Šmicer: Názorově mám blíž k Fouskovi než k Poborskému. Co by udělal v případě zvolení?

Proces rozhodování byl u mě daný od chvíle, kdy jsem se před půl rokem připojil k F-evoluci. Cítil jsem v tomto projektu sílu a snahu změnit věci v českém fotbale. Snahu rozbít roky nastavený systém. Tehdy jsem vůbec nemyslel na funkce. Jak jsme začali objíždět okresy a kraje, zástupci klubů mi říkali: Když změnu vyvoláme a půjdeme aktivně pracovat, vy také? Nebo do toho nepůjdete?

Postupně v nás dozrával pocit, že v tom ty lidi nemůžeme nechat. I mediální odezvy byly, že chceme něco změnit, ale nechceme za to nést zodpovědnost. Lidi musejí vnímat, že chceme změnu taky. Po měsíci, dvou jsem začal říkat: Kluci, pokud ucítím, že chcete změnu, a ta se následně rozběhne, pokusím se jí dokončit v nejvyšších patrech. Tedy ve vedení Fotbalové asociace České republiky (FAČR). Potěšilo mě, že lidé slyší na moje jméno. Umí si představit, že bych pro ně byl lídrem. Tohle vám dodává energii. Musím ale říct, že na úrovni okresů to bylo kolikrát složité, fungoval podle léta zaběhnutého systému. Lidé se báli.

Bylo těžké systém nabourat. Setkával jsem se se strachem lidí... Ti, co se v minulosti vzepřeli, nedopadli dobře. Předseda Živanic byl dokonce vyloučený z FAČR. Lidé teď měli obavu, že pokud se nabourat systém nepovede, někdo je potrestá nebo jejich klub nedostane dotace. Museli jsme jim vysvětlovat, že dotace už rozděluje NSA (Národní sportovní agentura), a pokud společně začneme měnit prostředí a chování lidí, tak nebude důvod se bát.

Avizovali jsme od začátku, že ať bude v novém vedení českého fotbalu kdokoli, musí vědět, že se změnilo prostředí dole. Může se zdát, že F-evoluce málo mluví s profi kluby. Jejich význam vnímám velmi intenzivně. Jsou nedílnou a podstatnou součástí fungování fotbalu, já osobně jednal asi s polovinou z nich.

Se Spartou a s Plzní zatím ne. Ale není to určitě tak, že bych o jejich podporu nestál. Práce s okresy a na krajích však bylo tolik, že jsem prostě nestíhal. Museli jsme řešit řadu procesních i právních kroků s kluby. Bylo nás jen pár proti zaběhnuté mašinérii. Připadali jsme si trochu jako David proti Goliášovi.

Tam byla cesta jednoduchá. Byl jsem zvaný na velké zápasy, při nich jsem se setkal s klubovými zástupci. Včetně šéfa pana Tvrdíka. Diskutovali jsme o situaci. Nežádal jsem o podporu. I když vím, že jsem se Slavií spojovaný.

Především je třeba říci, že my jsme zatím nelobovali za hlasy, ale diskutovali jsme o fotbale, o našich principech a budoucnosti. Zpočátku některé kluby byly skeptické, ale věřím, že situaci sledují a vědí, že nám záleží na tom, aby fotbal fungoval jinak na všech úrovních.

Ta je spíše proreformní, ale nechci mluvit za druhé. Myslím, že se jí líbí program můj i Petra Fouska. Potěšilo mě, když bezprostředně po vzniku F-evoluce se k našim myšlenkách připojily Opava, Teplice, Bohemka. Řekly si: Chceme změny, veřejně se k tomu hlásíme. Šlo o statečné gesto. Přišlo krátce po abdikaci Romana Berbra, nikdo nevěděl, jak se všechno bude vyvíjet.

Nechci vůbec spekulovat. S oběma kluby se budu chtít potkat. I se všemi zbylými. Tuzemské fotbalové prostředí mě zná. Jsem slávista, snažil jsem se ale být vždycky objektivní a mít na vše svůj názor, většinou profotbalový. Nechci dělat politiku, aby se fotbal rozděloval na Čechy a Moravu, na Spartu se Slavií a zbytek. Naopak musíme spolupracovat a jít příkladem.

Přál bych si, aby zaznívala fakta, nikoli lži. Jestli někdo bude tvrdit, že Karel Poborský má vzhledem k práci na svazu pro vysokou funkci praxi, můžu to respektovat. O Petru Fouskovi se ani nemusíme bavit. Některé moje výroky už byly reprodukované jinak, než jsem je řekl, a toho se doufám ostatní kandidáti vyvarují. Pokud se fakta budou prezentovat správně, není žádný problém. S oběma mými konkurenty se dobře známe, tykáme si. Nebudu mít potřebu, abych je dehonestoval. Tohle není můj styl.

K Petru Fouskovi. S ním se přece jen scházím víc, čerpám víc z jeho názorů. Jsme oba proreformní. Karel pracuje na FAČR, má tam vztahy, vazby s lidmi. Také on bude mít nějaké svoje vize. My jsme ale pro takové změny, které budou upřednostňovat fotbalový rozvoj před politikou a budováním mocenských struktur. Asociaci mají řídit kvalifikovaní lidé na všech postech. Je tam namísto toho vysoký počet manažerských pozic. Ale pozor, po celou dobu nemluvím o plošné čistce.

To je právě příklad manipulování s mými názory a argumenty, které jsem neřekl. Že chceme na svazu všechny vymést není pravda a lidé, kteří tam pracují to vědí. Řadu lidí na FAČR znám, tři a půl roku jsem byl manažerem reprezentace. Jde jen o klíčové pozice, abychom nastavili efektivní systém řízení a účelné toky finančních prostředků.

Ze začátku nám vymysleli přezdívku bílé košile. Vysmívali se nám, o co se pokoušíme. Tvrdli, že český fotbal není Roman Berbr, že fotbal dělá řada slušných lidí. Ano, dělá. Nechci tohle vůbec rozporovat. Jenže systém byl nastavený jasně a my jsme chtěli jen možnost svobodné volby pro lidi a kluby. Zpočátku nás nebrali vážně, po našich úspěších na okresech se přitvrdilo.

Před volbami vznikly různé přešlapy, na řadu kandidátů přicházely anonymy hodně za hranou, řada zástupců klubů se nedostala na valné hromady kvůli drobnostem. Stačila nesrovnalost ve formalitách a především zastánci myšlenek F-evoluce měli problémy se vůbec dostat do volební místnosti. Pomohla i reakce šéfa NSA Milana Hniličky. Prohlásil, že pokud volby do OFS a KFS neproběhnou transparentně, zkrátí fotbalu dotace o 140 milionů korun. Na tohle slyšel i FAČR.

Přál bych si, aby předsedové na krajích a okresech, noví i ti starší, vnímali fotbal jako zábavu a radost. Dám příklad od nás z Dolních Chaber. Každá koruna, kterou dostaneme, jde do areálu. Je to na něm vidět. Přál bych si, aby to tak bylo po celé republice. Aby lidi změnili myšlení. Pochopitelně se musí dbát na profesionální fotbal, na reprezentaci. Ale všechno vychází zespoda, profesionální fotbal potřebuje ten výkonnostní a naopak.

Sledujte Sport.cz také na Instagramu>>>