Článek
Onen sestřih vašich gólů je skoro hodinový, jak často ho po vás chtějí komentovat?
Jsou tací, kteří by to poslouchali snad pořád. Hodně hokejisti, třeba Jarda Vlach. „Pustíme si Štajnyho, pojď nám to komentovat,“ chtějí po mně vždycky. Už jsem jim říkal, že to dělat nebudu. (směje se)
Jak to vzniklo?
Spontánně. Jednou jsme seděli po zápase v Nové Vsi, někdo ten sestřih pustil a já ho komentoval. Jak jsem ty situace v reálu viděl, nějaký hlášky k tomu. „Dáš to sem, naběhneš do vápna, zakončíš hlavou a nazdar!“ Ale je to fofr, takže komentuju, co zrovna stíhám.
Pamatujete si všechny svoje trefy?
Jasně, všechny.
Jiří Štajner střídá ve svém posledním ostrém zápase.Video: Hynek Preisler, Sport.cz
V květnu jste definitivně kariéru uzavřel a symbolicky nastoupil k poslednímu ostrému zápasu v 1. B třídě. Už jste se smířil s tím, že žádnou další soutěžní branku nepřidáte?
Rád bych ještě nějakou dal, ale už to nejde. Smiřoval jsem se s tím pozvolna, nebylo to ze dne na den. Ale už jsem s tím úplně v pohodě. Asi by to bylo horší, kdyby mi bylo čtyřicet. Takhle jsem nehrál už delší dobu. Před dvěma lety jsem skončil v divizi v České Lípě, rok nehrál a pak šel do Nové Vsi. Odcházel jsem pomalu.
Doufal jste, že kotník ještě dáte do kupy?
To ne, věděl jsem, že už se nezlepší. Akorát jsem si s tím možná mohl něco nechat dělat dřív. Ale za tu kariéru jste prostě omlácený. Všechno se sečetlo. Fotbal jsem měl fakt rád, nikdy jsem nechtěl chybět a dával se do kupy vždy, co nejrychleji to šlo. Po výronu, který by normální lidi léčili měsíc, jsem za týden hrál.
Pamatuju si, jak jste kvůli tomu v kabině Liberce zavedl originální léčbu pomocí pijavic.
Pijavice už by mi teď nepomohly… Ty byly jen na otok, aby rychle spadl. Ale pak tam byly vazy, které se prostě asi vytahaly, a už nic nezůstalo pohromadě. Bylo to postupný. Hrál jsem, dokud to šlo. A vloni jsem si říkal, že když to nestačí ani na okresní přebor, nemá to význam. Už jsem tam jen pajdal.
Tomáš Řepka kdysi označil konec kariéry polosmrtí. Jak to vidíte vy?
Asi bych s tím souhlasil třeba před patnácti lety, teď už ne. Jsem spokojený, že jsem si kariéru takhle natáhl. Hrál jsem dlouho a jsem naprosto spokojený. Samozřejmě mě mrzí, že si nemůžu jít s kluky už ani kopnout nějaké benefice. Respektive můžu se tam jít postavit, ale upřímně, to mě nebaví.
Proč?
Kvůli zdraví. Vždycky jsem byl typem hráče, který hrozně rád běhal po hřišti, a když se tam nemůžete hnout… A není to o tom, že by mě to bolelo až potom, hlavně se ani nemůžu vůbec rozeběhnout.
Máte rád pivo, nebojíte se teď bez pohybu nadváhy?
Tak jelikož se pořádně nehýbu už přes rok, nějakou váhu jsem nabral, to je jasný. A doufám, že už nebude nějak moc stoupat.
Po skončení profesionální kariéry jste hodně jezdil na kole.
To jo, ale na to teď není čas. Kór teď, když trénujeme odpoledne. A abych si šel zajezdit dopoledne, mě neláká. Raději si půjdu zahrát v zimě s kluky hokej, ale k tomu jsem se taky dokopal málo. Fotbal mi dává zabrat až dost. Z České Lípy se vracím kolem osmý a pak se mi už úplně nechce…
Aktuálně jste asistentem v České Lípě, budete si dělat i áčkovou licenci?
