Článek
S vystoupením v Litvě musí vládnout veliká spokojenost. Soupeře jste vyřídili rozdílem třídy...
Start do zápasu jsme měli velice dobrý, hned na začátku jsme donutili domácí celek k chybám, takže vyrobil penaltu, která nám dodala klid. Dvě miniuty na to sice mohli vyrovnat, ale příležitost neproměnili a po zbytek poločasu jsme byli pány na hřišti a zápas kontrolovali. Hráli jsme velice dobře a vytvořili si šance, které jsme na rozdíl od prvního střetnutí v Olomouci proměnili. I ve druhé půli jsme chtěli hrát dál aktivně, aby se protivník nedostal do hry, což se zpočátku dařilo. Pak jsme bohužel vyrobili chybu, za kterou jsme zaplatili vyloučením. Dohrávali jsme tudíž jen v deseti, což dalo domácím opticky více šancí. Ale jen opticky... Do ničeho jsme je nepustili, z protiútoků naopak hrozili my a nakonec jsme přidali z penalty ještě čtvrtou branku.
Šlo podle vašeho názoru o nejlepší a nejsuverénnější výkon mužstva v kvalifikaci?
Hráli jsme skutečně velice dobře, takže od první minuty nebylo pochyb o tom, jak zápas skončí.
Kapitán Tomáš Rosický mluvil o tom, že má z úspěchu a postupu radost i vzhledem k nepřející, ba přímo nenávistné atmosféře, jež kolem národního týmu vládla. Zažíváte stejný pocit?
Mně nevadila kritika, ale fakt, že někteří lidé absolutně ztratili soudnost. Hlavně po utkání se Španělskem! Měli by se podívat nejprve sami na sebe a teprve pak kritizovat ostatní. My jsme odpověděli tím nejlepším možným způsobem – zápas v Litvě jsme zvládli. Jak bude celou situaci vnímat okolí, to neovlivníme.
Narážíte tím na bývalé hráče?
Negativních reakcí bylo dost ze všech stran.
Jak byste tedy hodnotil vystoupení české reprezentace v kvalifikaci vy?
Kromě smolného domácího zápasu s Litvou jsme zvládli kvalifikaci v klidu. Dvakrát jsme povinně porazili Lichtenštejnsko, se Skotskem jsme získali čtyři body, když jsme ho porazili po velice dobrém výkonu doma a u nich uhráli remízu. Proto škoda ztraceného duelu s Litvou, protože se třemi body navíc jsme mohli mít dřív klid, ba co víc, za určité konstelace dokonce postupovat přímo. Teď je ale podstatné, že jsme v baráži.
Před cestou do Litvy jste se nechal slyšet, že právě závěrečnou kvalifikační konfrontací začíná barážový trojboj. První díl jste zvládli...
Ale šlo jen o první krok, teď nás čekají další dva. Uvidíme, koho nám čtvrteční los přiřkne, ale mezi postupujícími celky těžko vybírat. S každým se bude rozhodovat během 180 minut, v té době se může stát cokoli.
Protože jste nakonec proklouzli mezi čtveřici nasazených mužstev, můžete narazit na Bosnu, Černou Horu, Estonsko nebo Turecko. Kterého soupeře byste bral do baráže?
Skutečně obtížné vybírat. Spousta lidí by brala Estonsko, ale kdo ví, jaké počasí tam za měsíc bude a na jaké podmínky bychom tam třeba narazili. Turecko naopak všichni vnímají jako nejsilnější tým, ale oni jsou náladoví a v baráži, kdy jde o hodně, mohou ztratit hlavu, což může být výhodou. Černá Hora a Bosna jsou nevyzpytatelné a nebezpečné týmy s velikou kvalitou. Člověk si opravdu nevybere.
Netoužil byste po Turecku, abyste mu nachystal pomstu za poslední EURO?
Mně je jedno, koho nám los přidělí.
V posledních dvou kvalifikačních zápasech jste přišli o Hübschmana a Hubníka, což pro baráž představuje citelný handicap...
Proti Litvě jsme se museli vyrovnávat s tím, že nehráli Hübschman a Rosický a utkání jsme přesto zvládli na jedničku. Do dalšího zápasu musíme Hübschmana nahradit znovu, navíc bude třeba si poradit s absencí Hubníka. V Kaunasu se do středu obrany přesunul Kadlec a na kraj obrany přišel Pudil, což je jedna z variant i pro baráž. A navíc je k dispozici i Rajnoch, který už také odehrál dost zápasů. Trenéři proto mají pořád z čeho vybírat, i když stav pochopitelně není ideální.
