Reprezentace sice povinnost splnila, skóre si však na trpaslíkovi nevylepšila

Po třech minutách se zdálo, že nebude co řešit. Baroš dal po parádní přihrávce Rosického hned z prvního útoku gól, takže v dalším průběhu zápasu už mělo být jen otázkou, kolikrát ještě legionář z tureckého Galatasaray překoná Jehleho a kdo ze spoluhráčů se k němu připojí.

Lafata, jenž se společně s Morávkem objevil trochu překvapivě v základní sestavě Bílkova týmu, to ve slibné příležitosti zkusil jako první, ale nepochodil, Sivokovi v šanci ještě větší skočil do rány mladší z bratrů Stocklasa, Morávek vzápětí orazítkoval břevno.

Zdeněk Pospěch se raduje se střelcem branky Milanem Barošem z branky do sítě Lichtenštejnska.foto: Právo/Jan Handrejch

Dvacetiminutovka prostě parádní, neboť Češi si mohli hrát a pohrávat s vykolejenými a pouze na bránění myslícími Lichtenštejnci jak chtěli. Jen gólový efekt se nedostavoval, neboť brankář Jehle se sice potil, ale střely Lafaty, Baroše a spol. likvidoval. Někdy se štěstím, většinou však nesporným kumštem.

Fotbaloví trpaslíci se dlouho spokojovali pouze s odkopáváním balónů za půlící čáru, ale když dvakrát Beck či Hasler párkrát vyrazili vpřed, i Čechovi zatrnulo. Zvláště když Lichtenštejnci snadno vypozorovali, že Hubník rychlostí, natož pak jistotou právě neoplývá a snažili se pronikat hlavně přes něho.

Beckovi se to v 19. minutě povedlo, ale v nejslibnější příležitosti svého týmu pálil nad břevno, Hasler rovněž nemířil přesně, soupeř si však s ubíhajícími minutami každopádně troufal, až to hezké nebylo. Vždyť do přestávky stříleli na Čechovu bránu častěji, než český tým v pátek ve španělské Granadě za celý zápas.

A po přestávce si troufali a zlobili ještě víc. Po sedmi minutách musel Bílek z lavičky přímo vzývat Čechův reflex, neboť legionář z Chelsea se postaral, že český tým pořád ještě vedl. Po dlouhém pasu totiž utekl Hasler a Čech jeho ránu vyrážel jen na roh.

Kapitána Tomáše Rosického se snaží zastavit Mario Frick z Lichtenštejnskafoto: Právo/Jan Handrejch

Ani dvě střídání proměnu nepřinesla, neboť Rosický a spol. si nevěděli s pohyblivými, dobře organizovanými i kombinujícími Lichtenštejnci rady. Soupeřovo důrazné napadání v přehuštěné zóně vysunuté pár metrů před Jehleho šestnáctku dělalo českým hráčům očividné problémy, protože hře chybělo potřebné zrychlení, nápad, vtip a hlavně překvapivá finální přihrávka. Najednou se ukazovalo, že tvořit je pro ně ještě náročnější, než bezuzdnou defenzívou bořit ofenzívu Španělů.

Až Baroš se po rychlé kombinaci s Plašilem v 68. minutě obranou hostů prodral a orazítkoval břevno, aby z následného rohového kopu hlavičkující Kadlec povinnou výhru přece jen pojistil. Klid tak sice do řad svého týmu vnesl, ale ke kanonádě spoluhráče nevyprovokoval.

Bílkův tým tak povinnost splnil a tři body získal, skóre, jež může hrát v konečném účtování skupiny I také svou roli, si však nevylepšil. Natož aby před podzimním vyvrcholením kvalifikace svým výkonem přesvědčil.