Mám to v plánu, trénování mě hodně baví, ale uvidíme. Teď jsem u Pavla Hradiského a celkem v pohodě.
Když jste odehrál poslední zápas, měl jste nějaký ohlas z Hannoveru, kde jste strávil osm sezon?
Vůbec, s nikým z klubu už moc v kontaktu nejsem. Jen mi vždy pošlou mail k Vánocům, k narozeninám. A ještě mě lanařili do staré gardy, ale to je už dlouho. Oni se scházejí, ale pro mě je to daleko.
Kdy jste byl v Hannoveru naposledy?
Myslím, že na nějaké rozlučce, ale to je už taky dlouho. Asi když se loučil Steve Cherundolo a pak mě ještě na rozlučku zval Mertesacker, ale tam jsem se bohužel nedostal.
A teď se do Německa na mistrovství Evropy chystáte?
Ne, budu koukat doma v televizi, vyjíždět nebudu. Nejsem ten typ, který by jezdil na fotbaly. Nejezdím ani na Spartu nebo na Slavii. Jen když hrála Slavia Ligu mistrů, byl jsem na dvou zápasech, na Barceloně a Dortmundu, ale jinak to nevyhledávám. Raději se chodím podívat na nějaký krajský přebor, prostě na nižší soutěž.
Proč?
V televizi mi jednak všechno zopakují, a za druhé jsem atmosféru na stadionech a všechno kolem zažil. Lidi tam podle mě jezdí především kvůli tomu, aby zažili atmosféru na vlastní kůži a fandili. Znám, jak to vypadá, a nemusím na to už koukat přímo.
Jiří Štajner hraje svůj poslední soutěžní zápas.
Ale Euro jste paradoxně jako hráč nezažil ani jedno, byť se na něj Česko kvalifikovalo pokaždé v historii, kdežto na jediném mistrovství světa s českou účastí jste nechyběl.
Euro mi vždy bohužel uteklo. V roce 2004 jsem neměl výkonnost na Euro v Portugalsku. Pak v roce 2008 mě nevzal Petr Rada, ani už nevím proč. Možná jsem byl jen na začátku nějaký kvaldy. V té době tam byli prostě vždy hráči lepší, ve větší formě.
Ale že vás nevzal Michal Bílek na Euro do Polska v roce 2012 po zisku mistrovského titulu s Libercem, jste tehdy kousal těžko.
To už je promlčené. (mávne rukou) Tenkrát mě to samozřejmě mrzelo hodně. Když to vezmu zpětně, ten rok jsem měl super, ale vzali tam tenkrát zkrátka mladší hráče.
Tehdy Česko postoupilo až do čtvrtfinále. Kam se podle vás český tým dostane v Německu?
Samozřejmě to bude mít těžké, ale myslím si, že postoupit by se ze skupiny mělo. Měli bychom se dostat dál. Portugalci budou samozřejmě těžcí, ale Turci a Gruzínci jsou hratelní soupeři. I kdybychom s Turky jen remizovali, se čtyřmi body se podle mě postoupit dá i ze třetího místa. Ale klidně můžeme být i druzí.
Právě pod současným koučem národního týmu Ivanem Haškem jste se v roce 2009 vrátil do reprezentace.
To je pravda, na pár zápasů. Jsem rád, že to vzal i teď. Za mě to byl a je výborný trenér. Mělo to hlavu a patu. Tenkrát jsme zachraňovali kvalifikaci na mistrovství světa v Jižní Africe a jen o kousek nám to uteklo.
Ve své knize Šílený génius Jiří Štajner jste vyzdvihl jeho detailní přípravu.
Ano, všechno měl výborně připravené, ale podle mě je hlavně osobností. Frajerem, který kopal ve spoustě týmů a mnoho jich trénoval, měl úspěchy ve Spartě. Teď sice někteří namítají, že trénoval jen týmy v Emirátech a vyhodili ho tam, tam a tam, ale kdo se tam dostal? Moc trenérů od nás ne.
