Článek
Soluň (od našeho zpravodaje) - „Trenér Hašek mi volal naposledy před Eurem, kdy mi oznámil, že nepojedu. Od té doby nic. Nevím, jestli třeba nejsem na reprezentaci starej, nebo jestli bych měl něco dělat jinak,“ říká 32letý Brabec v rozhovoru pro Sport.cz.
Důvody, proč jste zmizel z reprezentace, tedy neznáte?
Na tuto otázku mám po ruce dvě rychlé odpovědi. Za dobu, co v reprezentaci nejsem, jste první novinář, který se mě na tuto věc ptá.
A druhá odpověď?
Tohle je otázka pro trenéra Haška. Víc k tomu asi nemám co říct.
Evidentně jste reprezentační kapitolu neuzavřel.
Rozhodně ne. Musí ale odpovědět trenér, proč v nároďáku nejsem. Nebo říct, co mám dělat jinak, abych se do reprezentace dostal. Zřejmě se v Česku bere, že jsem v Arisu uklizený, a nikdo se po mně neptá.
Neříkáte si, že vám uškodila kauza Belmondo?
Na srazy nároďáku jezdí Vláďa Coufal i Honza Kuchta, se kterými jsem byl v Belmondu. Jejich nominace ukazují, že se k Belmondu nepřihlíží. Důvodem může být moje výkonnost, nebo že nehraju za Panathinaikos, ale, v uvozovkách, jenom za Aris. Nevím… Faktorů je hodně. Jeden z hlavních je, že v Česku vylétli mladí stopeři - Hranáč, Vitík, jsou tam také Krejčí a Zima.
Necítíte šanci se přes ně dostat?
Mladší dostali zelenou, držím jim palce. Jsem vážně rád, že se jim daří. Jediné, co můžu udělat, je makat a čekat, jestli se do nároďáku ještě někdy dostanu.
Kvalifikace o MS, která se rozběhne příští rok, je velkým motivačním faktorem.
Reprezentaci jsem považoval vždycky za nejvíc, vážil jsem si každého srazu. Teď mi přijde, že s každým dalším srazem, na kterém nejsem, se mi vzdaluje. Zároveň i tím, že s trenérem nekomunikujeme.
Mrzí vás, že se Hašek půl roku neozval?
Každý trenér to má jinak. Pan Hašek komunikuje s hráči, kteří jezdí na srazy. Musím respektovat, že z nějakého důvodu nejezdím. Trenér má na toto jednoznačně právo. Prostě pokračuju v Arisu, a když mě budou chtít využít v reprezentaci, rád přijedu.
Vzkazujete tedy trenéru Haškovi, že jste připraven?
Vzkazem je každý víkend, kdy hrajeme s Arisem. Jestli někdo naše zápasy chce vidět nebo ne, je věc druhá. Necítím zášť. Bylo by krásné se ještě do reprezentace podívat, ale jestli tam budu nebo ne, je otázka na někoho jiného. Soustředím se tedy jen na Aris, ostatní neovlivním.
V Arisu jste začal čtvrtou sezonu, odehrál jste prakticky všechno. Toto spojení evidentně funguje. Jak dlouho ještě bude trvat?
Když prezident klubu dá, ukončím tady kariéru. Dokážu si představit, že v Řecku s rodinou zůstaneme. Primárně kvůli dětem. Pokud budu hrát ještě tři roky, všechny tři děti budou v řecké škole. Přesouvat je do české se nám nebude chtít. Když tady nezůstaneme, bude Soluň destinace, do které se budeme určitě vracet. Máme tady tolik známých i přátel…
Navíc umíte řecky.
Neumím perfektně, ale solidně ano. Rozhovory do televize dělám v řečtině, učím se ji dva roky. V Řecku se mi líbí, chtěl jsem k němu nabrat bližší vztah. Pokud v zemi po kariéře zůstaneme nebo se do ní budeme vracet, bude znalost řečtiny velké plus.
Dovedete si představit, že budete po kariéře pracovat v Arisu nebo obecně v řeckém fotbale?
Na takové úvahy je brzo, variant je spousta. Ale neskrývám, že jeden z důvodů, proč se učím řecky, je, abych si znalostí jazyka otevřel v zemi dveře v životě po kariéře.
