Článek
Mamič ale potřeboval u národního týmu svého muže. Poslušného, oddaného, jemu zavázaného... Někdejší reprezentant s 83 starty na kontě a Čačičův předchůdce Niko Kovač jím nebyl. Narodil se v Berlíně, vyrůstal v Německu, v bundesligových klubech hrál, takže chtěl i v chorvatské reprezentaci zavést německý řád a zvyklosti. A hlavně nepřipouštěl, že by měl být někomu zavázaný a plnit jeho přání. Mamičovy příkazy už tuplem ne.
Upozornil na sebe tím, že trénoval Dinamo
Proto skončil, i když prohra národního týmu v kvalifikaci s Norskem mu pochopitelně přitížila. Nikoli svazový šéf Davor Šuker, ale Mamič rozhodl, že ho vystřídá Čačic, který na sebe mezi plejádou skvělých chorvatských trenérů upozornil jen tím, že rok trénoval záhřebské Dinamo patřící Mamičovi.
„Proto nemůže mít u hráčů autoritu a respekt, neboť všichni vyrůstali a hrají pod mnohem lepšími kouči, než je Čačič. Ale Mamič rozhoduje, a proto ho do funkce prosadil. A i hráči mlčí, protože se neodváží proti němu vystoupit," netají se despektem renomovaný chorvatský novinář Aleksandar Holiga a přibližuje poměry, které v chorvatském fotbale panují.
„Výhradně Mamič uzavírá už po léta soukromé smlouvy s mladými chorvatskými hráči kolem patnácti let, aby pak s náramnou provizí participoval na jejich dalších přestupech. Když Luka Modrič přestupoval do Tottenhamu, zinkasoval Mamič 7,7 miliónů eur, které měly patřit Dinamu, což se teď projednávalo u soudu. Modrič nechtěl svědčit, ale musel, protože jinak by byl spolupachatelem," vykládá a připojí, že když vzali v Chorvatsku Mamiče do vazby a obvinili ho z vytunelování klubu, byl prezident chorvatského fotbalu Davor Šuker první, kdo za šedou eminenci složil kauci dosahující téměř miliónu eur.
O všem rozhoduje jen Mamič
Mamič určuje, kteří hráči se v reprezentaci objeví a koho mají trenéři chorvatských výběrů do ní povolat. Když třeba hrála chorvatská sedmnáctka na světovém šampionátu této věkové kategorie v Chile, tvořili základní jedenáctku jen mladíci z jeho Dinama Záhřeb. Naděje z ostatních klubů seděly na lavičce.
A když se hledal Čačičův asistent k národnímu týmu, posvětil Mamič volbu Josipa Šimuniče. Toho Šimuniče, který jako hráč vyfasoval od disciplinární komise FIFA zastavení činnosti na devět zápasů za fašistické pozdravy po barážového utkání o postup na světový šampionát v Brazílii.
Po jeho skončení si totiž vzal při oslavách postupu mikrofon, do něhož křičel: „Pro vlast", na což fanoušci odpovídali: „Připraveni."
Šlo přitom o ustašovský pozdrav "Za dom spremni" z období druhé světové války, kdy Chorvatsko pod fašistickou vládou získalo samostatný stát.
„Byl to vynikající hráč a je to skvělý člověk a patriot, který zosobňuje slušnost a poctivost," hájil Šimuniče Mamič, stejně jako poté Čačič. A samo sebou ho do role reprezentačního asistenta instalovali.
Mamič je prostě nedotknutelný. Čačiče do funkce prosadil a tudíž ho ovládá, přičemž sám zůstává chytře v zákulisí.
I teď během šampionátu.
Když trenér na EURO uspěje, samozřejmě Mamič ze stínu vystoupí a všechny zásluhy shrábne. Když ve Francii vyhoří, bude první, kdo své loutce zakroutí krkem, protože je neomezeným vládcem nad chorvatským fotbalem.
