Neztrácí víru. Coufal o krizi West Hamu, zájmu Leverkusenu, mladé repre i životním cíli v Edenu

Na interview přichází druhý den reprezentačního srazu v Praze před kvalifikačním utkání o EURO 2024 s Polskem. Stále s nejasnou budoucností, zda ho zranění pustí v pátek na trávník. Coufal otevřeně hovoří o situaci v klubu, omlazení národního týmu a nastiňuje, kam by se chtěl s fotbalem ještě podívat.

Máte vysvětlení, proč je West Ham téměř celou sezonu ve spodku tabulky?

Žádné, nedokážu to pochopit. Možná nám nesedlo letní přestupové období, kdy přišlo hodně nových hráčů a potřebujeme čas. Měli jsme nějaký styl, který se teď musí překopat a asi si vše ještě nesedlo. Rozhodně ale neříkám, že je to jen vina nováčků. Navíc jsme přestali dávat góly, hodně jednoduše inkasujeme, po vlastních chybách. Nikdo si však nepřipouští, že bychom sezonu neměli zvládnout.

Co by se dělo, kdyby záchranářská mise přeci jen nedopadla?

Ani na to nechci myslet, nevím. Jak říkám, vůbec nad tím nepřemýšlíme, takže si takovou situaci ani nedokážeme představit. Prostě se musíme zachránit a chceme uspět v Konferenční lize.

Na druhou stranu, Premier League je v dolní polovině nesmírně vyrovnaná.

Přesně tak, když uděláte šňůru tří výher, což je teda v Anglii hodně těžké, jste z toho venku. Neztrácíme víru, není proč.

Během podzimu jste chvílemi vypadl ze základní sestavy, jak aktuálně vnímáte svou pozici?

Myslím, že skvělá. Od zimy jsem začal hrát všechno. Doufám, že po reprezentační přestávce budu zdravý a vrátím se tam, kde jsem skončil.

V prosinci se dokonce objevily zprávy, že vaše jméno patří na seznam nežádoucích hráčů. Bylo to na tom něco pravdy?

Nevím, kde se nějaká listina vzala, mně nikdo nic takového do očí neřekl a myslím, že trenér David Moyes by to udělal. Hned po mistrovství světa si mě zavolal a říkal, že jsem pro něj důležitý, že byla chyba, jak jsem pár zápasů nehrál. Podržel mě a říkal, že pokud jsem měl v plánu někam odejít, tak mě nepustí. O listině jsem něco slyšel, ale asi ji někdo vykouzlil.

Ve stejnou dobu měl o vás usilovat mimo jiné Leverkusen.

Zájem byl, lidé z klubu se byli podívat, proběhla nějaká jednání. Ale šlo o standardní poptávku na trhu, nic společného s tím, že bych byl na odchodu. V Bayeru řešili, jestli odejde Jeremie Frimpong, já jsem v té době neměl takové vytížení. Samozřejmě mě to svým způsobem lákalo, Leverkusen je elitní německý tým, v kádru jsou dva čeští kluci, hrají zajímavý fotbal. Možná by ale šlo o krok zpátky. Ne z pohledu týmu, ale soutěže, Premier League je v mých očích nejlepší. Takže jsem preferoval setrvání na Ostrovech. Jsem rád, že jsem si vybojoval místo v sestavě West Hamu.

To zní, že se vám v Anglii stále více líbí. Existuje věc, na kterou jste si ještě nezvykl?

Máloco mě dokáže překvapit, budou to tři roky a nemyslím, že mě něco dokáže vyvést z míry. Cítíme se i s manželkou daleko lépe, po covidu za námi začala jezdit rodina. Dokonce jsme si zvykli, že se každý rok stěhujeme, což mi normální moc nepřijde, ale manželka si to užívá, tak aspoň někdo (úsměv).

Takže si dovede představit, že byste v zemi zůstal?

Až tak se mi tam zas nelíbí (smích). Na pár let v pohodě, ale trvale asi ne.

O návratu do Česka už padla řeč?

Teď chci zůstat v Anglii co nejdéle. Pokud už bych musel odejít a pokud to zdraví, věk a výkony dovolí, chtěl bych si vyzkoušet i nějakou jinou západní soutěž. A když ne, tak se ohřát někam do tepla.

Ve Slavii jste zažíval tlak v boji o titul, dá se to alespoň trochu srovnat s aktuální situací?

