Hlavní obsah

Vracím se silnější. Zdokonalil jsem tělo, říká legionář z Itálie, jehož vyřadily ze hry nové kopačky

Praha

Na půl roku byl český reprezentant Antonín Barák ze hry. Záložník italského Udine přitom doplatil dlouhou absencí na absolutně banální záležitost v podobě změny typu používaných kopaček. Po dlouhém výpadku ale nyní Barák absolvoval kompletní letní přípravu a je nachystaný k boji o návrat na výsluní. „Jsem děsně nažhavený na zápasy," říká čtyřiadvacetiletý rodák z Příbrami.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Antonín Barák během tréninku reprezentace v Praze.

Článek

V letošním roce jste do soutěžního zápasu naskočil až během minulého víkendu při utkání Italského poháru. Celé jaro jste vynechal kvůli zranění zad. Už se podařilo trable vyřešit a všechny patálie zažehnat?

Jsem stoprocentně v pořádku vlastně od začátku května, kdy jsem podstoupil vyšetření magnetickou rezonancí a výsledky byly velice dobré. Následně se dělala další kontrola v úvodu července, před startem přípravy, která přinesla ještě lepší výsledek. Trénuji tudíž od prvního dne bez úlev, mám stejný režim jako všichni ostatní hráči.

Přišlo se na příčinu vleklých problémů?

Trošku se to řetězilo, ale hlavní problém spočíval ve změně kopaček. Začal jsem používat jiný model. Jak noha nebyla zvyklá na nové obutí, udělal se mi zánět achillovky. Přesto jsem dál trénoval a hrál ještě asi další tři týdny. A jak jsem jednu stranu těla přetěžoval, nevydržela záda.

Jak jste zranění léčil?

Na návratu jsem pracoval s lékaři v Itálii, hodně mi pomohla příbramská fyzioterapeutka Paulína Novotná. Její zásluhou se léčba a můj návrat na trávníky výrazně urychlil. Je pro mě jedničkou v oboru a jsem rád za možnost spolupráce.

Máte za sebou dvě sezony v italském Udine. Během první jste naskočil do čtyřiatřiceti ligových duelů a připsal si sedm branek, minulý ročník poznamenaný zraněním vám umožnil start jen v osmi zápasech.

Minulá sezona byla negativní, jednoznačně špatná. Po příchodu do Udine jsem byl jednatřicetikrát v základní sestavě. V minulé sezoně jsem ale odehrál jen 329 minut. Když vidím statistiky, je to pochopitelně velmi špatné. Ale snažím se být pozitivní. Jsem dokonce přesvědčený, že se na vracím silnější. Psychicky i fyzicky. Tělo jsem určitě zdokonalil. Cítím se skvěle.

Představovalo více než šest měsíců bez fotbalu hodně svízelné období z hlediska psychického rozpoložení?

Šlo vážně o těžké chvíle. I pro lidi kolem mě celé období představovalo hodně stresující čas, protože mi fotbal hrozně chyběl. Musím připustit, že párkrát jsem pauzu nesl hodně těžce. Přítelkyně, rodiče i Paulína Novotná mě v nejtěžším období hodně podrželi. Zejména v úvodu zranění, kdy se přesně nevědělo, o jaké zranění jde a na jak dlouhou dobu budu mimo fotbal.

Byla minulá sezona nejhorší během fotbalové kariéry?

V sedmnácti letech, ještě během působení v Příbrami, jsem se potýkal s únavovým syndromem a problémy se zády. Bylo to možná ještě horší, protože tehdy jsem stál tři čtvrtě roku. Nyní byla pauza o tři měsíce kratší. Ale v dospělém fotbale jsem horší sezonu nezažil. Týmu se navíc na jaře nedařilo podle představ a mě moc mrzelo, že nemohu být na hřišti.

Když se ohlédnete zpět, změnily vás dva roky na Apeninském poloostrově hodně?

Z fotbalového hlediska obrovsky. Zejména po taktické stránce. Každý zápas je neuvěřitelně těžký, i kvalita hráčů v klubu člověka posouvá, protože tréninky jsou skutečně mimořádně náročné. Pokud hráč svědomitě pracuje, pouhá příprava jej posouvá. O velkou změnu šlo i z životního hlediska, protože jsem se osamostatnil. Žiju s přítelkyní, definitivně jsem vypadl od rodičů. Když to řeknu lidsky, jsem teď chlap. Pochopitelně jsem se naučil řeč, což je super. A zamiloval jsem si italský styl. Zdejší lidé jsou mnohem více otevření, příjemní a žijí bez stresu, což jsem se rychle naučil. Nikam nepospíchám, nic nehrotím. Fakt se mi Itálie obrovsky líbí.

