Šilhavý otevřeně: Kritika bolí a mrzí. V Albánii se nikdo nerozklepe

Od všeho kousek. Ještě pár dní do zápasu zbývá, nervozita je v normálu, ale uvnitř si uvědomuji, jak důležitý zápas to bude. Víme, že atmosféra tam bude bouřlivá, v Albánii byl o utkání obrovský zájem, tamní lidé jsou temperamentní. Ale naši kluci hrají v západoevropských soutěžích, kde na ně chodí třeba padesát tisíc lidí, a jsou zvyklí z ochozů na všechno možné. Nakonec bouřlivá atmosféra dokáže být i v naší lize. Myslím, že tohle bychom měli ustát, byť nepopírám, že pro soupeře bude domácí prostředí výhoda.

To je otázka. Ale všichni hráči vědí, o co se hraje a co je čeká. Musí se na to vnitřně připravit, na druhou stranu si myslím, že kluky nebudeme muset tolik motivovat. Všichni to budou mít v sobě. Musíme je ale přesvědčit, že jsou dobří, silní, sebevědomí a chtějí uspět. To je strašně důležité. Když si nebudeme věřit, tak nás v Albánii sežerou. Tahouny máme, v týmu není nikdo, kdo by se z toho rozklepal. Můžeme uspět jedině jako tým, což se nám v minulosti mnohokrát vyplatilo.

(úsměv) Tohle je při každé nominaci. Nepamatuji si nominaci, se kterou by byli všichni spokojení. Každý preferuje jiného hráče, jiný klub. Myslím, že jsme zodpovědně vybrali hráče, které jsme chtěli. Až na pár změn máme stejný kádr jako minule. Všichni vědí, do čeho jdou. Klukům věříme. Každá nominace vzniká ve prospěch týmu.

Překvapilo nás, že hlavně v prvním poločase jsme udělali spoustu ztrát. Špatné přihrávky, dlouhé balony, prohrané souboje, malý pohyb. V prvním poločase toho bylo přespříliš, tohle se nám nemůže stát. Některé akce se vyvíjely dobře, byli jsme před finální přihrávkou, ale tu jsme pokazili. To se stalo asi desetkrát, podruhé tohle nemůžeme opakovat. Navíc jsme měli i velké hřiště, musíme být kompaktnější a zodpovědnější.

První trénink je v pondělí, který je víceméně regenerační. V úterý je jediný den, kdy můžeme něco z taktiky nacvičit. Ve středu už budeme v Albánii a budeme mít předzápasový trénink. Ale klukům jsme pouštěli video už na minulém srazu mezi zápasy s Albánií a Maďarskem, hodně věcí jsme si ukázali. Teď si znovu ukážeme, co bychom neměli opakovat, ale i ty dobré věci.

Adam je obrovsky pracovitý kluk. Na vlastní oči vidí, co je potřeba pro to, aby mohl být v takovém klubu, jako je Leverkusen. Navíc mu v létě přišla další silná konkurence. Pere se s tím. Byť moc nenastupuje, cítím, že trenér Xabi Alonso ho bere pozitivně. Baví se s ním, alespoň na pár minut ho staví, dává mu naději, že se do sestavy může dostat. Navíc naposledy v Evropské lize nastoupil v základní sestavě a nahrál na gól. Věřím, že se prosadí. V hlavě to má srovnané. Je pro něj složitější, že může hrát devítku, desítku, na křídle, všude si to odehraje, ale možná mu to někdy škodí. Ale já mu věřím, předpoklady má veliké.

Myslím, že to má podobné jako dřív Jarda Plašil. Ten byl taky pro tým hodně platný, ale velkým oblíbencem českých fanoušků se nikdy nestal. Je to škoda, protože Alex je velmi pracovitý. Povolávali jsme ho, i když ve West Hamu nehrál, ale vždycky makal a přijel připravený. V zápase s Albánií se mu vyčítala především ztráta před gólem, ale jinak utkání odpracoval na velkém prostoru. Centroval, nabíhal, vybojoval spoustu míčů. Neříkám, že to byl jeho zápas, ten se nám nepovedl celkově, ale lidi si na něj udělali nějaký obrázek, který je asi těžké změnit. Ale podívejte se, v úterý hrál celý zápas v Lize mistrů, nahrál na gól. Pořád s ním počítáme, ale není to tak, že by měl místo jisté. Momentálně je pro nás platný.

