Skalák o konci v Boleslavi, námluvách s Dynamem i dlouhém čekání na práci: Zocelí mě to

Není dcera zklamaná, že „moříčko“ nevyšlo?

Hodinu od Budějovic je Lipno. (směje se) Už jsem našel školku na Hluboké a teď to chce ještě nějaké bydlení. Zatím jsem to tady nestihl moc poznat, jižní Čechy jsem doteď znal leda ze sjíždění Vltavy, ale líbí se mi, že je tu všechno po ruce. I s fotbalem to vypadá nadějně.

Chápu, s Dynamem jste vyhrál hned první zápas: po nepříjemné sérii čtyř porážek přišla výhra 3:0 nad Bohemians. Neříkali vám, že jste štístko?

Kdepak… První týden byl po šňůře proher složitější, ovšem vítězství nad Bohemkou bylo zasloužené. Díky tomu jsme se odlepili z posledního místa a můžeme jít dál nahoru. Je fajn, že se máme od čeho odrazit.

Přemýšlel jste nad budějovickou nabídkou o to víc, když jste si uvědomil, že je Dynamo po čtyřech kolech na nule?

Takhle jsem to nebral, po čtyřech zápasech nemůžete dělat závěry. Byla to jen jedna hloupá série. Věřím, že tenhle tým má kvalitu minimálně na prostřední nadstavbovou skupinu. Dostaneme se z toho.

O Budějovicích mluvíte hodně zapáleně, přitom ještě před dvěma týdny jste coby volný hráč trénoval s třetiligovými Přepeřemi.

Za ten měsíc a půl jsem vděčný. Měl jsem radost, když mi trenér Lukáš Jarolím tuhle variantu nabídl: v Přepeřích to pro mě bylo mnohem lepší, než kdybych někde běhal sám. Když jsem tam jel minulé pondělí, zavolal mi budějovický kouč Tomáš Zápotočný a po něm sportovní manažer Honza Podroužek.

Bývalý fotbalový novinář, který se v novém prostředí teprve rozkoukává. Jak se vám s ním jednalo?

Výborně, zaujal mě. Honzu znám dlouho a jednání s ním bylo úplně v pohodě. A hlavně férové, což v Česku není všude zvykem. Hned v pondělí večer jsem řekl, že do toho jdu, a ve středu už jsem byl v Budějovicích.

Po minulé sezoně jste skončil v Mladé Boleslavi a pak jste byl dlouho bez práce. Nebyl jste z toho s postupujícím časem nervózní?

Pravda, stalo se mi to poprvé v kariéře. Myslel jsem si, že se něco povede sehnat dřív, ale takhle se to ve fotbale holt někdy sejde. Všichni mi opakovali, ať jsem v klidu, a třeba Aleš Matějů mi říkal, že jednou podepsal až 8. srpna.

Což se vám nepovedlo.

Jasně, přišel osmý srpen, a já neměl nic. Chtěl jsem s rodinou do ciziny, jenže třeba Indonésie mi dvakrát na poslední chvíli spadla. Nevyšel ani Kypr. Agenti mi říkali, že přestupové okno bude ještě dlouho otevřené a může klapnout dejme tomu nějaké Turecko, ale já už nechtěl čekat. Když přišla zajímavá nabídka z Budějovic, nebylo co řešit. Jsem rád, že to takhle dopadlo, tohle období mě zocelí.

Ještě na chvíli zpátky do Boleslavi, kde jste strávil dva a půl roku. Jaké budou vzpomínky?

Těžká otázka.

Vážně?

V Boleslavi jsem hrál už před odchodem do Anglie, byla to pro mě důležitá štace. Vracel jsem se narychlo v covidové době a nakonec to bylo jiné, než jsem si představoval. Zabrzdilo mě zranění a zamrzel mě i rozpačitý konec.

Rozpačitý? V jakém smyslu?

V lednu jsme si podali ruku na další dva roky, ale nakonec to bylo úplně jinak. A když jsem chtěl trénovat s týmem na začátku letní přípravy, řekli mi, že to nejde. Škoda, v té době jsem měl v Boleslavi ještě pár dnů smlouvu. Velký rozdíl třeba v porovnání s Anglií.

V Brightonu a Millwallu jste působil pět let.

Z obou klubů se v létě ozvali, že můžu přijet trénovat, dokud si něco nenajdu. Kdybych byl sám a neměl rodinu, hned bych letěl. V Anglii mám doteď spoustu kamarádů, ale od návratu do Česka jsem se tam ještě nedostal. Snad to vyjde před Silvestrem, rád bych vyjel do Brightonu na stáž.

Co říkáte na jeho progres? Letos se poprvé v historii dostal do pohárů, čeká ho Evropská liga.

Brighton mě moc baví. Má styl, dává spoustu gólů a líbí se mi i přestupová politika. Něco mi říká, že se neztratí ani v Evropě. Jako nováček bude mít o to větší hlad.

Budou hladové i vaše Budějovice?

Musí být. Možná budeme trochu nervóznější, než se dostaneme výš, ale základ je pořád věřit svojí cestě. To jsem poznal už v prvním zápase proti Bohemce. Šli jsme do toho s větší zodpovědností a nepouštěli se do bezhlavého nakopávání, v první řadě jsme se chtěli držet našeho fotbalu. Vyšlo to a teď na to potřebujeme navázat, ideálně už v sobotu na Baníku.