Článek
V úterním podvečeru pomohl svým Kladivářům k remíze a zisku bodu na St Mary´s stadium v Southamptonu, ve středečním dopoledni už seděl Tomáš Souček v teplákové soupravě v tréninkovém centru West Hamu u počítače, aby při videorozhovoru s domovem přijímal gratulace k dodatečnému vánočnímu dárku, který dostal. Suverénnímu prvenství v podzimní části ankety Zlatý míč ČR, v níž je už pětadvacet let volen nejlepší český fotbalista.
Fotbalista londýnského West Hamu Tomáš Souček vykročil za obhajobou Zlatého míče.
„Kdybych měl hlasovat já, dal bych na první místo svého spoluhráče ze Slavie Vláďu Coufala, který sem do West Hamu přišel na podzim za mnou, když už Premier League běžela v plném tempu. Přesto do mužstva naskočil a podává skvělé výkony."
Až do úterního duelu nastoupil Coufal ve všech zápasech, proti Southamptonu ho však trenér nepostavil.
Mezi utkáním proti Brightonu a střetnutím v Southamptonu jsme měli jen jeden den pauzu, takže trenér udělal v sestavě pět změn. Chtěl, aby mužstvo mělo trochu víc šťávy. Proto i Vláďa seděl na lavičce, ale na Nový rok už zase bude hrát.
Rošády, které trenér Moyes udělal, vám pomohly k bezbrankové remíze a bodu.
Southampton má dobré mužstvo, ale pro mě byla remíza zklamáním. Z každého zápasu bych chtěl tři body, abychom v tabulce figurovali co nejvýš.
Zvyk ze slávistické štace?
Přinesl jsem si skutečně do West Hamu stejné ambice, jaké jsme měli ve Slavii. Vyhrát prostě každý zápas. Když se to nepovedlo a třeba jsme jen remizovali, šlo o velké zklamání.
Co ještě kromě vítězné mentality jste si ze Slavie přinesl, že se vám v Premier League tak náramně daří?
Určitě kondici a fyzickou připravenost, díky níž jsem byl nachystaný na tempo, v níž se Premier League hraje. Hodně mi to pomohlo, i když jsem si přece jen musel trochu zvykat na jinou kvalitu hráčů i jiné tempo.
Ale i tak jste se na scéně Premier League etablovat a prosadil neskutečně rychle. Nebo snad nastal problém, s nímž jste se musel vypořádávat?
Jazyková bariéra byla nejtěžší, i když anglicky jsem se doma učil. Nejvíc mi proto pomohlo, když jsem se naučil mluvit.
Takže po roce na Ostrovech s angličtinou už žádný problém?
Rozumím všemu, s mluvením je to trochu horší, ale i má angličtina se zlepšuje. Jen s některými spoluhráči a jejich akcentem máme my cizinci problém. Když třeba promluví Skot Robert Snodgrass, máme pocit, že to není angličtina.
Tomáš Souček (vlevo) z West Hamu a Oriol Romeu ze Southamptonu.
Jen zvládnutá mluva vám ale určitě nepomohla k tomu, že se o vás mluví v superlativech.
Góly, které jsem zatím dal, mi určitě pomohly také. Spoluhráči vycítili, že bych mohl týmu pomoci, začali mi víc věřit i v mezihře, což se promítlo do mých výkonů. V defenzivě, stejně jako v ofenzivě a i v nadstavbě. Proto se také cítím zápas od zápasu cítím lépe.
Jako neodmyslitelná součást mužstva?
Nerad hodnotím sám sebe, ale mám v mužstvu lepší pozici a spoluhráči mi víc věří. Cítím, že bych se mohl stát součástí vnitřního týmu. V tom je největší posun.
To všechno určitě i proto, že jste zůstal svůj, a i ve West Hamu hrajete fotbal, jaký jste předváděl ve Slavii.
S tím jsem také do West Hamu přicházel. Ukázat svůj fotbal, svou hru, prezentovat se i v Premier League tím, co jsem hrával ve Slavii. Zapojovat se hodně do defenzivy a když je možnost jít dopředu, pomáhat mužstvu přihrávkou či gólem.
I proto chvála, která se na vás neustále hrne, proto superlativy fanoušků, kteří považují transfer Součka za jeden z nejlepších nákupů, které West Ham za poslední léta udělal.
Chvála se poslouchá hezky. Jsem rád, že mě fanoušci takto přijali, protože je to pro mě strašně pozitivní.
Tomáš Souček z West Hamu po rohu dává gól Brightonu.
Ještě pozitivnější musí být, když stejná slova uznání pro vás mají takové trenérské persony, jako třeba José Mourinho a že se vaše jméno skloňuje třeba v souvislosti s Bayernem Mnichov.
I to se poslouchá moc hezky. Od Mourinha, stejně jako od dalších špičkových trenérů.
Možná předzvěst jejich budoucího zájmu a vašeho nového angažmá?
Teď jsem ve West Hamu, kde jsem šťastný a plně se soustřeďuji jen na hru v jeho dresu.
Ale co v budoucnu?
Když něco přijde, může se to řešit.
Zvlášť, když vaše kariéra bude vyšperkována dalšími individuálními oceněními. Před pár dny jste doma skončil čtvrtý v anketě Sportovec roku, teď jste vyhrál podzimní část ankety Zlatý míč, v níž obhajujete prvenství. Říkají vám vůbec podobná ocenění ještě něco, nebo se stávají všedností?
Hodně si jich vážím. Ze zmíněných ocenění cítím podporu. Důkaz, že to, co dělám, dělám s nějakou kvalitou.
Tomáš Souček (vpravo) z West Hamu a jeho spoluhráč Manuel Lanzini, uprostřed James Ward-Prowse ze Southamptonu.
Uplynulý půl rok určitě za kvalitní považujete...
Beru ho strašně pozitivně, a i proto jsem strašně šťastný. Vždyť s českou reprezentací jsme postoupili do první divize Ligy národů, ve West Hamu jsem se stal součástí kvalitního týmu. Prostě skvělý půl rok.
Pohádkový?
Vždyť jsem o tom mluvil na začátku. O tom, jak jsem odmalička koukal v televizi na Champions League a Premier League a teď ji hraju. A dvakrát do týdne. Přitom ke každému zápasu nastupuju, jako by to bylo poprvé. Žiju fotbalový sen a doufám, že bude trvat co nejdéle.
Ale od nastávajícího roku budete chtít určitě ještě víc...
S West Hamem se dostat v tabulce tak vysoko, jak to jen půjde. Náš tým má kvalitu a mohl by mít daleko víc bodů, než teď má. A s reprezentací vstoupit v březnu dobře do kvalifikace o postup na mistrovství světa a pak uspět na evropském šampionátu, který pro nás bude samozřejmě víc než kvalifikace.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