Chápu, že je pro vás zajímavé zasazovat tohle všechno do příběhu. Je jasné, že vše se hodnotí podle výsledku, ale nemyslím si, že by střídání v 70. minutě bylo brzo. Na lavičce jsme měli další hladové útočníky Adama Hložka, Vencu Jurečku nebo Mojmíra Chytila. Rozhodli jsme se vyměnit křídla a nechat tam vysokého Čvančiho (Tomáše Čvančaru). Je to o rozhodnutí v dané chvíli. Tihle hráči mají kvalitu. Například Ondra Lingr byl ve Slavii také občas žolík, dokázal mužstvo strhnout, dát gól, to samé se mu teď daří ve Feyenoordu. Určitě to není o tom, že bych Vaška neměl rád. Byl bych sám proti sobě, kdyby dával góly a já bych ho nestavěl. A už několikrát jsem říkal, že v tom není žádná zášť. Vím, že na Vencu se hezky kouká. Ale taky chceme, aby útočníci hráli blíž u sebe, a mohli tak líp spolupracovat. Nechtěli jsme, aby byl jen na lajně, i když je v tom silný. Nebráníme mu v tom, ale taky nechceme, aby byl hrotový útočník sám. Na rovinu říkám, že jsme úplně spokojení nebyli s výkonem všech útočníků, třeba právě proto, že hráli daleko od sebe.

Asi nikomu se nelíbí, když na něj lidé nadávají. Nechci být arogantní, ale sociální sítě nevyhledávám. Beru, když má někdo kritický názor. Po tomhle zápase byla kritika namístě, nikdo neříká, že jsme hráli dobře, chtěli a měli jsme vyhrát. Ale už to nezměníme. Kritiku si neužívám, nejsem masochista, abych o sobě četl vulgarity. Třeba se to po tomhle srazu změní, my, a tím myslím úplně celou reprezentaci, pro to uděláme všechno.

Záleží, co se ke mně dostane. Ale je jasné, že to chvílí bolí a mrzí. Musím se z toho oklepat, postupně se z toho vyhrabu. S klukama z tiskového oddělení to pak v klidu probereme, noviny mi ale nenosí.

Probírali jsme to, on to pak veřejně vysvětlil a zasadil do kontextu. Nevím, jestli to někoho urazilo. A co se týče mě, tak každý ke své práci potřebuje důvěru od svého nadřízeného.

Pan předseda taky ví, o co se hraje. Těší nás to. Kdyby nám nevěřil, nebylo by to příjemné. Ale i pro ten tým je pozitivní zpráva, že nám všem předseda věří. Není to jen o mně. Je dobře, aby to vnímali všichni.

(úsměv) Není to jako v klubu, a teď nemám na mysli to, že nemáte čas s hráči něco pilovat. V daný sraz na nás směřuje pozornost celé fotbalové veřejnosti. Když se daří, je to fajn, když se nedaří, kritika je hned víc vidět.

Trénovat reprezentaci je vrchol. Myslím, že když se ohlédneme, tak za námi jsou výsledky a práce vidět, i když samozřejmě ne všechno se povedlo. Už nějakou dobu trénuju, mám už nějaký křížek na hrbu. Vím, jak to ve fotbale chodí. Po baráži o mistrovství světa, kdy jsme prohráli ve Švédsku, se řešilo, jestli budeme pokračovat. Byli jsme z nepostupu zklamaní, tím spíš, že jsme nebyli horší než Švédsko a prohráli jsme až v prodloužení, ale nějaké věci jsme si vyříkali. Výkonný výbor nakonec rozhodl, že budeme pokračovat a že cílem je postup na mistrovství Evropy. O to se snažíme, máme to pořád ve svých rukách. Věřím, že postoupíme. To je teď hlavní cíl, na který se soustředíme. Mám kolem sebe skvělé parťáky, takže nepochybuju o tom, že se nám to povede.