Článek
Fotbal je v Itálii náboženstvím a nejinak je tomu i v Cagliari. „Je vidět, že tu tím lidi neskutečně žijí. Fotbal je pro ně velká věc. Už mě i zastavovali na ulici a poznávali, což mě hodně překvapilo, když jsem za Cagliari odehrál jen poločas," říká Hušbauer na stránkách své agentury Chovanec Sport.
V novém působišti se sotva rozkoukal a už si musí zvykat na jiný styl hry. „Trenér chce, ať všechno hrajeme z jednoho, maximálně dvou doteků. Nechtějí, aby člověk moc držel balón, pokud to není nutné. Jeden dva doteky a hned míč odevzdat. Na tohle si musím zvykat," přiznává, že nároky z českého prostředí soutěže byly přeci jen jiné.
„De facto hrajeme na pět středních záložníků bez klasických krajů. Jeden vyloženě defenzivní, dva před ním a další dva hodně ofenzivní ještě před nimi. Do těch stran pak hráči zabíhají. Je to takový zvláštní systém, ze Sparty jsem byl zvyklý, že dávám balóny často do krajů. Se mnou počítají na post defenzivnějšího středopolaře. Budu hlavně rád, když dostanu šanci a využiju ji, protože je tady obrovská konkurence," tvrdí Hušbauer s tím, že na jeho místo se tlačí dalších pět až šest hráčů.
Chybí herní praxe
S Parmou odehrál v poháru poločas, než ho kouč Zola vystřídal. „Nebylo to ono. S trenérem jsme byli domluveni, že mě po nějaké době sundá. Věděl, že celý zápas nezvládnu. Chybí mi herní praxe. Zápas jsem do té doby hrál naposledy za Spartu v Evropské lize proti Bernu. Měsíc jsem neměl zápasové vytížení a do toho bylo ještě volno. Fyzicky jsem v pohodě, ale potřebuju si zase zvyknout na zápasy. Doufám, že začnu dostávat šanci aspoň na nějaké úseky a časem začnu hrát pořádně," věří český fotbalista.
Svou pozici už s trenérem Zolou probíral. „Od začátku to bylo dané. Každý nový hráč se v novém prostředí potřebuje nějaký čas rozkoukat. Trenér Zola je v pohodě. Můžu za ním kdykoliv přijít a zeptat se, na co potřebuju," těší exsparťanského záložníka, který už pracuje na výuce italštiny. „Zatím se učím sám. Mám tady dvě učebnice, nějaké aplikace na poslouchání v iPadu. Navíc bychom měli dostat v nejbližší době učitele," dodal.
Život v Cagliari se mu zamlouvá. „Mám už skoro všechno vyřízené: byt, auto, italský telefon, účet v bance. Se vším mi pomáhá brácha, patří mu velký dík. Je tu park, dětské hřiště, k moři to máme na pláž nějakých patnáct minut autem. Rodina za mnou dorazí koncem měsíce. Manželka dodělává zkoušky ve škole, malého čeká doma ještě poslední očkování, ale brzy už budeme spolu," uzavřel Hušbauer.
