Článek
„Musel jsem," reagoval Jarolím. „Chtěl jsem, aby pořád zůstali ve střehu. Mohli mít tisíckrát v hlavě, že zápas se San Marinem nesmí podcenit, ale člověk i tak snadno sklouzne k pocitu, že se nemůže nic stát a že se to prostě nějak odehraje. Znám to..."
Proto nepřestával, proto do mančaftu neustále hustil příkazy a pokyny, které jeho svěřenci dostali před zápasem.
„Chtěl jsem po nich, aby tahali akce nejen po stranách a centrovali do šestnáctky, ale aby se dostávali k domácí bráně i středem přihrávkami za obranu," prozrazoval Jarolím, co od něho hráči slyšeli. Třeba i po čtvrtém gólu, který přidali. Teprve ten pátý trenéra uklidnil.
„Jó, takhle bych si představoval fotbal. To je pak příjemné trenérskou práci dělat," liboval si, když odcházel za hráči do šatny.
Tam na nich chtěl, aby pokračovali ve hře, kterou předváděli do půle. A aby přidali další góly a nebohého trpaslíka nešetřili.
„Možná se to mohlo stát, kdyby hned po přestávce proměnil Krmenčík nájezd. Anebo kdyby po něm dotlačil do brány balon Barák," litoval příležitosti, po níž mohla demolice San Marina pokračovat.
Nestalo se, takže osmigólovou kanonádu, kterou na podzim rozpoutali v Serravalle mistři světa Němci, už jeho svěřenci neatakovali.
„Splnili jsme povinnost, nepřipustili drama, ale nějakou branku navíc jsme ještě přidat mohli a měli. Já alespoň takovou představu měl," nepopíral Jarolím, že pomýšlel na pokračování střeleckých hodů. Na hráče už ale nepokřikoval tak hlasitě a s podobnou vehemencí, jako do přestávky, takže u jednoho gólu zůstalo.
„Ubrali. Nejdřív v hlavách, pak i na hřišti. Už to nebylo tak úderné, jako do přestávky, kdy jsem je držel ve větší koncentraci," usmíval se Jarolím spokojený pochopitelně i s šestigólovým vítězstvím.
„Přál jsem si sice ještě víc branek, ale i tak jsme uhráli slušný výsledek. Nechci ho přeceňovat, ani snižovat, protože podstatné je, že máme v kvalifikaci dál o co hrát. Z toho plyne, že se teď musíme připravit na červnové pokračování v Norsku, abychom žili dál," připomínal Jarolím. A v duchu se třeba zapřísahal, že v Oslo bude stát u lajny a držet své hráče pod tlakem po celých devadesát minut.
Třeba to pomůže.
„Ale k pětibrankovému vedení o půli těžko," věděl moc dobře, že partie se Seveřany bude na rozdíl od duelu v San Marinu o kvalifikačním bytí a nebytí.
