Článek
Začátkem listopadu oslaví šedesátiny, přesto se aspoň na chvilku může vypravit hluboko proti času.
„Na mé dětství moc rád vzpomínám, bylo tady nedaleko 17 kilometrů od Plzně. Pak jsem přešel na tento stadion, který vypadal ještě jinak. Jsem rád, že jsem tady mohl začít kariéru. Už je to nějaký pátek, co jsem z Chotěšova odešel a strašně málo se tam dostanu," líčí Jaroslav Šilhavý.
Reprezentace na Ukrajince naposledy narazila před třemi lety v Lize národů a v Charkově prohrála 0:1. Pro Šilhavého tehdy šlo o druhý zápas v roli hlavního trenéra národního týmu.
„Na začátek si moc dobře vzpomínám. Ukrajina je velice těžký soupeř, se kterým předtím národní tým prohrál doma na Slovácku. Pak jsme u nich prohráli 0:1, Ukrajinci byli lepším týmem, ale my jsme měli hlavně v druhém poločase taky nějaké šance. Tam se všechno začalo i trochu formovat," vybavuje si Šilhavý.
Může hodnotit, jak moc se za tu dobu český tým změnil a jakou cestu ušel.
„Docela široká otázka. Pak jsme skupinu B v Lize národů zachránili. Následoval postup na EURO i vítězství v další skupině Ligy národů. Na samotném EURO jsme předváděli dobré výkony. Já osobně jsem se asi nezměnil, pořád jsem stejný, jen vlasy mi zešedivěly," culí se Šilhavý.
Není v lehké roli. První sraz v sezoně poznamenala plejáda absencí, představitelé klubů teď navíc od trenéra očekávají, že pošetří nejvíce vytížené hráče.
„Komunikace s kluby proběhla. Budeme se snažit ji zohlednit, ale pořád jde o mezistátní zápas, který je nejvíc," poukazuje kouč.
„Přípravné mezistátní utkání nebereme na lehkou váhu. Čeká nás velmi kvalitní soupeř a určitě jej nepodceňujeme. Budeme chtít ale zapojit co nejvíce hráčů z celé nominace," dodává Šilhavý.