Slávistický srdcař Tecl nejen o poslední sezoně a nové roli: Nabídli mi něco, co mě bude bavit

Aigen (od našeho zpravodaje) - Sklenici s ledem nechal stát na stole, vychlazenou colu usrkával přímo z lahve. „Primárně jsem pořád hráč, ale moje dny už asi budou vypadat trochu jinak než dřív," vyprávěl Tecl na soustředění Slavie v rakouském Aigenu.

Poslední sezona kariéry. Jak vám to zní?

Myslím, že daleko složitěji to přijímá moje okolí. Manželka a rodiče. Mám to jasně dané: nechci končit kariéru nějakým pozvolným pádem, nechci jít níž a níž. Pokud bude sezona zvlášť úspěšná, třeba si to ještě protáhnu, ale když ne, v pohodě můžu začít nový život. Byl bych poměrně mladý manažer, ale zase by to mohla být moje výhoda.

Navíc máte rok na učení a vstřebávání nových informací.

To je moc fajn. V první řadě jsem pořád hráč, ale během roku se můžu naučit spoustu nových věcí a začít do toho vidět. Hodně bude záležet na mém vytížení: pokud budu pravidelně hrát, půjde manažerská práce stranou. Když tolik hrát nebudu a mimo tréninky budu mít čas zajít na poradu, zastavím se tam.

Jaká je vaše vize?

Ve zkratce: rád bych, aby áčko a béčko fungovaly společně. Líbilo by se mi propojení obou týmů i herních stylů, aby byly hodně podobné.

Co na vaši novou roli říkali další mazáci v kabině?

Ani jim nebylo potřeba nic vysvětlovat, chápou mě. Tělo se s věkem opotřebovává a jednoho dne zjistíte, že nejde hrát na stejné úrovni donekonečna. V mém případě by to nešlo třeba do osmatřiceti. Když mi tělo nedovolí fungovat na sto procent, nemám týmu jak pomoct. Brzy mu můžu být užitečný i jinak než doteď, což mě láká.

Není ironií osudu, že jste se rozhodl pro změnu po povedené sezoně s jedenácti góly a sedmi asistencemi? Byla to vaše nejlepší ligová čísla v kariéře.

Během sezony mi to třeba ještě bude líto a pohne to se mnou. (usmívá se) Moje cifry z minulého ročníku byly sice hezké, ale nepomohly k titulu, který jsme všichni chtěli. Tím pádem jsem z toho ani neměl extra radost. Nebylo si co užívat.

Ani osobní satisfakce to pro vás nebyla? Fanoušci vám občas přisuzují negativní nálepky jako palič šancí.

O satisfakci bych nemluvil, s tímhle se stejně bojovat nedá. Víte, co je pro mě nejdůležitější? Že se mnou chtějí hrát kluci z týmu a že mě chtějí i trenéři. To je pro mě hlavní měřítko, jestli svoji práci dělám dobře, nebo ne.

Dělali jste svoji práci dobře i v minulé sezoně? Podruhé za sebou jste skončili bez titulu.

A potřetí už si to nikdo z nás neumí představit. V minulé sezoně rozhodly maličkosti a dvě jarní derby, z kterých jsme ani jedno nevyhráli. Bolelo to. Navíc jsme poztráceli spoustu bodů venku a Sparta se na nás dotáhla. Na druhou stranu se povedlo zabudovat spoustu nových hráčů a koncem jara už tým hrál dobře. Dá se na tom stavět.

Jaká byla dovolená? Stihl jste si odpočinout?

Byl jsem s rodinou v Chorvatsku, uteklo to strašně rychle. Mezitím jsme si s klubem vyjasňovali, jak to se mnou bude dál. Zjišťoval jsem, co by šlo skloubit a co už ne. Je to nastavené i tak, že když mě trenéři áčka nebudou potřebovat, můžu jít pomoct béčku do ČFL. S třetí ligou bych neměl problém.

Nebyla ve hře i jiná varianta v jiném klubu?

Kdybych ještě chtěl jít někam hrát, určitě by to nebyl klub úrovně Slavie. Na téhle adrese mě nejvíc baví, jaký je o fotbal zájem. Když hrajeme doma, je skoro vyprodaný stadion, a fanoušci za námi jezdili i teď v létě do Rakouska. Víte, odejít někam jen proto, abych si o dva nebo tři roky prodloužil kariéru, by pro mě nemělo smysl.

Měl jste na stole nějaké nabídky?

Něco málo se řešilo, ale fotbal by mi tam musel dávat to, co teď ve Slavii. Třeba v Jihlavě, kde jsem začínal s ligou, bych si to uměl představit, ale už jsme s rodinou nastěhovaní v Praze a syn Matěj navíc půjde do školy. Slavia mi nabídla budoucnost, která mě bude bavit. Rád sleduju kluky, kteří sem přijdou, zlepší se a za dva roky odcházejí dál.

Zůstanete u toho.

Je příjemné, že jsem dostal možnost podílet se na tom i z druhé strany. Budu muset obětovat nějaký čas, abych se všechno naučil, ovšem taky je tu dost inspirativních lidí. Třeba manažer áčka Přéma Kovář, který šel podobnou cestou v minulé sezoně.

A kdy poprvé přišli za vámi?

Nejdřív jsem se bavil s Bílčusem (sportovním ředitelem Jiřím Bílkem), který mi říkal, že by si mě jako manažera do budoucna uměl představit. Podporovali mě v tom i trenéři, kteří mě tu chtějí mít dál. A samozřejmě taky pan Tvrdík.

Chápu, šéf představenstva hodně lpí na klubových legendách. Mimochodem, jak se vám líbí tým pro novou sezonu?

Jako každého půl roku je v něm hodně změn. Nejlepší hráči tady moc dlouho nevydrží a pak nějakou dobu trvá, než si to po jejich odchodu sedne. Na druhou stranu, když si do Slavie přijde Benfica pro Alexe Baha nebo Davida Juráska, těžko se těm klukům vysvětluje, ať neodcházejí a neoslabují mančaft. (usmívá se)

Ovšem taky je to dobrá vizitka pro klub, ne?

Jasně. Možná i právě kvůli tomu sem někteří další kluci přišli. Zajímavých příběhů by se našlo víc, třeba Suk (záložník Tomáš Souček) s Cufem (obránce Vladimír Coufal) před lety přestoupili do West Hamu. Je to jen dobře: hráči si tady odvedou svoji práci, posunou se jinam a Slavia na tom ještě vydělá.

Vydělá Slavia i na konkurenci v útoku, což je váš post?

Konkurence je tady roky. Kdo se s tím nenaučí pracovat, bohužel nemůže ve Slavii být. Bude mi třiatřicet, ale pořád chci hrát, nikomu nedám nic zadarmo. Ovšem taky nebudu ukřivděný, když budou nastupovat jiní kluci a bude se jim dařit. Naopak, budu jedině rád.

Jak vypadá ideální scénář vaší poslední sezony?

Moc bych si přál, abych se rozloučil titulem. To je můj vysněný konec. Bylo by krásné končit s velkou trofejí.

A co pohárová Evropa? Loni jste nečekaně vypadli už ve skupině Konferenční ligy, která byla hratelná.

Uznávám, máme co napravovat. Evropa se nám loni nepovedla, měli jsme spoustu zraněných a tým se všelijak lepil. Třeba v Kluži za mnou přišli trenéři a chtěli po mně, abych hrál pravého beka.

Co jste jim na to řekl?

To je slušný...

Nakonec jste nastoupil klasicky v útoku.

Byla by to pro mě pěkná premiéra, ale zalátalo se to jinak. Dobře jsme poznali, že i v Rumunsku je to složité. Není to tak, že tam přijedete, dáte tři góly a vrátíte se s čistými dresy.

Je to poučení pro novou sezonu? V třetím předkole Evropské ligy vás čeká horší z dvojice Dnipro, Panathinaikos.

Je to podobné jako loni. Zvládli jsme Panathinaikos a v play off proti Rakówu rozhodl Schranzík (Ivan Schranz) na konci prodloužení odvety. Letos máme lepší pozici: začínáme v Evropské lize a můžeme hrát víc v klidu. Mám pocit, že i tým je dál než loni touhle dobou. Snad se nepletu.