopadne "testovací ruleta" a jestli jejich dítě dostane pro následující týden zelenou.
I proto potomka raději odhlásí, než aby zbytečně platili členské příspěvky za tréninky, s jejichž účastí je to všelijaké. Podobné je to se sportovními tábory či kempy.
A v této nejistotě se jen těžko dělají nábory a lákají (staro)nové tváře.
Fotbal hlásí nárůst členů
"Náborová činnost byla velice obtížná, protože ředitelé škol měli velké obavy pouštět trenéry do škol a školek. Někde to úplně zakázali. A rodiče i z důvodů vládních opatření a případných karantén posílají děti méně na trénink," vypráví Pavla Chotěborská, předsedkyně házenkářského oddílu Baník Most.
Jak klíčovou roli může právě náborová akce hrát roli, dokazují čísla od ledu. Zrovna teď běží kampaň Týden hokeje, kdy si děti od čtyř do osmi let mohou zdarma vyzkoušet hokejový trénink, k tomu má svaz i kampaň Pojď hrát hokej. "Potom, co jsme akce spustili, vzrostly roční počty nových registrací téměř o polovinu - z 2 500 na 3 700. Na podzim 2020 a na jaře 2021 Týden hokeje proběhnout nemohl a počet nových registrací spadl pod 2 000. Ale věříme, že pokud se epidemická situace nezhorší, brzy se vrátíme přinejmenším na původní čísla," popisuje mluvčí Zikmund.
"Měsíc náborů" má i fotbal, nejrozšířenější tuzemský sport. Dělá je v květnu a září, což z hlediska pandemie byly i v posledních dvou letech milostivé měsíce, a tak grasroots manažer fotbalové asociace Michal Blažej sype zajímavá čísla. "V rámci náborových měsíců přibylo předloni 8 487 dětí ve věku 5 až 12 let, o rok později 9 114 dětí."
Fotbal dokonce hlásí, že oproti roku 2020 došlo loni k nárůstu členské základny zhruba o osm tisíc hráčů a hráček, přičemž polovinu tvoří nejmladší přípravka. "Vnímáme však fakt, že průběžně končí týmy ve věkových kategoriích od starších žáků a výše. Naproti tomu však vznikají nové týmy, kam dorůstají děti ze silných ročníků minulých let, kdy se hodně dbalo na práci s dětmi, které se později začaly věnovat fotbalu aktivně," říká Blažej.
Fotbal podobně jako třeba florbal je zároveň aktivní v organizaci kroužků, kam si chodí děti třeba jednou dvakrát týdně nezávazně zahrát, podporuje i učitele na v mateřských a základních školách s efektivním vedením hodin tělesné výchovy.
Ano, zatím jsme totiž operovali s čísly, která se dotýkají sportovních klubů či svazů. Tedy těch, kteří už pracují s dětmi, jež se pro nějaký organizovaný sport rozhodly. Jenže ten nejzásadnější problém je ještě o patro níž - ve školách dlouhé měsíce chyběla tělesná výchova, řada děti si navykla nemít vůbec žádný aktivní pohyb.
Tomáš Staněk zasvěcuje děti do techniky vrhu koulí v rámci akce Atleti spolu.
Chystá se kampaň na nesportující děti
To je alarmující a i Jansta z ČUS říká: "Sport se už konečně od zavedení samostatného státu musí stát skutečnou prioritou pro vládu. A to tak, že mu dá významnou propagaci. Společně musíme přesvědčit rodiče, že má velký smysl vést děti ke sportu a k pohybovým aktivitám v rámci organizovaných sportovních struktur."
Jde-li o vládu a sport, pak nejvyšším státním úředníkem je v této oblasti Filip Neusser. Řešilo se, jestli je jeho pozice i po změně garnitury pevná, ale on sám pro Sport.cz uvedl, že měl schůzku s premiérem, jenž mu řekl, že "mě nehodlá odvolávat a těší se na spolupráci." Také proto NSA připravuje na jarní měsíce, kdy tradičně počty nakažených výrazně klesají, osvětovou kampaň. Ta má právě cílit na nesportující. "Budeme se soustředit na děti a hlavně jejich rodiče, aby pochopili, že sportování je součástí našich životů. Že z nich nemusí být mistři světa, ale bude stačit, když se aspoň denně půjdou na hodinu projít do parku."
Jak bude kampaň viditelná, teď nelze odhadnout, protože je agentura poněkud "paralyzovaná" neschválených státním rozpočtem. Nicméně zrovna pro financování reklamy na prevenci by rád získal zdravotní pojišťovny. Je pro ně výhodnější zafinancovat do náborů, než později platit výdaje za léčbu cukrovky či tisíce zbytečných úrazů.
Ale bude Neusser a spol. úspěšní, vrátí ve velkém děti ke sportu, nebo dojde na temné prognózy, které anonymně vyřkl zástupce sportovního klubu z Loun: "Éra velkého zájmu o sportu končí. Ubude ještě více sportovců, hlavně mládeže a všichni budou pohodlní a nikdo se k nám nebude chtít vrátit. Mnoho klubů zanikne pro nedostatek sportovců a funkcionářů."
