Sázka s Kuchtou? Asi už peníze nechce, směje se Čvančara. Po dresu Lewandowského neprahne

První strat v A-týmu si může Čvančara připsat už v pátek doma proti Polsku, druhá možnost případně přijde v pondělí v Moldavsku. „Budu vděčný, když na mě trenér ukáže," říká vytáhlý forvard. A snaha získat dres superstar z Barcelony Roberta Lewandowského? Spíše ne.

Čekal jste pozvánku?

Po očku jsem věděl, že Patrik Schick na tom zdravotně není nejlépe, a nám se ve Spartě s Kuchtičem (útočníkem Janem Kuchtou) daří. Ale mile překvapený jsem byl.

Jak si zatím sraz užíváte?

Moc. Je určitě odlišný, potkávám hráče, kteří pravidelně nastupují v zahraničí, je zde velká konkurence. Samozřejmě mám respekt k tomu, co zkušenější kluci dokázali, ale že bych byl nějak vyklepaný? To ne. Jsem zde díky kvalitním výkonům. Trenér rozhodl, že sem patřím.

Sparťanský útok na jaře zatím září, může ze spolupráce Kuchta–Čvančara těžit i reprezentace?

Jsem tady, abych byl připravený nastoupit a co nejvíce pomohl. Jestli to tak bude, rozhodne trenér. I kdybych měl naskočit a s Kuchtičem hrát třeba ve druhé půli, není důvod, abychom na naši spolupráci nenavázali. Je mi ale jedno, kam mě případně trenér postaví. Pokud na mě ukáže, budu vděčný a budu chtít důvěru splatit.

Platí i v národním týmu sázka s Janem Kuchtou, kdo komu nahraje na více gólů?

Ještě jsme se o tom nebavili.

Byl byste pro?

Úplně nevím. Přijde mi, že Honza přestal moje peníze chtít a přestal mi přihrávat. (smích) Lidi nám házeli klacky pod nohy a soudili náš vztah podle toho, jak spolu dokážeme fungovat. My jsme si z toho nic nedělali a jsem rád, že jsme jim teď mohli zavřít pusu. Hrajeme spolu na Strahově PlayStation, nemáme vůbec problém spolu trávit volný čas.

Ve Spartě v systému 3-4-3 nehrajete na hrotu, jak si na jinou pozici zvykáte?

Přesunout se na stranu pro mě bylo něco nového, ale nedá se říct, že úplně náročnějšího. Můžu využívat své rychlosti, řekl bych, že post mi vyhovuje více než se prát se stopery a být odříznutý od ostatních. Mohu si odskočit do středu, mám volnost pohybu. Je pravda, že ve dvou na hrotu nám to moc nešlo, muselo se něco změnit. Trenér ukázal na nás dva s Kuchtičem, že nás chce v základu, a bylo potřeba, aby si každý zvykl na něco nového. Vzal jsem to v pohodě. V Jablonci jsem hrál desítku, není to pro mě úplně cizí.

Berete všestrannost jako velkou výhodu?

Kvůli výšce mě všichni tlačili do vápna, abych tam jen stál a hlavičkoval. Na to jsem úplně alergický a těší mě, že jsem si svůj arzenál zbraní mohl rozšířit.

Máte aktuálně životní formu?

Neřekl bych, góly jsem dával konzistentně, až na výpadek při hostování v Opavě. Tam se mi vůbec nedařilo, zpětně si říkám, že nebyl dobrý krok jít tak mladý do týmu, který hraje o záchranu. Jinak se mi dařilo.

Jak velký podíl má na vašich výkonech Kouč Sparty Brian Priske?

Hodně se nám individuálně věnuje v technice zakončení. Každý fotbalista by se měl zdokonalovat sám, ale když vás ještě trochu tlačí trenér, děláte vše s větší chutí. Přinesl jinou mentalitu, která v Česku není běžná. Je to vidět i na vystupování. Všechno si celkově sedlo, každý v týmu vnímá svou roli a jsme s ní ztotožněni. Jsme na vlně a za to jsme rádi.

Jako útočník jednoho z nejlepších českých týmů jste logicky terčem důrazného bránění. Měl jste třeba otřes mozku.

Od jara se zákroky začaly více pouštět, ochrana hráčů není taková, jaká by měla být. Hodně zákroků je za hranou, hodně se toho pouští. Otřes mozku byl však nešťastný, tomu se dalo předejít. Ale to je fotbal a nemám si na co stěžovat.

V minulém kole byly k vidění dva zkraty Petera Olayinky a Martina Filla, vy sám pro emoce nejdete daleko. Pracujete na tom?

Pravda, jsou to emoce a někdy je jich až moc. Uvědomuji si, že mně hodně škodí, že se někdy až moc nechám strhnout hrou. Jakmile se něco semele, jsem tam mezi prvními a snažím se bránit sebe i spoluhráče. Asi je to špatně, ale těžko se to bude měnit. Peter Olayinka udělal nesmysl a myslím, že já něco takového nikdy neudělal.

Věkem stále spadáte do kategorie do 21 let, v červnu koliduje „malé EURO" s dalším srazem seniorského národního týmu. Máte v hlavě osobní prioritu?

Reprezentovat naši zemi je nejvíc a na prvním místě mám A-tým. Je samozřejmě na trenérech, jak se domluví. Pokud bych si mohl vybrat a měl výkonnost, chtěl bych být s áčkem, které řadím nejvýš.

V pátek čeká český tým na startu kvalifikace o EURO 2024 doma Polsko. Co od soupeře očekáváte?

Víme, že polskému nároďáku se nelíbilo, jak na mistrovství světa hráli málo ofenzivně. Budou to chtít změnit, angažovali i nového trenéra. Vypadli jim nějací obránci, ale stále mají kvalitní tým stejně jako my, prostě si to rozdáme na hřišti.

Jak vnímáte hlavní hrozbu soupeře, útočníka Roberta Lewandowského?

Není potřeba na něj speciálně upozorňovat, je to fotbalista nejvyšší úrovně a všichni to vědí. Jsem rád, že ho neuvidím jen na Instagramu, ale také v reálném životě. Vzorem je pro mě Cristiano Ronaldo, ale viděl jsem góly, jaké dává, má koncovku na tuty. Může být jedním z hráčů, které chci v lecčems kopírovat.

Budete si chtít s Lewandowským vyměnit dres?

Asi ne. Kdyby on přišel za mnou, možná. Ale nepoběžím za ním. (úsměv)