Článek
Elánu má plno, volna si užívá s kamarády bývalými fotbalisty, když se s nimi rád zahraje hokej. Do studia Přímáku také dorazil devětapadesátiletý kouč Ivan Hašek přímo po jednom mači na ledové ploše. Hlavní náplní jeho života je ale pochopitelně dál fotbal.
„Chystám se na další angažmá. Jsem ale takovej rozmazlenej. Potřebuju vidět před sebou nějakou výzvu v podobě hry o titul, nebo mít jako cíl vybojovat záchranu, a takovou nabídku jsem teď nedostal," přiznává sparťanský srdcař. „To je základní předpoklad, abych se s někým dohodl. V budoucnu se ale zase někde upíšu," slibuje s úsměvem.
Není to tak dlouho, co byla česká média plná zpráv, že o služby Haška stála slovenská reprezentace. Bývalý šéf celého českého fotbalu tvrdí, že vše bylo jen hodně medializované. Otázka, zda by měl zájem o pozici kouče Slovenska, ale zazněla. To přiznává. „Měl jsem jeden telefon ze Slovenského svazu. Ptali se, zda by mě to zajímalo. A já jsem odpověděl, že zajímalo. Dál jsem se k tomu nikde nevyjadřoval," vzpomíná a zároveň vysvětluje, jak žhavé byly jeho námluvy se Slovenskem.
I když to nakonec nedopadlo, Hašek přiznává, že sledoval nedávný zápas Slovenska s Ázerbajdžánem, který outsider vyhrál 2:1 a českému kouči bylo někdejšího federálního partnera líto. „Chudáci, prohráli gólem z 95. minuty. Ázerbajdžán měl přitom ve druhé půli jednu střelu na branku," vysvětluje Hašek, že byla prohra pro Slovensko krutým výsledkem.
S tamním fotbalem to prý nevidí nijak černě. „Do budoucna mají mužstvo, které může hrát o Evropu a dostane se na EURO. I proto mě to angažmá zajímalo. Byl bych jako doma, Česko nebo Slovensko je pro mě doma," vykládá a vzápětí dodá, že kdyby získal angažmá ve své vysněné destinaci, musel by zamířit trochu dál od českých hranic.
„Vysněnou štací je Premier League. Tam je fotbal nejvíce rajcovní. Ti diváci, atmosféra, ten entusiasmu, vše, co se děje kolem fotbalu. To musí naplňovat každého trenéra. Ale tam je daleko," chrlí superlativy na anglickou nejvyšší soutěž.
Přiznává, že kdyby laso z Ostrovů přece jenom někdy přiletělo, neváhal by i v devětapadesáti letech zapracovat na angličtině. „Moje angličtina není v topu, musel bych se přiučit. Ale když vidím nějaké trenéry, jak mluví anglicky, tak bych to možná zvládnul," usměje se a vrátí se do tvrdé současné reality. „Bavíme se o vysněném angažmá. Je jasné, že je hodně těžký se do téhle soutěže někdy dostat."
Co dalšího zaznělo v pořadu Přímák na Sport.cz?