Hlavní obsah

Optimista Vaclík: Rozebereme si, co bylo v Kosovu špatně, a v Černé Hoře to zvládneme!

Černá Hora

Po nečekané sobotní porážce v Kosovu potřebuje česká fotbalová reprezentace nutně zabrat v úterním duelu evropské kvalifikace na půdě Černé Hory. Brankář Tomáš Vaclík dobře ví, která uhodila. „Po Kosovu jsme v situaci, kdy teď vyhrát prostě musíme," řekla česká jednička v pondělí odpoledne v luxusním resortu Verde na okraji Podgorice.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Brankář Tomáš Vaclík během tréninku fotbalové reprezentace před zápasy v Kosovu a Černé Hoře.

Článek

Stojí český tým před klíčovým zápasem?

Je hodně důležitý, ale jestli je klíčový, to nechci soudit. Víme, jak se skupina vyvíjí. Kosovo má ještě před sebou oba zápasy s Anglií, navíc ho máme doma. Druhé postupové místo držíme pořád ve svých rukách. Rozebereme si, co bylo v Kosovu špatně, z negativních věcí se poučíme a v úterý v Černé Hoře to zvládneme.

Má ale současný tým kvalitu a mentální sílu, aby druhou polovinu kvalifikace zvládl?

Nemyslím si, že jsme tak špatní, jak se píše. Už v uplynulé kvalifikaci jsem řekl, že v týmu vidím kvalitu, chuť něco dokázat. Jasně, není to takové, jako bývalo za minulé éry, ale pořád věřím, že máme před sebou něco velkého. Na co budeme později vzpomínat.

Kalkulujete, kolik bodů bude stačit na druhou příčku?

Především v Černé Hoře musíme zabrat, abychom se dostali zpátky do pozice, že Kosovo bude nahánět nás. Ale dopředu moc propočítávat nelze. Pokud někdo obere Anglii, hodí do toho vidle a všechny propočty smete. Získá tím plusové body, dostane se do solidní výhody. Anglie je ale zatím suverénní, střílí spousty gólů.

Názory na výkon proti Kosovu se v české kabině liší. Někteří ho považují za slabý, jiní tvrdí, že tým nepropadl. K jakému táboru máte blíž?

Viděl bych to někde mezi. Myslím, že do vyrovnávací branky jsme byli lepším týmem. Kosovo, podle očekávání, čekalo na brejky, které umí. Navíc mu dodávala sebevědomí dlouhá série bez porážky. Gól je polil živou vodou, naopak nás zpražil. Báli jsme se kombinovat. Po přestávce jsme zaspali při rohu. Trenér pak poslal dopředu vysoké hráče, nakopávali jsme na ně dlouhé pasy, což už o fotbale tolik nebylo. Takže když to shrnu: nebylo to úplně špatný, ale ani v topu.

Dal se některý ze dvou gólů chytit?

Při prvním mi chyběl kousek, před druhým jsem zahlédl, jak domácí hráč střílí. Míč letěl na Suka (Součka), který se v poslední chvíli uhnul, bál se, že zahraje rukou. Já jsem už nestihl zareagovat.

Nadešel čas, aby lídři týmu bouchli do stolu?

Máme tu dva kapitány, Vláďu Daridu a Marka Suchého. Další, včetně mě, už toho mají spoustu odehráno. Každý z nás k této situaci má co říct. Čas na proslov asi nadešel.

Související témata: