Zmrhal oživil naději Brescie na záchranu a přiznal: Další prohra by byla prakticky smrtelná

Přesně tak. Konečně jsem mohl ukázat, co ve mně je a pomoci týmu v boji o záchranu. Další prohra by byla prakticky smrtelná. Zbývají čtyři kola a my ztrácíme na nesestupovou příčku devět bodů. Ještě to bude strašně těžké, ale pořád žijeme.

Samozřejmě užil, je to fajn pocit, když otočíte zápas. Spoluhráči byli nadšení, já jsem si góly užíval. Škoda, že u toho nebyli fanoušci, kteří nám drží palce, ale doba je taková, nedá se nic dělat. Hlavně po druhém gólu na 2:1 z nás spadlo napětí. Naděje znovu ožila a nálada je lepší.

Tak to se teprve dozvím. Mezi zápasy není čas. Čekám, co přijde.

Oba jsem vstřelil v době, kdy už jsem se z levé strany zálohy přesunul na pravou, protože se nám zranil Špalek a trenér poslal na hřiště levého beka Skrabba, který musel na levou stranu zálohy. Právě on se podílel na prvním gólu, když dlouhý míč z prostředka dal z první do vápna. K míči se dostal náš útočník Donnarumma. Seběhl jsem si na levou stranu vápna, kam mi míč sklepnul. Pálil jsem levačkou nártem na bližší tyč a balon skončil v síti. My jsme ale potřebovali vyhrát a čas strašně letěl. Ve třetí minutě čtyřminutového nastavení jsme házeli aut z levé strany, míč si narazil Donnarumma s Torregrossou, míč si navedl na stopery, poslal mi ho na pravou stranu do vápna a já jsem levačkou placírou zakončoval z první na vzdálenější tyč.

Abychom my neztráceli a soupeři nad námi naopak ano. Nejhorší je, že situaci nemáme ve svých rukou. Musíme spoléhat na pomoc dalších týmů, a hlavně sbírat co nejvíc bodů. Při tom jedeme do sestupem ohroženého Lecce, doma máme Parmu, která také nemá ještě stoprocentní jistotu, pak jedeme na Lazio a končíme doma se Sampdorií. O každý bod budeme tvrdě bojovat, ale ani čtyři vítězství nám nemusí k záchraně stačit. Ale pereme se.

To máte pravdu. Sezona je vzhledem ke koronavirové pauze už strašně dlouhá, zápasy jsou nahuštěné, každý stojí spoustu sil, to si nestěžuji, všichni to mají stejné, prostě to tak je. Snad nám poslední vítězství pomůže psychicky k dalším.

Jsou naprosto rozdílné, ale pro mne boj o záchranu není nic nového. Když jsem ve Slavii začínal, hráli jsme o záchranu do posledního kola. V něm jsme nakonec prohráli, ale někdo, už nevím ani kdo, nám pomohl. Tak snad zažiju něco podobného i tady. Pravdou je, že z posledních sezon na boj o přežití nejsem zvyklý.

Upřímně řečeno, vůbec nevím, ani s mým manažerem Karolem Kiselem jsme tohle ještě neřešili. Samozřejmě bych chtěl hrát nejvyšší soutěž, ale mám v Brescii smlouvu, takže bude záležet na klubu, jak se rozhodne.

Snad lepší než ze začátku po přestupu. Měl jsem to hodně těžké. Nedostával jsem šanci, nehrál jsem, dokonce tady jednu dobu uvažovali, co vlastně se mnou udělají. Příchodem nového kouče Lópeze se moje situace zlepšila. Začal mi dávat šanci, takže i za něj jsem rád, že jsem se mohl odvděčit dvěma góly. Věřím, že budu hrát i ve zbytku sezony.