Za Udine jste v létě naskočil do dvou přípravných utkání, zasáhl jste i do duelu Italského poháru během minulého víkendu. Můžete přiblížit rozpoložení těsně před startem ligové sezony?

O týden jsem si zkrátil dovolenou, měl jsem vlastní tréninkový plán, absolvoval jsem kontrolní vyšetření a fyzické testy, abych se následně mohl připojit k týmu v plné zátěži. První dny byly náročné. Možná více než po fyzické stránce z hlediska psychického, bylo potřeba se s návratem po tak dlouhé době srovnat. Troufám si tvrdit, že jsem velmi dobře nachystaný. Už jsem chytil zápasový rytmus a jsem děsně nažhavený na první ligová utkání.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Český záložník Antonín Barák a Ahmed Musa z Nigérie během přípravného utkání v rakouském Schwechatu.

Během vaší vynucené pauzy se v Udine změnil trenér. Tým vede jednačtyřicetiletý Chorvat Igor Tudor, který v klubu krátce působil v závěru sezony 2017/2018. Přivítal jste jeho návrat? Řešil s vámi zdravotní stav a návrat do plného zatížení?

Jde o hodně náročného trenéra, jehož příprava je velice intenzivní. Má mimořádně vysoké nároky, což mužstvo pochopitelně posouvá. Pravidelně se mnou komunikoval, řešil můj stav. Měli jsme pohovor, při němž mi nastínil, jakým stylem chce hrát a kterou pozici bych měl na hřišti obsadit.

S jakými ambicemi vy osobně i Udine vstupujete do nové sezony?

Z osobního pohledu je jasné, že se chci rychle propracovat do základní sestavy. Vždyť já hrál poslední utkání v lize na Štěpána loňského roku proti Spalu, kdy jsem si připsal jedenáct minut. Tehdy už jsem nastoupil se zraněním a pod prášky, jen se nevědělo, o jak vážné zranění se jedná, protože jsem teprve čekal na důkladné vyšetření. V základní sestavě jsem byl naposledy v říjnu proti Janovu, což je děsně dlouhá doba. Věřím, že mě i klub čeká skvělá sezona. Prioritou je získat rychle jistotu setrvání mezi italskou elitou. Přáním je přiblížit se místo v pohárové Evropě. Jde o úkol, který už se pár sezon nedaří naplnit. Ale já věřím, že můžeme o šesté či sedmé místo bojovat.

Kdo je pro vás největším favoritem nadcházejícího ročníku Série A? Může Juventus získat devátý titul v řadě?

Pro mě zůstává jednoznačně nejsilnější. Mají obrovský silný tým. Nemám dojem, že je některý další klub připravený Juventus sesadit. Rád bych se pletl, což by soutěži dodalo na ještě větší zajímavosti, ale myslím, že jejich dominance bude pokračovat.

V průběhu letních prázdnin došlo v klubech italské nejvyšší soutěže k poměrně zajímavým přestupům. Který zaujal nejvíce vás?

Pro mě byl hlavním transferem příchod Romela Lukaka z Manchesteru United do Interu Milán. Myslím, že pro tým může jít o rozdílového hráče. Vyzdvihnout je třeba rovněž chytrost Juventusu, který získal dva skvělé hráče zdarma. Do středu pole Ramsey z Arsenalu a Rabiot z PSG představují obrovské posílení. Hodně zvědavý jsem na nizozemského obránce De Ligta, jak se vypořádá s italským fotbalem. A fantastický přestup pro Juventus představuje angažování jednadvacetiletého Demirala ze Sassuola, což je podle mého hvězda budoucnosti.

Antonín Barák
+ Narozen 3. 12. 1994 v Příbrami
+ S fotbalem začínal v Příbrami, oblékal i dres druholigové Vlašimi, v nejvyšší soutěži debutoval v celku z rodného města v červnu 2013. Na nejvyšší úroveň se dostal i přesto, že se potýká s vrozenou vadou v podobě zúženého páteřního kanálu.
+ Od ledna 2016 do července 2017 hrál za Slavii, s níž slavil zisk mistrovského titulu.
+ Má na kontě 12 startů a 5 branek v dresu reprezentačního áčka, s týmem do 21 let hrál na ME 2017.
Češi v Serii A
Antonín Barák Udine
Jakub Jankto Sampdoria Janov
Ladislav Krejčí Boloňa
Aleš Matějů Brescia
Patrik Schick AS Řím
Jaromír Zmrhal Brescia
Související témata: