Článek
(Od zpravodaje Sport.cz v Moldavsku) - „Je třeba ocenit práci naší ambasády, která odhalila tuto minulost. Není to jediný případ, kdy Češi zakládali v cizině fotbal, exportovali ho třeba i do Chorvatska. Je příležitost být hrdý na naše předky, ale zároveň je třeba se soustředit na přítomnost a budoucnost," řekl šéf FAČR Petr Fousek, který se ceremoniálu zúčastnil.
Pamětní desku Josefa Seidla (1862-1942) odhalil dvakrát s předstihem silný vítr. Jeden z organizátorů nakonec přibil horní konce plátna ke stěně budovy hřebíky. Se stržením pak musel při samotném aktu dvěma klučinům významně pomoct český velvyslanec v Moldavsku Stanislav Kázecký. Odhalení doprovázela tuš v podání hudebního tělesa v uniformách. Starším ročníkům mezi přítomnými českými žurnalisty se v tu chvíli možná vybavil legendární film režiséra Miloše Formana Hoří, má panenko.
„Hraju v Praze hanspaulskou ligu, ale musel jsem se omluvit. Dal jsem přednost této akci," prohodil jeden ze členů české ambasády v Kišiněvě, který exhibiční zápas rozhodoval. V jejím dresu se proháněl i sedmdesátiletý borec. Moldavan, který běhá veteránské maratony.
„Angažovali jsme ho na zápas, je to fajn chlapík," uvedl Kázecký po skončení akce, na které měl velký podíl český konzul v Moldavsku Štěpán Gilar. „Josef Seidl je zajímavá figura. Učil tělocvik na gymnáziu v Kišiněvě, mezi studenty přinesl fotbal. Těm se hra zalíbila, v roce 1911 se uskutečnilo první fotbalové utkání na stadionu Dinama mezi týmem gymnázia v Kišiněvě a studenty z Oděsy," vyprávěl Gilar.
Seidl, rodák z Jirkova, se prý v té době setkal také s ruským carem Mikulášem II. „Po první světové válce pak nastoupil do prezidentské kanceláře T. G. Masaryka, byli spolu na dovolené na Capri. Masaryk si ho držel na Hradě až do konce svého mandátu," uzavřel Gilar.