Hlavní obsah

Šílené oslavy. Bilbao si zisk trofeje po nekonečném čekání pořádně užilo

Legenda po 40 letech ožila. Slavná La Gabarra (v baskičtině člun), nesoucí na kýlu jméno Athletic, opustila po desetiletích Námořní muzeum v Bilbau a vrátila se do vod řeky Nervión. S fotbalisty místního Athleticu vyrazila ve čtvrtek z přístavu do města na triumfální jízdu na oslavu sobotního vítězství ve Španělském poháru. Přesně jako v roce 1984, kdy španělský klub získal svoji poslední trofej.

Foto: Vincent West, Reuters

Fotbalisté Bilbaa si zisk poháru opravu užili

Článek

Na bárce, která v 70. letech minulého století vozila železnou rudu, se čerství hrdinové Baskicka plavili 13 kilometrů k radnici v Bilbau, kde party pokračovala. Břehy Nerviónu byly plné, triumf nad Mallorcou ve finále Copa del Rey přišel s fotbalisty oslavit milion příznivců včetně dětí. Aby si mohly užít oslavy, ukončily školy v Baskicku ve čtvrtek dřív výuku. Další tisíce fanoušků mávaly vlajkami a šálami z přilehlých domů, které byly zahaleny klubovými barvami.

„V Lezamě (pozn. – klubová mládežnická akademie) máme fotku Gabarry. Vždycky jsme mluvili o tom, jaké by to bylo, zažít v ní oslavu. Teď je to tady. Neskutečný, nádherný,“ rozplýval se záložník Ander Herrera. Loď s hráči následovala flotila dalších plavidel, naplněných příznivci. Jedno z nich řídil obránce Barcelony Inigo Martinez, který hrál za Bilbao v letech 2018 až 2023.

Už spouštění ikonické Gabarry do řeky si nenechaly v pondělí ujít tisíce fanoušků. Ti chtěli spatřit člun, který byl naposledy využit v době, kdy většina z nich nebyla ještě na světě. Premiérově vyplul v roce 1983 při oslavách španělského titulu, vzápětí pak o rok později po zisku double. Ve čtvrtek potřetí.

Drtivá většina klubů napříč světem slaví velké trofeje v autobuse s otevřenou střechou, který brázdí ulice daného města. Proč Athletic sáhl před 40 lety k netradiční oslavě? Rozhodl se tak jeden z tehdejších ředitelů klubu Cecilio Gerrikabeitia, který usoudil, že oslava na balkonu radnice – jak bylo do té doby tradicí – nebude stačit.

Hledal navíc způsob, jak zvednout náladu města po hospodářských nepokojích, které v něm propukly. Nápad se ujal, lidé byli nadšeni. Břehy tehdy nevzhledného, průmyslového Bilbaa, lemoval podobný počet lidí jako ve čtvrtek.

Sepětí klubu z Bilbaa a jeho fanoušků je nevídané. Vždyť v hledišti i za branami stadionu v dějišti finále v Seville slavilo výhru nad Mallorcou přes 80 tisíc fanoušků. Takže už ani neudiví, že finále sledoval na velkoplošných obrazovkách, umístěných na trávníku, vyprodaný stadion Athleticu San Mamés (53 000 diváků).

Athletic je bezpochyby jedním z nejunikátnějších fotbalových klubů. Je známý tím, že používá politiku „cantera“ – můžou za něj hrát pouze fotbalisté, kteří se narodili nebo vyrostli v Baskicku. Klub v této politice pokračuje i v éře nákladných transferů hvězd, přitom zůstává konkurenceschopný. Athletic například nikdy nesestoupil z první ligy. Právě tato filosofie plodí jedinečný vztah jednoty mezi hráči a fanoušky.

Tento vztah se odrazil v emotivních oslavách bratrů Williamsových, Iñakiho a Nica, kteří se narodili v Baskicku ghanským rodičům. Bilbao si v posledních letech vytrpělo slušnou porci smutku – prohrálo předchozích šest finále Copa del Rey. Iñaki byl u tří porážek. Po penaltovém rozstřelu s Mallorcou se sourozenci v slzách objali.

Se svými spoluhráči zažili ve čtvrtek nezapomenutelnou oslavu s fanoušky, která pokračovala na místní radnici a následně v barech. Podle španělských médií veselí končilo nad pátečním ránem…

Související témata: