Článek
I proto on a celý mladoboleslavský tým s ním přivítal, že v minulém ligovém dějství nemusel cestovat do Zlína, neboť duel 18. kola byl vzhledem ke karanténě uvržené na soupeřův tým odložen.
„Bude čas na práci s mužstvem i na to zapracovat do sestavy hráče, kteří k nám přišli," kvitoval trenér Středočechů Karel Jarolím, že mu dvanáctidenní pauza přijde nadmíru vhod. Jeho svěřencům také...
„Nejenže jsem pomalu dva měsíce nehrál, ale nedostal jsem se ani na hřiště, takže herní vytížení mi chybělo. Do obvyklého zápasového rytmu se proto budu dostávat postupně. Když jsem poprvé nastoupil proti Olomouci, cítil jsem, jak jsem s přibývajícími minutami zavzdušněný," přiznával i Zmrhal, že mu nucená přestávka přišla vhod.
Po sestupu Brescie do druhé ligy a příchodu nového trenéra toho na italském severu moc neodehrál. Davide Dionigi a jeho čerstvý nástupce Daniele Gastaldello měli o složení mužstva jiné představy než jejich předchůdce Eugenio Corini, takže český reprezentant ze sestavy vypadl.
„Chtěl jsem pravidelně hrát, protože se chci poprat o návrat do reprezentace a nominaci na evropský šampionát," přiznával Zmrhal, který byl sice jen na minutu, ale přesto přitom, když v říjnu 2019 porazil český tým v pražském Edenu Anglii a tím si vlastně otevřel bránu na EURO.
Před návratem na tuzemskou scénu vybíral z několika nabídek, které dostal. „Ze Slavie ale nepřišla," směje se Zmrhal, jenž v červenobílém dresu slavil dva mistrovské tituly, aby po předloňské korunovaci zamířil z Edenu do italské Serie A. „Ale je to celkem logické, protože v mém případě by šlo jen hostování na čtyři měsíce. Slavia má navíc dobrý tým, šlape jí to, takže nevím, zda bych se vůbec dostal do sestavy."
Rozhodoval se proto nabídkami italských i jiných zahraničních klubů a zájmem projeveným Mladou Boleslaví.
„V této době jsem nechtěl nikam daleko cestovat, lákala mě možnost zůstat doma. Stýskalo se mi," vysvětloval, proč se rozhodl právě pro Mladou Boleslav zmítající se ke všemu pod čarou ligového ponoru a prožívající momentálně hodně zlé časy.
„Fotbalová změna je hodně velká. V Itálii se klade hodně velký důraz na taktiku, i v Brescii si na tom trenéři zakládali. Nejenže jsem se nedostával na hřiště tak často, jak bych si představoval, ale ani podle svého jsem nemohl hrát. Brescie třeba praktikuje systém bez krajních hráčů sestavy, což ale v podstatě znamená, že člověk má vymezený prostor, kde musí stát, posouvat se v něm a držet se ho za každou cenu. A třeba i ve fázích zápasu, kdy je balon úplně jinde. Prostě velký rozdíl."
I život v Itálii byl pro Zmrhala úplně jiný, než jakému musí teď zase přivykat doma.
„Nikdo nikam nespěchá, všichni takoví kliďasové, i v klubu vládne rodinná atmosféra. Dáme si kafíčko a pak teprve přijde na pořad, co se má udělat. Takže co má být hotové tento týden je vyřízené za měsíc, ale všichni jsou přesto v klidu a pohodě. A když si na tréninku každé odmaká své penzum, jde za rodinou."
Na nové štaci v Mladé Boleslavi si Zmrhal moc klidu neužije. Už proto, že navzdory zástupu posil, které se v kabině během zimního přestupního termínu objevili, zůstává mužstvo dál uvězněno na sestupové příčce ligové tabulky. A teď ke všemu přivítá v neděli Plzeň, která rovněž marně vzpomíná na úspěšné předchozí sezony.
„S adpatací není sebemenší problém, i když v kabině jsem se potkal jen s jedním hráčem, s nímž jsem se v minulosti potkal v jednom mužstvu. S Laco Takácsem jsme hráli s reprezentací na malém EURU jednadvacítek. Body nám chybí, ale od kluků slyším, že v poslední době odehráli dobré zápasy a jen efekt se nedostavil. Věřím společně s nimi, že to bude lepší, body budou přibývat a já k tomu svými výkony přispěju."