Hlavní obsah

Staněk myslel v Polsku na výhru. Je to škoda, řekl. Po zranění je víc unavený

Dostal důvěru v brance a obstál. Před inkasovaným gólem trefil míčem brankáře fotbalové reprezentace Jindřicha Staňka nešťastně Tomáš Holeš, balon se vykulil před Jakuba Piotrowského, který ho uklidil do sítě. „Byl to zvláštní gól,“ glosoval tento moment Staněk. Češi se proti Polákům ve druhé půli v kvalifikačním duelu o mistrovství Evropy vzchopili, vyrovnali na konečných 1:1.

Foto: Kacper Pempel, Reuters

Brankář Jindřich Staněk se po zápase v Polsku zdraví s rozhodčím Orsatem.

Článek

Varšava (od našeho zpravodaje) - Staněk přiznal, že v průběhu utkání myslel i na výhru. Zároveň jasně deklaroval, že národní tým bude chtít v pondělí v posledním zápase Moldavsko porazit, ačkoliv mu k postupu na šampionát stačí i remíza. Gólman Plzně se rozpovídal i o tom, jak se mu chytá v helmě, kterou po úrazu hlavy nosí.

Berete bod?

Bereme, ale na druhou stranu si řekněme, že šancí jsme měli v zápase víc. Osobně úplně spokojený nejsem. Myslím, že jsme měli na to, abychom tu vyhráli. Je to škoda, mohli jsme to potvrdit už tady.

V případě vítězství nad Polskem jste mohli slavit postup na šampionát už tady, na druhou stranu vám v pondělí doma proti Moldavsku stačí remíza. Jak situaci ve skupině po tomto kole vnímáte?

Když budu mluvit za sebe, tak mě to mrzí. Na druhou stranu s Moldavskem bychom chtěli tak jako tak vyhrát. Nekalkulujeme s tím, že nám stačí remíza. Budeme chtít v pondělí vyhrát.

Co se stalo při inkasované brance?

Byl to balon do kapsy, tohle je jeden z nejtěžších balonů pro mě i pro obránce. Když už jsem viděl, jak míč letí, snažil jsem se vykrýt zadní tyč. Holi (Holeš) to ztečoval do mě, balon se nešťastně odrazil doprostřed a pak už ho domácí dorazili do brány. Byl to zvláštní gól.

Nejtěžší váš zákrok byl proti pokusu Roberta Lewandowského z přímého kopu?

Asi jo. Tohle je nepříjemné, když je to zblízka, a zvlášť když to kope Lewandowski. Byla to těžká situace, na druhou stranu tam měli (Poláci) i závary. A už i střela v prvních minutách byla nepříjemná.

Po nepříjemném úrazu hlavy jste se vrátil do brány. Jak zvládáte zápřah, který máte? A jak se vám chytá v helmě?

Je pravda, že jsem po zápasech trochu víc unavený. To je ale asi jediné, jinak se cítím v pohodě, žádné problémy nejsou. A helma? Mám ji čtvrtý zápas, mám ji na každém tréninku. Zvykám si na ni. Kdo nemá rád čepice, musí si zvyknout víc.

Vy máte rád čepice?

Na tréninku je rád nemám. Vždy když byla zima, musel jsem si je do pěti minut sundat, protože jsem se v ní cítil blbě.

Takže se v helmě cítíte blbě?

To ne. Helma je trochu jiná než čepice. Helma je na hlavě pevnější. Ideální to není, ale velký problém taky ne.

Po prvním zápase jste i v nadsázce mluvil o tom, jestli vám to v ní sluší.

To byl opravdu jen vtip v dobré náladě po zápase. O to mi fakt nejde. Mám ji od toho, aby mě ochránila. Věřím, že v brzké době žádnou ránu do hlavy nedostanu.

Hodně se řešilo, jestli budete chytat vy, nebo Aleš Mandous? Jak vám to trenéři zdůvodnili?

Trenér nám to říkal, ale já bych si tuhle informaci nechal pro sebe. Přeci jen jsou to interní věci, které bych nechtěl prozrazovat.

Venku sněžilo. Byl jste rád, že se hrálo pod střechou?

Viděl jsem to, když jsme vycházeli z hotelu. Říkal jsem: „ty kráso, ono sněží“. Ale pak jsem si uvědomil, že je tu střecha. Byla to výhoda.

Nepříjemnou ránu do hlavy dostal kapitán Tomáš Souček. Nehrklo ve vás?

Je to válečník. Můžeme být jen rádi, že takového hráče máme. Ale lekl jsem se, co se vlastně stalo. Nemám informace, co mu je, ale doufám, že bude v pořádku.