Článek
Střílel jste téměř do prázdné branky. Ulevilo se vám, že jste neminul?
Říká se, že tyto situace jsou jednoduché. Ale viděli jste po chvíli Lewadowského, který podobnou šanci neproměnil. Stoprocentně jsem se soustředil, terén totiž nebyl vůbec dobrý. S probíhajícím zápasem byl horší a horší. I proto jsem šťastný, že mi balon zrádně neposkočil.
Spravil jste si chuť po Ukrajině?
Určitě. Branku jsem už potřeboval jako sůl. I jako psychickou vzpruhu. V Sampdorii v poslední době příliš nehraju.
Váš účet v reprezentaci ale mohl být podstatně bohatší než jen dvě branky...
Souhlasím. Hodně šancí jsem zahodil i za bývalého trenéra Jarolíma. Snad jsem to teď zlomil a góly budou přebývat.
Od šedesáté minuty vás Poláci zatlačili. Nebál jste se, že vyrovnají?
Je automatické, že se prohrávají mužstvo vrhne do útoku. Ofenzíva soupeře byla logická. Ale my jsme hráli jako tým, kompaktně. Proto jsme neinkasovali. Jen m mrzí, že jsme v první půli neproměnili nějakou šanci. Jeden gól na takový zápas je málo.
Jak lze naučit týmovou kompaktnost?
Vznikla s příchodem trenéra Šilhavého. Když se podívám na utkání, která jsme odehráli za pana Jarolíma, byl tam trochu chaos. Hráči pořádně nevěděli, kde mají běhat. Teď jsme začali od jednodušších věcí. Hrajeme týmově, jsme v bloku, čekáme na šance. Na Slovensku, na Ukrajině i teď v Polsku se nám to dařilo.
Poslali jste výhrou vizitku Slovákům, s nimiž si to v pondělí v Edenu rozdáte o udržení v druhé Lize národů?
Především jsme chtěli navázat na poslední dva povedené zápasy, udělali jsme v nich krok dopředu. Pokud bychom v Polsku zklamali, dostali bychom se zase tam, kde jsme byli.
