Článek
Oddechli jste si, že jste splnili tříbodovou povinnost?
Určitě. V Plzni jsme odčinili i výkon proti Finsku, který byl opravdu špatný. Od první minuty to bylo v pátek z naší strany jiné, šli jsme do toho naplno a zaslouženě jsme vyhráli.
Do kabiny jste šli ale v poločase za stavu 1:1, což nevěstilo nic dobrého...
Přesvědčili jsme se, že Malta není slabý tým. Viděli jsme to například ze sestřihu s Itálií. Po našem gólu jsme jim nechali víc prostoru a hned nás potrestali parádní trefou do šibenice.
Neblesklo vám hlavou po vyrovnávací brance, že může být zle?
To ne, ale byla to škoda. Dostali jsme ji skoro do šatny. Kdybychom v půli vedli 1:0, určitě bychom byli klidnější. Ale podstatné je, že to dopadlo dobře.
Byla v kabině bouřka?
Nebyla, řekli jsme si, že musíme zachovat chladnou hlavu, ale hrát aktivněji a také jsme od úvodního hvizdu druhé půle řídili zápas my. Věřili jsme, že góly přijdou. A to se také stalo. Dali jsme další dvě branky, takže tři body jsou naše.
Vy jste se konečně v reprezentaci trefil. Spadl z vás ten balvan, pod nímž se vám střelecky nedařilo?
Spadl. Cítil jsem se dobře, snažil jsem se být co nejvíc ve hře, nabízel jsem se. Měl jsem i trochu smůlu, když jsem blokoval gólmana. Kdyby se míč odrazil do brány a ne nad břevno, tak bych byl raději, přišlo by to dřív. Jednu šanci jsem měl i po rohu ve druhém poločase. Škoda. Ale přeci jenom jsem se dočkal.
Ta situace ale nebyla úplně jednoduchá...
Dobře jsme otočili hru na levou stranu. Honza Rezek s Petrem Jiráčkem to tam dobře vykombinovali. Petr pak poslal perfektní centr na zadní tyč a já už se jen snažil hlavou dostat balón do sítě. Byl jsem trochu v záklonu, visel jsem ve vzduchu a už se bál, že mě balón přeletí. Cítil jsem, že míč jsem hlavou udeřil, ale nevěděl jsem, kam letěl. Až když diváci zakřičeli gól, tak jsem pochopil, že skončil v bráně.
V první půli jste měl smůlu, když zblokovaný míč přelétl břevno, pak vám v dobré pozici jednou utekl. Nebyl jste nervózní, že to zase gólově nevyjde?
Při tom zblokovaném míči to bylo vyloženě o štěstí. Při té druhé situaci přede mnou byli dva obránci a jeden míč líznul, takže změnil směr. Nestačil jsem zareagovat včas a balón mi podjel pod nohou. Ale nervózní jsem nebyl. Dělal jsem všechno proto, abych tu sérii zlomil a povedlo se.
Na podzim jste dal v bundeslize jeden gól, v reprezentaci v šestnácti zápasech žádný. Byl jste z toho hodně nervózní?
Příjemné to nebylo, ale bral jsem to tak, že takové období přijde i na mnohem lepší útočníky, než jsem já. Třeba Torres nebo Rooney měli také dlouhou sérii bez gólu a jsou to jiní borci než já. Mne něco takového postihlo poprvé v kariéře. Nikdy před tím jsem něco takového nepoznal. Třeba v jednadvacítce mám rekord sedmnáct gólů. Snažil jsem se na to nemyslet a koncentroval jsem se na každý zápas s vírou, že to přijde. Moc mi pomohli kluci a trenérova důvěra. Teď už je to za mnou. Jsem rád, že se to proti Maltě zlomilo a ještě to byl vítězný gól, který přinesl i důležité tři body do kvalifikační skupiny.
Zlomový gól máte za sebou. Věříte, že přijdou i další?
Samozřejmě!
Nejlépe už v úterý s Bulharskem...
To by bylo ideální.
Říkáváte, že se vám hraje líp, když blízko za sebou máte podhrotového útočníka a nejste vpředu vyloženě sám. Jak se vám spolupracovalo s Janem Rezkem?
Bylo to perfektní. Když jsem vpředu odříznutý, k míči se pořádně ani nedostanu. Tentokrát jsem byl hodně ve hře. Chodili jsme si pro balóny, kombinovali. Zahrál jsem si.
V úterý na Letné s Bulharskem to ale bude jiná káva. Očekáváte těžší zápas?
Bulhaři jsou lepší než Malta. Bude to těžší, ale na ty se začneme připravovat až od neděle.
