Článek
„Pokud nastoupím, pak nejpravděpodobněji na levé straně zálohy a Matej na pravém kraji slovenské obrany. Už jsme se trochu hecovali. Těším se na něj. Je to tvrdý obránce, vím to z doby, kdy jsem hrál za Liberec. Vůbec nic mu ale nedaruji. Když přitvrdí, já také. V takovém utkání nelze myslet na to, že jsme z jednoho klubu. Nějakou ránu si asi dáme, ale určitě ne takové, abychom jeden druhého zranili,“ zdůraznil český reprezentant Daniel Pudil.
Reprezentaci bere jako velkou čest, ale jako levý záložník odmítá srovnání s Pavlem Nedvědem... „On je někde jinde. Já se také vždycky snažím odvést stoprocentní práci, v tom jsme si podobní,“ pravil s tím, že jednou by si chtěl zahrát za velký evropský klub, ale ve fotbalu jde zápas od zápasu a krok za krokem.
Říká se, že všechno zlé je pro něco dobré. Pudil ale na svém průšvihu s alkoholem za volantem v Liberci nic pozitivního nevidí. „O tom, že v případě postupu bych mohl jít do Slavie na hostování, se mluvilo už předtím. Pravda ale je, že pod Ještědem se mi nedařilo. Určitě mi pomohla změna prostředí, i v souvislosti s tím problémem. Ve Slavii mě moc podržel trenér Jarolím, dal mi důvěru. Cítím se tu dobře, daří se mi,“ usmíval se.
„Tenhle podzim je nakonec dobrý. Zahrál jsem si Ligu mistrů, i když s ní souvisí můj nejhorší fotbalový zážitek, ta sedmička na Arsenalu. Tolik gólů jsem dostal jen jednou v dorostu, a to jsme jeden dali. Viděl jsem pak v televizi zápas Liverpoolu s Besiktasem a tlačil míč očima do branky, aby ta naše prohra zmizela z historických tabulek. Turci jich dostali osm. Slavia má pořád šanci na postup, ale bereme i jarní Pohár UEFA. Sevilla si asi druhé místo dokáže pohlídat. O Arsenalu nepochybuji. My si zase musíme pojistit třetí příčku,“ dodal.
Pudil je vnukem slavného útočníka Teplic, Sparty a reprezentace ze sedmdesátých a osmdesátých let Pavla Stratila. „Děda mi do fotbalu pořád mluví, někdy se i pohádáme, ale beru ho. Z jeho rad si vezmu to, co uznám za vhodné. V mých začátcích mi ale opravdu hodně pomohl,“ přiznal.