Koho na Euro považujete za největšího favorita?
Asi Francii s Anglií. Anglie se minule dostala až do finále, na mistrovství světa vypadla s Francií. Už když Francie vyhrála v roce 2018 v Rusku, měla strašně mladý tým, a už tehdy jsem říkal, že jestli to udrží, na každém dalším šampionátu budou favoriti a dostanou se daleko. V Kataru to taky dotáhli až do finále. Jinak nevím, kdo by tam mohl letos zazlobit. Němci to asi do kupy nedají, ti jsou takoví rozháraní. Španělé a Portugalci budou ještě silní, můžou dojít daleko. Jinak asi těžko vyskočí někdo jiný. Ale těžko předvídat.
Pojďme ještě k vám blízkému Liberci, který zažívá letos revoluci. Stíháte chodit na jeho zápasy pravidelně?
Když se mi to sejde, tak jo.
Dobře znáte dlouholetého majitele Slovanu Ludvíka Karla. Překvapilo vás, že klub již prodal Ondřeji Kaniovi?
O prodeji se mluvilo už několikrát a jednou to přijít muselo… Myslím, že to udělal velmi elegantně. A dobře pro Liberec, že to nenechal jen tak někomu stylem „dejte mi něco, tady to máte a dělejte si s tím, co chcete“. Měl to promyšlené a řekl, že část peněz se musí proinvestovat. Myslím, že takhle je to v pohodě. Je vidět, že mu na klubu záleží. Stejně, jako mu na něm vždycky záleželo.
S novým majitelem Kaniou jste se už potkal?
Ještě jsem ho osobně neviděl. Na fotbalech tady párkrát byl, ale zrovna na těch jsem myslím nebyl. On taky chodí na Severní tribunu, já většinou za bránu.
Se současným generálním ředitelem Janem Nezmarem jste toho odehrál spoustu. Jste spolu v kontaktu?
Nejsme. Potkáme se, ale netelefonujeme si spolu.
Před zápasem dostal loučící se Jiří Štajner soudek piva.
Kania mluví o Lize mistrů v Liberci v pětiletém horizontu. Je to podle vás reálné?
Nevím… Mluví o ní, ale uvidíme. Jsem v očekávání, co tady bude. Zatím nevím, co si o tom mám myslet. Času je asi ještě dost, ale zatím se toho moc neděje, teď už alespoň přišel Marek Icha.
Liberec už představil nového kouče Radoslava Kováče, který nahradil Luboše Kozla. Jak vnímáte tuhle změnu?
Luboše je mně trošku líto, protože si myslím, že tady odvedl spoustu dobrý práce a měl by i na to tady trénovat dál a budovat si mančaft. Když už ne podle svého, tak s lepšími hráči, čímž však nechci shazovat ty současné. Ale většinou tady pletl bič z ho… a celkem se mu to dařilo. Na nového trenéra jsem zvědavý, co tady s novým realizačním týmem, s penězi a hráči předvede.
Tak Radoslava Kováče dobře znáte.
Ale z trenérského pohledu ho neznám. Spadl s Opavou, hrál o záchranu v Pardubicích a v Táborsku byl měsíc… Fakt nevím. Ale určitě je dobrý kluk do kabiny, do nepohody, s kabinou asi bude umět pracovat. Osobností byl už jako hráč a myslím, že tohle bude stejné. Hráči na ním půjdou, ale další se teprve uvidí.
Liberec také představil novou vizuální identitu. Jak se vám zamlouvá nové logo?
Logo se mi líbí, už jsem na klubovém videu při odhalení říkal, že je pěkné. Potřebovalo trochu oživit. Když se teď prezentuje, mluví se o Liberci víc. Už to není tak, že ten klub jenom je, přežívá, teď o něm ví každý. Další věcí ovšem je, aby to nebylo kontraproduktivní, což někdy bývá. Za příklad můžu dát Ústí nad Labem, kam přišli před sezonou taky noví majitelé, dělali různé voloviny a ze třetí ligy nepostoupili… Není to ve fotbale jednoduché.
