Česko - Sev. Irsko 2:3Po anglickém posvícení nejdřív severoirský průjem, pak alespoň trochu zachráněná reputace

V obraně to hořelo. A děsivě. Jenže mohl se někdo divit, když čtveřice Řezník, Simič, Kúdela, Krejčí spolu hrála vůbec poprvé?

On ostatně hrál spolu poprvé celý Šilhavého tým, protože trenér dostál slovům pronášeným před zápasem a skutečně sestavil svůj tým z deseti mužů, kteří sledovali kvalifikační duel s Angličany jen z lavičky. Pouze mladý legionář z Ruska Král představoval výjimku, protože ten páteční reprezentační euforii zažil. Logické, když hrálo deset náhradníků.

I proto to ve hře reprezentace tolik skřípalo. Proto vpředu nebylo hráče, který by udržel míč, natož aby se o něco alespoň pokusil, obrana pak připomínala lázeňské korzo.

Však jím Severní Irové procházeli, jak se jim uráčilo. Lehce, snadně, bez toho, aby je čeští hráči obtěžovali, napadali či komplikovali život napadáním nebo snad důrazem. A to přitom ani Ostrované nehráli v sestavě, v jaké vzdorovali ještě před čtyřmi dny Nizozemcům, a ještě v devadesáté minutě s nimi drželi nerozhodný výsledek.

Trenér Šilhavý udělal oproti Anglii deset změn, jeho protějšek z Ostrovů O´Neill šest. Na Severních Irech však nebyly rošády tolik patrné. Zvláště, když je hned v úvodu při Řezníkově hlavičce podržel bravurním zákrokem gólman McGovern.

Nečekali v obranném bloku, jak u nich bývalo po léta zvykem, presinkem vysouvaným daleko za půlící čáru sbírali míče, byli pohyblivější, důraznější, a tudíž zákonitě aktivnější. Zvláště, když dali po devíti minutách hodně laciný vedoucí gól a po necelé čtvrthodině přidali po rohovém kopu stejně snadno druhý.

A to ještě pro domácí celek štěstí, že jich nepřidali víc, neboť chaotická a zmatená obrana Šilhavého týmu je k tomu doslova vybízela. Krejčí třeba vyzval k samostatnému ataku Boyce, ale ten bránu přestřelil, Kalvach naservíroval nádherný balon Dallasovi, který sám před prázdnou bránou střílel do mračen, o šancích, do níž se dostal Whyte, Boyce a spol. snad lépe pomlčet.

I proto byla třetí branka čtyřiadvacetiletého záložníka z druholigového Middlesbrough McNaira, který utekl Kúdelovi s takovou samozřejmostí, s jakou drtil famózní Jamajčan Bolt soupeře na sprintérské stovce, jen milosrdným vyjádřením dění, které se na Letné odvíjelo.

Samozřejmě že Šilhavý musel o půli zareagovat. Nemohl si dovolit ještě větší blamáž, než k jaké se schylovalo, musel konat, aby si jeho tým zachoval alespoň něco z páteční tváře. Proto čtyři střídání, proto úplně jiný přístup jeho hráčů.

Najednou bojovali, hráli, bylo z nich cítit nasazení, vůle i patrná snaha s výsledkem něco udělat, aby nepříznivou bilanci posledních osmi let se Severními Iry výrazně zlepšeným výkonem a hrou v druhé půli napravili.

Krejčí k tomu příležitost měl, ale McGovern si s jeho střelou nadvakrát poradil, Hušbauer naopak v obrovské příležitosti odkrytou bránu vůbec netrefil, takže až střídající Darida se vtělil do role spasitele.

Ondrášek mu balon sklepl a Darida prostřelil vše, co mu stálo v cestě. Za minutu přidal aktivní Král po nádherném sólu druhou branku, takže v tu chvíli byl hrozící výprask zažehnán. Zvláště, kdy zcela vykolejený soupeř jen zmateně bránil, vyklidil prosrtor, odkopával míče nazdařbůh a do útočení se na rozdíl od první půle vůbec nedostával. Možnosti ke srovnání skóre se proto českému celku nabízely. Zvláště Schick měl převelikou...

Severní Irové však nápor nakonec přežili. Vyrovnávací gól v nastaveném čase pro Ondráškův faul na brankáře McGoverna totiž sudí neuznal, takže už v pátém utkání v řadě je nedokázala česká reprezentace porazit.