Článek
„Moje role se dramaticky změnila. Dříve jsem sice byl v nároďáku pravidelně, ale v průměru měl prakticky jeden start na kalendářní rok," ohlíží se s úsměvem Vaclík, nyní brankář španělské Sevilly. Na první sraz cestoval jako hráč pražské Sparty, kterou později vyměnil za švýcarskou Basilej.
„Zažil jsem Evropskou ligu, Ligu mistrů, finálové turnaje v národním dresu s mládežnickými výběry, a pak před třemi lety evropský šampionát ve Francii jako náhradník. Atmosféra byla speciální. Chtěl bych ji zažít i jako hráč, který se dostane na trávník," zasní se Vaclík.
Při šampionátu v roce 2016 kryl záda Petru Čechovi. „Při jeho éře bylo jasně dané, že je jedničkou. Šance dostat se mezi tyče byla malá. Byl jsem smířený se svojí rolí. Kryl jsem záda Petrovi a dělal servis ostatním klukům," vrací se ostravský rodák zpět v čase.
Když však rekordman v počtu reprezentačních startů kariéru v národním týmu ukončil, Vaclík se stal jedničkou. „Startů výrazně přibylo. Minulou kvalifikaci jsem odchytal vlastně celou, ale nepovedla se. Nyní máme vše dobře rozehrané. Na turnaji jsou nejlepší hráči z celé Evropy. Stadiony byly plné už na rozcvičku, tribuny vlastně rozdělené podle fanoušků na dvě poloviny. Je mým velkým snem zažít šampionát jako jednička," vypravuje Vaclík.
Brankář české fotbalové reprezentace Tomáš Vaclík hovoří s novináři
Těžké Vaclíkovy začátky
Přestupem do Španělska se změnila i jeho pozice v národním týmu. „Loňský přestup ze Švýcarska sehrál velkou roli. Loňské léto změnilo hodně nejen na klubové úrovni. Bylo jinačí jezdit na srazy z Basileje, byť jde o výborný evropský klub, a nyní ze Sevilly, která patří k top týmům španělské ligy, v níž čelím nejlepším hráčům světa," přemítá Vaclík.
Je paradox, že jedničkou reprezentace je muž, o nějž v začátcích nikdo nestál. „To je fakt," usměje se Vaclík. „Dobře si krušné začátky pamatuju. Někteří brankáři v jednadvaceti letech nastupují v top soutěžích za nejsilnější kluby. Já chytal druhou ligu za Žižkov. Cením si, že jsem se nevzdal. Neuhnul jsem z cesty, neodpadl. A vyvrbilo se to až do pozice jedničky v reprezentaci," rekapituluje přeci jen krkolomnější pozici na vrchol nyní třicetiletý brankář.
Trénink české fotbalové reprezentace před zápasem kvalifikace mistrovství Evropy s Kosovem.
Je rád, že od reprezentačních brankářských parťáků se mu dostává podpory, kterou kdysi zahrnoval Čecha. „Je jasné, že chytat chtějí všichni. Ale respektujeme se a přejeme si úspěch. Trávíme spolu hodně času, tudíž je důležité mít dobré vztahy. Pomáháme si, aby byl brankář určený jako jednička nachystaný na zápas. Jde přeci o účast na šampionátu, což je zájem celého týmu," dumá Vaclík.
K bitvě proti Kosovu dorazil výborně naladěný. Sevilla zvládla vítězně derby s Betisem a drží čtvrtou příčku pouhý bod za vedoucí Barcelonou. Navíc už má v kapse postup ze skupiny Evropské ligy, kde neztratila ještě ani bod.
„Pořád se mohu posouvat, ale jsem v lepší formě než minule. Pomohl mi zápas v reprezentaci proti Anglii. Myslím, že posílil nás všechny. Před minulým srazem jsme v Seville tři ze čtyř zápasů prohráli. A co šlo na branku, skončilo za mými zády. Teď jsem v lepším rozpoložení. Ani jednou jsme neprohráli," lebedí si Vaclík a doufá, že souboj proti Kosovu mu dobrou náladu nesebere: „K zápasu do Bulharska chceme v sobotu letět jako účastník mistrovství Evropy."
