Článek
„Na ten zápas v březnu roku 2004 nemohu zapomenout. Jednak to byl můj první start za áčko, ale také mi otevřel cestu na EURO. V tom roce jsem měl i dobrou sezónu v Monaku. S Iry jsme prohráli 1:2. Jeden gól nám dával Robbie Keane, který nastoupí nejspíš i tentokrát. Za nás jsme ze současného týmu hráli čtyři. Petr Čech chytal první půli, Milan Baroš dal gól a Jirka Štajner odehrál druhý poločas. Já těch posledních dvacet minut," zavzpomínal.
Irové jsou velmi silní
Irové se stejně jako Češi probojovali na EURO z baráže. Jim stáli v cestě Estonci. Dnešní přípravný duel bude podle Plašila velmi důležitý... „Irové jsou velmi silní, protože jinak by se na EURO nedostali. Měl bych proti nim hrát počtvrté, zatím mám naprosto vyrovnanou bilanci, takže bych ji rád převážil do plusu. Oni jsou hlavně doma hodně nebezpeční, kromě Keana mají i další skvělé hráče, jako jsou O´Shea, Duff, McGready, Hunt, Cox... Převážně se jedná o borce, kteří hrají pravidelně Premier League."
Dobrý výkon a výsledek na úvod sezóny, jejímž vrcholem je EURO v Polsku a na Ukrajině, bude důležitý z hlediska sebevědomí. „Po třech měsících si znovu zahrajeme spolu. Jsou tu i další mladí kluci, kteří by se měli zabydlet, protože moc šancí před šampionátem už nebude, vlastně jen jedno soustředění. V Dublinu chceme potvrdit, že máme dobrý tým, i když chybějí některé tradiční opory jako Tomáš Rosický nebo Roman Hubník," tvrdí Plašil.
Výběr kouče Michala Bílka končil minulý rok v euforii, když v baráži dvakrát porazil Černou Horu. Plašil tvrdí, že vítězný duch v týmu zůstal i po třech měsících... „Ten z tohoto týmu jen tak nevyprchá. Naopak by měl ovládnout nové kluky nebo i ty, co nejsou v týmu tak často. Co se týká formy, ta by měla přijít hlavně v červnu," zdůraznil.
Ještě jeden úspěch...
Plašil přišel do reprezentace v době, kdy ve středové řadě zářili Poborský, Nedvěd, Šmicer, z jeho současníků pak Rosický. To bylo nejúspěšnější období reprezentace. "Bylo těžké se dostat do sestavy, protože hrály velké hvězdy z velkých klubů. Starty jsem sbíral po minutách. Pro mne ale byla velká čest učit se a hrát vedle takových borců. Škoda jediné zlé minuty v semifinále s Řeky. Myslím si, a nejsem sám, že tenkrát jsme měli na titul... Kéž by ještě taková šance přišla," přál si Plašil.
Před osmi roky zelenáč, dnes jeden ze základních kamenů reprezentace. Cesta, než se stal v reprezentaci mazákem, byla dlouhá... „Musíte hrát pravidelně v klubu a pokud možno i evropské poháry, abyste získal zkušenosti z těžkých zápasů. Co nejvíc toho pak musíte odehrát i v reprezentaci. Počtem zápasů se to ale nedá vyčíslit. Někomu jich stačí dvacet i méně, pro jiného je čtyřicet málo. Záleží na mnoha okolnostech, abyste se stal tahounem reprezentace. A hlavně, to nemůže říct hráč sám o sobě, tak ho musí brát spoluhráči," řekl fotbalista, který by měl nastoupit k sedmdesátému utkání v národním mužstvu.
Kolikrát ještě oblékne dres národního mužstva, ale neřeší. „Teď se těším na utkání s Iry, pak snad přijde moje třetí EURO. Cítím se dobře a reprezentace je pro mne stále velká čest, ale na roky dopředu nic neplánuji. Bohužel nevíte, co se stane zítra. Vždycky záleží na zdraví. Když bude sloužit, popral bych se určitě o mistrovství světa v Brazílii, dál by se vidělo. Třeba už mě také nebudou chtít trenéři," přemýšlel nahlas Plašil, který ve středové řadě národního mužstva už vystřídal všechny posty... „To neřeším. Vpravo, vlevo, zprostředka, ať už víc vzadu nebo víc vpředu. Je mi to jedno. Kam mě trenér postaví, tam chci odevzdat co nejlepší výkon," zdůraznil.
S Bordeaux do Evropy nemíří
V Girondins Bordeaux patří k oporám týmu, ale s umístěním v polovině tabulky nejvyšší francouzské soutěže spokojený není. „Hrávali jsme v pohárové Evropě. Dva poslední roky se nám opravdu nedařilo. První půlrok této sezóny nám také utekl. Teď se to lepší. Hrajeme kvalitnější fotbal než třeba loni. Povedla se nám dobrá série, takže jsme se odlepili ze spodních pater tabulky. O pohárech se tu ale nemluví. Navíc v nejbližší době hrajeme s týmy, které bojují o záchranu, což jsou vždycky těžké a nevyzpytatelné zápasy. Naším cílem v této sezóně je skončit v tabulce co nejvýš. Škoda, že jsme minulý víkend prohráli v Montpellier. I když to bylo na hřišti lídra, na bod jsme měli," litoval.
Ani střelecky nezáří, zatím dal jeden gól, a to Nancy už loni v říjnu. „Mám ale nějaké asistence," dodal s tím, že jeho hlavním úkolem není střílet branky. Ani v Bordeaux nemá pevné místo ve středové řadě... „Já si nevybírám. Záleží na trenérovi, kam mě postaví, hlavně, že hraji. Od ledna praktikujeme takové zvláštní rozestavení 5 - 3 - 2, které je ale hodně variabilní. V prostředku je jeden vyloženě defenzívní záložník, dva hrajeme vedle něho. Někdy jsem vpravo, jindy vlevo. Bráníme ale hodně nízko, takže dopředu to je sedmdesát metrů a zpátky pak taky, takže si hodně zaběhám," prozradil.
Španělský fotbal je lepší
Plašil byl od dorosteneckých let kmenovým hráčem AS Monako, odkud odešel do Pamplony. Na španělskou La Ligu vzpomíná rád... „Co se týká fotbalovosti, je výš. Ve Francii ale nebylo nikdy moc týmů, které by se snažily hrát pohledný fotbal na vítězství. Teď jich pár přibylo, takže se situace ve francouzské lize lepší. Hraje se techničtější fotbal, ale španělská liga je výš, možná nejvýš v celém světě," mínil Plašil.
Na titul francouzského mistra má dva kandidáty. „Rozhodne se to mezi Montpellierem a Paris St. Gernain. Lille opět ztratilo a vedoucí duo se mu vzdaluje. Montpelliere je provinční klub, hraje kolektivně, s nadšením, je překvapením sezóny. Pařížský velkoklub spoléhá na velká jména a někdy mu to neklape. Myslím si, že přes pařížské velké investice do hvězd poputuje titul na jih Francie," nabídl svůj tip Jaroslav Plašil.
