Krejčí o Boloni: Trenér mi chce dát šanci, líbí se mu moje morálka. Je ve hře návrat do Sparty?

Těch minut bylo víc, přišel jsem asi v 88. a pět minut se nastavovalo. Stihl jsem se dostat do jedné šance, ale obránce soupeře mi ji na poslední chvíli zhatil. Tak jsem alespoň Sansonemu přihrál na náš třetí gól, takže jsme vyhráli 3:1. Byla to na jaře moje druhá gólová asistence, branku jsem v Serii A letos ještě nedal. Něco málo se stihnout dalo, při troše štěstí jsem mohl mít bilanci 1 + 1 (úsměv).

To pochopitelně nejsem. Chtěl bych hrát víc, nejraději pořád.

Řekl mi na rovinu, čehož si cením, že na křídlech, což je moje pozice, vidí hráče, kteří jsou přede mnou. Řekl jsem mu, že samozřejmě chci hrát, ale jeho rozhodnutí plně respektuji. Pak jsme se spolu bavili před utkáním s Atalantou Bergamo. Tehdy mi řekl, že se mu líbí moje tréninková morálka a že mi chce dát šanci. Nebude to ale na křídle, nýbrž na kraji obrany. Jestli s tím prý nemám problém. Řekl jsem, že vůbec ne. Vždyť na kraji obrany nebo při tříobráncovém systému jako halfbek jsem odehrál ve Spartě několik zápasů. Potom na utkání se Sampdorií byl náš levý obránce vykartovaný, trenér měl víc možností, koho tam dát, ale rozhodl se pro mne. Zápas jsme vyhráli 3:0 a kouč mě pochválil, z čehož jsem měl radost.

Jsem rád za každý start. Ten zápas se Sampdorií pro mne byl důležitý hlavně proto, že jsem sám sobě dokázal, že na Serii A mám. Určitě se s pozicí náhradníka nesmířím, dělám maximum, abych se dostal do sestavy. Nic nebalím i proto, že chci mít čisté svědomí, abych si mohl říct, že jsem udělal opravdu všechno.

Moje zastupující agentura Sport Invest dostala oficiálně souhlas zjišťovat možnosti, ale nic není rozhodnuto. Boloňa na tom byla v tabulce hodně špatně, zvedli jsme se, udělali jsme šňůru osmi zápasů bez porážky. Výhra nad Empoli nás posunula na osm bodů od sestupového pásma. Zbývají čtyři kola, věříme, že se zachráníme. Až to bude jisté, začne se řešit, co bude v klubu i se mnou.

Vůbec ne. Trenér Mihajlovič má smlouvu do konce sezony, dál se uvidí, co bude s ním a s hráči, tedy i se mnou. Pokud bych cítil, že šanci nedostanu, nebo by mi přímo kouč či vedení klubu řekli, že se se mnou nepočítá, odešel bych jinam. Můj hráčský manažer Viktor Kolář ze Sport Investu sonduje situaci, zájemci prý jsou. Já to ale teď neřeším, soustředím se na Boloňu a svoji práci, abych byl platný a v každém tréninku si říkal o další šanci. Vyloučeno není moje setrvání, ani odchod.

Neřeším ani Spartu. O nabídkách nebo variantách se s manažerem nebavíme a já si to do hlavy nepouštím. Všechno nechávám otevřené.

Město je krásné, žije se tu báječně, líbí se tu i rodině.

V rodinném kruhu s manželkou Kristýnou a šestnáctiměsíční dcerkou Nelou. Když přijdu domů, třeba unavený nebo s hlavou plnou fotbalových starostí, Nelinka se proti mně rozběhne, volá „Táta, táta,“ a skočí mi do náručí, rázem jsou všechny starosti pryč. Nic krásnějšího není.