Článek
Ač je Zahustelovi teprve čtyřiadvacet, má za sebou už operace přetržených křížových vazů v obou kolenou. Do ligy naskočil v osmnácti na jaře 2010, jenže po šesti zápasech v základu si poranil koleno. „Rok mi trvalo, než jsem se vrátil," vzpomíná.
Na jaře 2012 šel hrát za rezervu a utrpěl zranění druhého kolena. „Srazil jsem se s gólmanem. Když jsem slyšel diagnózu, rozbrečel jsem se. Fotbalu jsem od mládí obětoval vše a už podruhé jsem musel být rok mimo. Bylo mi jednadvacet a měl jsem plastiku obou kolen. I proto si nominaci do reprezentace vychutnávám," netají Zahustel nadšení.
Prožívá báječný podzim. Ve třinácti kolech dal šest gólů. „Po všem špatném konečně přišly dobré časy. Jsem delší dobu zdravý, což je základ. A jak se daří, roste moje sebevědomí. Po zraněních jsem se navíc vrátil psychicky silnější. A taky rozumnější. Dříve jsem byl v tréninku blázen a do všeho vletěl bez rozmýšlení, teď už se krotím," směje se Zahustel.
Trenér Vrba už s reprezentačním benjamínkem probíral, na které straně středové řady se cítí příznivěji. „Založením jsem spíše pravý záložník, ale v klubu s Jirkou Skalákem hodně rotujeme. Budu hrát prostě tam, kam mě trenér pošle," říká odhodlaně.
Zahustel a těší se, jak se poměří s Kolarovem či Ivanovičem nastupujícími v Premier League. „Mají velkou kvalitu. Ale bylo by špatné, abych se jich bál. Kdybych šel na hřiště a nevěřil si, nemám tam co dělat," ujišťuje Zahustel, že se po všech zdravotních peripetiích skoku na mezinárodní scénu neděsí.
