Článek
Triumf nenápadných pak dovršuje útočník Christian Riganó, který hraje za další provinční tým Messinu a vede po jedenácti kolech tabulku kanonýrů, když konta soupeřů zatížil osmi góly. A to mu je už dvaatřicet let, v první lize hraje teprve třetí sezónu a v těch dvou předcházejících dal v součtu jen devět branek.
Giorgio Corona je symbolem jiného sicilského týmu, Catanie. Je stejně starý jako Riganó, v první lize v této sezóně dokonce debutuje, ale dal už pět branek a jeho kličky motají hlavu všem zkušeným obráncům Serie A. Ještě v roce 1998 hrál pouze na amatérské úrovni, teprve před třemi lety se dostal na vyšší úroveň, než je italská čtvrtá liga.
Sieně vládne kanonýr z Lichtenštejnska
Nejlepším střelcem Sieny je zase hráč z fotbalově hodně exotické země, miniaturního Lichtenštejnska. Jmenuje se Mario Frick, je mu - jak jinak - také dvaatřicet let a jak sám říká, vždy toužil hrát fotbal v Itálii. I když ve švýcarské lize oblékal dresy špičkových týmů (St.Gallen, Basilej, FC Curych), odešel raději do třetiligového italského Arezza a čtyři roky pak strávil v druholigové Ternaně, odkud ho až před touto sezónou vysvobodila Siena. Za klub z malého toskánského města (v Sieně žije jen 54 498 obyvatel) už dal pět gólů.
Stejný počet má na kontě Cristiano Doni z Atalanty Bergamo. Ten je ještě o rok starší než trio Riganó, Corona, Frick, bylo mu třiatřicet. Do Bergama se vrátil po třech letech strávených v Sampdorii Janov a španělské Mallorce, původně se předpokládalo, že bude spíše jen hráčem pro "part-time", ale on se po překonání zdravotních problémů okamžitě stal lídrem ofenzívy Atalanty Bergamo. Poprvé nastoupil v základní sestavě až v šestém kole, v následujících čtyřech zápasech ale dal pět gólů.
Mezi nejlepšími pěti kanonýry Serie A najdeme také šestatřicetiletého hráče, je jím Eugenio Corini z Palerma. Jak vidět, v tomto ročníku se zatím nad očekávání daří provinciím a třicátníkům...