Článek
Docela slušný cestovatel. Působil v Belgii a Turecku, Řecko je pro něj již třetí zahraniční štací. V zemi s často divokými fotbalovými poměry si rychle zvykl.
„Řekové jsou hrdí na svou zemi, na Soluň. Jejich přízeň ve městě je rozložena mezi PAOK a Aris tak 60:40," líčí Jakub Brabec jako host posledního Fortuna baru.
Hráč s přezdívkou Brumla na sebe prozrazuje, že vůbec není městský člověk.
„Bydlím za městem, stejně tak jako v Praze. Jako jsme tady chodili do lesa, tak tam chodíme k moři. S rodinou jsme takoví přírodní," usmívá se.
Aris disponuje hráči hned 17 národnostní. Babylon věrně ilustruje i složení obrany, v níž žádná země není zastoupena dvakrát... Při komunikaci v týmu si český reprezentant vystačí s angličtinou, přesto se učí řecky.
„Těžká řeč, jenže nevím, jak dlouho v Řecku setrvám. Kdybych tam hrál až do konce kariéry, tak by mě pak mrzelo, že jsem se řeč nenaučil," vysvětluje.
Pro výuku si našel milé společníky. „Říkám jim Řekočeši. Původem Řekové, ale narodili se v Čechách. Pak se zase po válce do Řecka vraceli, takže mluví plynule česky i řecky. Pomáhají mi," kvituje Brabec.
„Chodím s nimi na kávu nebo i na pivo. Tedy pivo pijí oni, já ne," ujišťuje s úsměvem, aby ho snad někdo nevinil z porušování životosprávy.
„Už to jsou důchodci, ale zachovali si český sportovní režim. Hrají ping-pong, nohejbal a tak," přibližuje své originální učitele.
Líbí se mu, že Řecko je fotbalová země. „Zatímco tady u nás je přízeň lidí hodně rozmělněná, v Řecku je fotbal jasné číslo jedna. S ním tak ještě možná basket," srovnává.
Řecko mu zkrátka káplo do noty. „Už jsem něco procestoval. Klidně bych tam kariéru i dohrál," netají Brabec.