Článek
„Do Boloni jedu už v neděli, protože v pondělí v 8:30 hodin máme nástup. Těším se na spoluhráče a fotbal," pravil s úsměvem. Letní dřina v přípravě mu prý nevadí. „K fotbalu patří, budu z ní žít půl sezóny," dodal. V době volna totiž fotbal téměř vypustil.
„Párkrát jsem si do míče kopl, třeba na zahradě s bráchou. Věnoval jsem se jiným sportům, golfu, squashi, chodil jsem běhat. Snažil jsem na co nejvíc od fotbalu odpočinout. Volno bylo příjemné, skoro čtyři týdny, tak dlouhé jsem neměl snad od svých sedmnácti let. Užil jsem si ho," líčil s úsměvem.
Potomek na cestě? To je moje věc
V červnu se stihl oženit se svojí přítelkyní Kristýnou. Na svatbu pozval hodně přátel, příbuzných a známých. Na dotaz, jestli i proto, že je nemusel objíždět, reagoval se smíchem: "Tak nějak. Přijela spousta přátel, které jsme dlouho neviděli. Bylo to moc fajn, ale jestli důvodem svatby byl i očekávaný příchod potomka, si opravdu nechám pro sebe. To je naše čistě soukromá věc," pravil a lehce se pousmál.
Svatba mu ale život nijak nezměnila. Že by mu novomanželka mluvila do fotbalu, to prý rozhodně nehrozí. „Všechno je jako dřív, jen mám zlatý kroužek na levé ruce," ukázal pyšně.
Hrát do konce zápasu a dávat góly
Co se v létě děje v Boloni sledoval na internetu. „Sledoval jsem změny především na internetu. Tři hráči přišli, dva odešli. Ale že by mi na křídle přibyla konkurence, to nemyslím. Už tak je dost velká. Pět hráčů na dvě místa," konstatoval. Fakt, že ho trenér Donadoni v klubu, ale i Jarolím v reprezentaci staví na pravou stranu, ač je kovaný levák, nebere jako z nouze ctnost. „Tak to opravdu není. Já chci především hrát a je mi jedno kde. Vpravo je to sice trochu nezvyk, ale snažím se i tam odevzdat co nejlepší výkon," řekl Krejčí.
Boloňa v minulé sezóně skončila jen kousek nad hranou záchrany. To mu trochu pokazilo dojem z první sezóny. „S vytížením jsem maximálně spokojený, odehrál jsem hodně zápasů, víc, než jsem před příchodem čekal. Měl jsem i dost gólových asistencí. Nespokojený jsem s gólovou produkcí. Jedna branka v Serii A, a jedna v Italském poháru je málo. Musím na tom zapracovat," vypočítal a dodal: „V minulé sezóně jsme měli hodně mladé mužstvo. Sbírali jsme zkušenosti, včetně mne. Zbytečně jsme poztráceli spoustu bodů v závěrech zápasů, konečný výsledek nebyl tak dobrý, jak jsme čekali."
A hned nabídl recept, jak z problémů. „V první řadě musíme zvládnout závěry zápasů, tedy hrát až do konce. Nesmíme bránit jednogólové vedení, ale dát další branku, abychom si pojistili vítězství. To znamená zvýšit produktivitu. A to je úkol i pro mne. Zatím jsem toho tolik neukázal, proto nepřemýšlím o přestupu. V Boloni jsme s Kristýnkou spokojení, je to krásné město a já si užívám i fotbal, protože hodně hraju. Abych mohl pomýšlet na přestup do lepšího klubu, musím něco ukázat. Věřím, že v nadcházející sezóna bude lepší než tak první z pohledu mužstva i mého. Teď není na změnu ten správný okamžik," zdůraznil.
Všechno vyhrát, a pak to půjde
Když přišla řeč na reprezentaci, zvážněl. Remíza v Norsku totiž národnímu týmu boj o světový šampionát v Rusku hodně zkomplikovala. „V Norsku to bylo veliká ztráta. Teď musíme všechno vyhrát, což bude hodně těžké, ale nereálné to není. Musíme porazit i Němce. Viděl jsem, že i bez hvězd vyhráli Konfederační pohár FIFA. Ukázali sílu. Ale ve fotbale se někdy dějí věci... Nemusí jim tam všechno spadnout a nám se naopak může ledacos povést. Možné je všechno. Budeme se o druhé místo prát, dokud to bude reálné," vyřkl svoje přání.
Variantu, že nakonec ani druhé místo nemusí stačit k postupu do baráže, protože Češi by mohli mít z devíti týmů nejméně bodů, si nepřipouštěl. „Takhle přeci nemůžeme přemýšlet. To bychom nemuseli hrát. Konec kvalifikace je ještě daleko, hraje se ještě o dvanáct bodů. Uvidíme na konci, ale věřím, že skončíme druzí a postoupíme," pravil přesvědčivým hlasem Krejčí.
