Článek
Proč jste se rozhodl odejít z Basileje, s níž jste hrál o evropské poháry včetně Ligy mistrů, do Augsburgu, který bojuje pravidelně o záchranu v bundeslize?
Chtěl jsem zkusit něco jiného. Během jara jsem o tom hodně přemýšlel, Basilej mi nabídla prodloužení smlouvy, ale řekl jsem si, že další změna by i vzhledem k přibývajícím rokům nemusela přijít. Chtěl jsem si zahrát některou z top evropských soutěží, k nimž bundesliga nepochybně patří. Důležitým faktorem byl i jazyk, německy z Basileje umím. Když jsem pak viděl podmínky v Augsburgu a mluvil s Honzou Morávkem, který je tam už sedm let, nebylo co řešit. Rozdíl v cílech, na který jste se ptal, nehrál roli. Začal jsem novou etapu života.
Jak si zvyká rodina?
Myslel jsem při přestupu samozřejmě i na rodinu, brzy jsem sehnal odpovídající bydlení pro její čtyři členy. Starší dcera Anička šla dnes poprvé do nové školy, anglicko-německé jako v Basileji. Davídek si také rychle zvykl. Jsme tam spokojení.
Naplňuje Augsburg vaše fotbalové očekávání?
Bezopochyb. Bundesliga je jednoznačně vyšší level než švýcarská liga, tudíž i větší výzva. Mužstva si to tu rozdávají na férovku, tempo je mnohem vyšší. Úžasná je i atmosféra na stadiónech. Přišel jsem už do rozběhnuté přípravy, ale pořád bylo dost času do mužstva zapadnout a Honza Morávek mi moc pomohl, dokonce mě trenéru Schmidtovi i doporučil, navíc on je Švýcar, takže o mně věděl. Poznal jsem tedy nejen nového kouče, nové spoluhráče, jiné prostředí, ale i náročnější tréninkové metody. Pořád ale poznávám nové věci. Po mně přišel z Rennes ještě kolega z reprezentace gólman Tomáš Koubek, jsme tady tři Češi, což je fajn.
Narazil jste ale i na větší konkurenci. V Basileji jste měl pozici téměř neotřesitelnou...
Konkurence mi nikdy nevadila, naopak. Cítím, že se posouvám výš. V Augsburgu došlo v létě ke spoustě změn. Jen co se týká mého postu, dva stopeři odešli, po mém příchodu ještě tři nové klub získal, dva na hostování. Přišel i Stephan Lichtsteiner, který hrál za Juventus či Arsenal. Tím, že Augsburg už hraje jen bundesligu, tedy jeden zápas za týden, v tréninkách musíte tvrdě makat, abyste si vybojoval místo v nominaci na zápas. Intenzita je velmi vysoká.
Z Německého poháru jste vypadli hned v úvodním kole, dal jste si nešťastným odrazem vlastní gól. Nevyčítal vám ho někdo?
Kdepak, byl to nešťastný moment, jak ten gól, tak vypadnutí s týmem z nižší soutěže. V Německu to ale není nic neobvyklého. Klub i fanoušci vypadnutí oželeli. Soustředíme se na ligu. V poháru by naše šance s každým kolem klesaly, Bayern a Dortmund mají závěrečná kole tak říkajíc pronajatá. Mně osobně ten vlastenec mrzel, ale na druhou stranu jsem si říkal, že hůř už být nemůže.
Hned v prvním kole bundesligy jste dostali pět gólů v Dortmundu. Co tam čeká Slavii ve skupině Ligy mistrů?
My jsme tam hráli zanďoura, trochu destrukci, která nám vydržela poločas, pak nám to tam napadalo. Byl to zážitek nejen na trávníku, ale i slavná Südtribune, za jednou brankou, kde je kotel fanoušků Borussie. Oni hrají hodně otevřený, rychlý, technický fotbal. Honit je po celém hřišti je špatně. Prakticky všichni proti nim hrají v bloku a spoléhají na brejky. Slavii čeká těžký soupeř, ale fandím jí, věřím, že na Dortmund něco vymyslí.
Před sedmi roky jste si zahrál se Spartakem Moskva i proti Barceloně...
Skvělý zápas! Ještě v sedmdesáté minutě jsme vedli 2:1, pak se nejspíš Leo Messi podíval na tabuli, řekl si, že takhle to nejde a otočil to dvěma góly na 3:2 pro Barcelonu. Hrát proti němu je strašně těžké. Víte, co umí, do které strany dělá kličku. Jenže on si vás omrkne, připraví, a když se trochu natočíte nebo pohnete, udělá vám ji na druhou stranu, takže nemáte šanci. Všichni ho znají, ale nikdo ho nezastaví.
Třetím týmem, který na Slavii čeká, je Inter Milán. Má vůbec šanci myslet na lepší než čtvrté místo ve skupině?
Určitě ano. Sice je lepší, když máte dva giganty a jednoho hratelného soupeře. Slavia dostala giganty hned tři. Myslím si, že by to mohlo jít dál právě přes Inter. Musí samozřejmě něco uhrát, minimálně pět bodů.
V posledním bundesligovém utkání s Brémami jste se potkali čtyři Češi. Za vás Koubek a vy, za Brémy Pavlenka a Gebreselassie, chyběl jen váš zraněný spoluhráč Morávek. Stihli jste si říct s českým soupeři pár vět?
S Theem Gebre Selassiem jsem mluvil po zápase asi dvacet minut. Měli hodně zraněných, tak hrál stopera. Už v týdnu jsme si psali, nebyl z toho nadšený, ale vyhráli.
Alex Král jde vaší cestou. Co říkáte jeho přestupu do Spartaku Moskva?
Udělal správný krok. Ve mně to vyvolalo nostalgickou vzpomínku, i když ve Spartaku se všechno změnilo, nové vedení, trenér, hráči i stadion. Jen báza, kam se jezdí na soustředění zůstala. Pořád Spartak sleduji, udělali v létě hodně změn, dávají šanci mladým, tím spíš má Alex šanci. Sice nejsou letos v evropských pohárech, ale nepochybuji, že to bude cíl pro tuto sezónu.
V bundeslize budete muset uhlídat svého reprezentačního spoluhráče Patrika Schicka...
Já ho hlídám i na tréninku reprezentace (úsměv). Další Čech v bundeslize. Lipsko je kvalitní tým, hraje Ligu mistrů. Předvádějí pěkný ofenzívní fotbal, mají po třech kolech plný počet bodů. Myslím si, že Patrikovi bude Lipsko sedět. Konkurenci tam má těžkou, třeba německého reprezentanta Wernera, ale hrají hodně zápasů, nepochybuji, že příležitost dostane. Pro něj to je nová výzva, udělal dobrý krok.
Reprezentaci čeká balkánská mise. Co čekáte od zápasů v Kosovu a Černé Hoře?
Ideálně šest bodů! Černou Horu jsme si už doma zkusili. Nás teď hlavně zajímá Kosovo, s nímž budeme hrát poprvé a je dobře, že na ně máme pět dní přípravy. Už jsme je viděli na videu. Jsou výborní do ofenzívy, ale mají i propracovanou obranu. Dá se říct, že jsou komplexní, technicky dobře vybavení, navíc s kvalitními individualitami. Několik jich znám i ze Švýcarska. Doma budou plní energie, poženou je diváci. My musíme hrát soustředěně, takticky, rádi hrají s míčem. Když jim hru otrávíte, ztrácejí hlavu.