Absolutně ne, v ničem. Nikdo si asi nedovede představit, co teď zažíváme, když bojujeme o holý život. Je šílené, když nastupujete na zápas a víte, že musíte udělat výsledek. Úplně něco jiného, než když jsme v Česku hráli o titulu. Nejde to srovnávat. Se Slavií jsme měli super tým a věděli, že i když se utkání nepovede, můžeme stejně vyhrát, protože máme větší kvalitu než soupeř.

Došlo někdy na debaty, že řešením krize může být impuls v podobě nového trenéra a logicky tedy odchod zkušeného Davida Moyese?

Ze své pozice nemohu říct, nesedím v boardu. To je otázka na našeho budoucího pana majitele (podnikatele Daniela Křetínského, pozn.red.).

Žádné takové informace k hráčům nedoputovaly?

Samozřejmě nějaké zprávy z médií, že musíme vyhrát, jinak je trenér v ohrožení, byly. S Evertonem, s Nottinghamem nebo naposledy s Aston Villou. Četl jsem ale rozhovor, kde David Moyes říkal, že má s boardem skvělé vztahy.

Jak trenéra Moyese vnímáte?

Čistý pragmatista. Účel světí prostředky. Takto ortodoxního pragmatistu jsem asi ještě nezažil, kdy dává výsledky na úkor všeho, možná někdy i hry. Je na něj velký tlak a stejně tak on tlačí na nás.

Nakousl jste, že Daniel Křetínský, mimo jiné vlastník Sparty, může získat ve West Hamu většinový podíl. Jak se to možnou změnu díváte?

Pro mě to absolutně nic neznamená.

Před rokem a půl jste v jednom z rozhovorů říkal, že lidé z klubu vtipkují, abyste se u českého majitele za nich přimluvil. Platí to stále?

Víte, já se hlavně soustředím na to, abych podal co nejlepší výkon na hřišti. Tyhle věci se snažím pouštěl kolem sebe, ale vtípky sem tam padnou.

V pátek vás čeká vstup do kvalifikace o EURO 2024 doma s Polskem. V jaké kondici jste na reprezentační sraz dorazil?

Poslední tři nebo čtyři zápasy jsem kvůli zranění paty nehrál, takže mám lehký výpadek, ale to není nic zvláštního. Obecně se fyzicky cítím dobře, poslední týden jsem toho hodně naběhal a natrénoval. Postupně přidávám do plné zátěže a uvidíme, na co to bude stačit.

Kdy bylo rozhodnuto, že se opravdu připojíte?

Finální zelenou od West Hamu jsem dostal teď v sobotu, kdy jsem absolvoval výstupní trénink, který v klubu potřebovali, aby mě uvolnili. Takto jsme to měli naplánované od začátku. Klobouk dolů před klubem, také my mohli říct, že jsem zraněný, že nás čeká náročný program, že mě potřebují a nikam nejedu. Zachovali se opravdu dobře.

Tříslo, se kterým jste byl loni na jaře na operaci, se už neozývá?

Vůbec ne, není důvod. S třísly nemám momentálně sebemenší problém. Musím zaklepat, operace se povedla výborně, takže skvělé.

Zdravotně byste tedy měl být připravený do důležité části sezony pro klub i reprezentaci.

Doufám, že ano. Záleží, jak se bude teď pata hojit. Jsou hráči, kteří s tím mají problémy měsíc, ale také půl roku. Je to hodně neobvyklé zranění, ale věřím, že se do pátku vše zvládne a proti Polsku naskočím. Uvidíme, třeba se to ozve na tréninku a nakonec nebudu vůbec.

V národním týmu je hned šest nováčků, jak proběhlo seznamování?

Klasicky, kluci budou mít nějaký rituál na hřišti, kde se představí a řeknou něco vtipného, když jim to půjde, a necháme je být. Jsou tady, protože mají kvalitu a formu. Tým se samozřejmě hodně omladil, to nebývalo zvykem. Vypadám trochu jako dědeček (smích). Starší než já už je jen pár hráčů, většina o pár měsíců a Tomáš Vaclík je bezkonkurenční. Ale jen s fotbalisty kolem 20 let to hrát taky nejde. Musíte mít zkušené hráče a osu týmu. Nemyslím, že by u nás nastal nějaký problém, v kabině si uděláme dobrou atmosféru.

Nepřijal jste alespoň částečně pozici mentora?

Není potřeba a na takovou roli se necítím. Samozřejmě, rád poradím nebo předám zkušenosti. Ale abych za někým 24 hodin chodil a učil ho hrát fotbal? Určitě ne. Kluci jsou v reprezentaci. Na druhou stranu, pokud uvidím, že tomu někdo nedává sto procent, budu první, kdo zakřičí.

