Článek
„Na telefon mi přišlo hrozně moc gratulací. Nevím, jak dlouho je budu vyřizovat. Ale jako prvnímu určitě zase zavolám tátovi. Stejně jako po nominaci," svěřoval se čtyřiadvacetiletý záložník. „Přál jsem si naskočit na pár minut, ale že mě tam trenér pošle na dvacet minut, v to jsem ani nedoufal. No a líp to ani dopadnout nemohlo," narážel na nejlepší možnou premiéru v reprezentačním dresu Zahustel, jehož kouč povolal až dodatečně místo zraněného Matěje Vydry.
Na hřiště vítkovického stadiónu přišel v 71. minutě místo parťáka z klubu Skaláka a ve třetí nadstavené minutě byl na začátku i na konci poslední gólové akce utkání. Balón si vyměnil s Krejčím a pak už uháněl do vápna. „Snažil jsem si vybrat prostor, kam by mohl jít centr. Pláša to tam poslal perfektně a mě už stačilo balón jen líznout na zadní tyč," popisoval Zahustel.
Když viděl, že míč už nikdo nezastaví, mohl začít slavit. „Byl to fakt nepopsatelný pocit. Běžel jsem hlavně poděkovat Jardovi Plašilovi za přihrávku," zářil čerstvý reprezentant.
Po excelentním vstupu do přípravného období před evropským šampionátem tak může začít živit i naději na účast na závěrečném turnaji. „Trochu to tam možná v koutku je, že bych se mohl poprat o tu Francii. Obzvláště, když se takhle povedl hned ten první zápas. Uvidíme, zda dostanu v Polsku šanci na delší čas. Pokud ano, budu tam chtít předvést dobrou hru a bojovat dál," svěřoval se záložník, jemuž se zatím pozvánky do reprezentačních výběrů vyhýbaly.
Odehrál jeden zápas za výběr do 19 let a jeden v jedenadvacítce. „Bylo to hodně zapříčiněné těmi zraněními. Když se ohlédnu zpátky, tak je to skoro neuvěřitelné. Mám obě kolena operované, ale asi se mi ta práce a píle vrací. Teď si to užívám a budu si to užívat, dokud to půjde," prohlásil Zahustel.