Kromě Polska vás čeká ve skupině Albánie, Faerské ostrovy a Moldavsko. Co se vám po losu honilo hlavou?

Jestli nepostoupíme, jsme totální pitomci. Možná to zní vtipně, ale všichni naši pozici vnímáme. Fotbalový svět se vyrovnává a nečekají nás lehké zápasy. Nevíme, co čekat od Moldavska, na jaké hřiště nás tam pošlou. Faerské ostrovy budou v létě na umělce taky nepříjemné, porazily tam Turecko. Albánie rovněž nepříjemná. My musíme ukázat kvalitu, se vším si poradit a postoupit.

Co čekat od Poláků?

Velkou kvalitu. Mají hodně hráčů z předních týmů a lig, na hrotu samozřejmě druhého či třetího nejlepšího útočníka na světě. Těžko říct, s jakou nastoupí taktikou. Mají nového trenéra, všichni se budou chtít ukázat. Známě určitý mustr, očekáváme více útočný fotbal a presink, Na mistrovství světa si stěžovali, že nehrají moc ofenzivně. Cílem je ale doma v Edenu získat body.

Našel byste v Premier League podobného forvarda, jakým je Robert Lewandowski?

Podle videa mi připomíná Harryho Kanea, i když ten je za mě ještě trochu větší bombarďák. Oba mají vynikající zakončení hlavou, pravou i levou nohou. Umí pracovat pro tým, chodit si do meziprostorů. U útočníka je to hrozně ceněná vlastnost.

Pak je tu ještě jedna velká událost. Finále Konferenční ligy se hraje začátkem června v Edenu, West Ham je aktuálně ve čtvrtfinále této soutěže. Jak velká výzva, i s ohledem na vaší slávistickou minulost, je se do Prahy probojovat?

Obrovská, největší v této sezoně. Jsme v potížích, ale nakonec z toho může být úžasný ročník. Je jedno, jestli skončíte v lize dvanáctí, hlavně být alespoň sedmnáctí. Když k tomu vyhrajeme Konferenční ligu, bude to úžasná sezona a všichni zapomenou, co bylo v Premier League. Příští rok bychom navíc byli automaticky v Evropské lize.

O motivaci nemusí být ani řeč.

Přesně, ta je obrovská. Finále v Edenu přestavuje pomyslnou třešničku. Já, Tomáš Souček i všichni ostatní pro to uděláme maximum. Zvednout nad hlavu pohár v Praze, s West Hamem, před zraky manželky, dětí, rodiny? Pro mě životní cíl.

Teoreticky můžete narazit na Fiorentinu a parťáka z reprezentace Antonína Baráka. Už proběhlo nějaké špičkování?

Jen jsem mu říkal, že asi podplatil Vláďu Šmicera, který jako ambasador celého ročníku zbytek vyřazovací fáze losoval, že dal Fiorentinu do lehčí větve. Nemáme úplně soupeře, jaké jsem chtěl. Ale pořád patříme mezi favority. A vlastně bych byl rád, aby ve finále byl někdo jiný (smích). Fiorentina má skvělý kádr a někdo z Čechů by byl po zápase zklamaný. To bych nechtěl, takže možná lepší, když postoupí jen jeden tým.

Jaké silné vztahy udržujete s lidmi ve Slavii?

Zrovna v úterý jsem tam byl na rehabilitaci. Jsem v kontaktu s Houšťou (asistent trenéra Zdeněk Houštecký), s bráškama Teclíkem (útočník Stanislav Tecl) a Masem (obránce Lukáš Masopust) i dalšími kluky. Taky s Alešem Pítou nebo fyzioterapeutem Ludvíkem Maierem. Jsem strašně rád, jak vztahy udržujeme.

A co říkáte na aktuální výkony Slavie a boj o český titul?

Rozhodne se mezi Slavií a Spartou. Plzeň jsem poslední dobou moc neviděl, ale slyšel jsem, že se jí moc nedaří a ztrácí body, hlavně doma, což je problém. Sparta udělala sérii, jako bychom potřebovali ve West Hamu, možná by stačila poloviční. Koncept s trenérem Brianem Priskem zřejmě přináší ovoce. Ve Slavii je hodně nových hráčů, ale kluci mají obrovskou kvalitu, ztratili pár zápasů, ale zase se z toho vyhrabou a věřím jim.