Článek
Řešil jste u televizní obrazovky, jakou stopu by v Izraeli zanechal váš tým, který v podzimní baráži minulého roku podlehl Rusku?
Pokud bychom se ocitli ve skupině stejně jako naši přemožitelé Německo, Španělsko a Nizozemsko, měli bychom hodně těžkou pozici. Bylo patrné, že každá země přistoupila k šampionátu jinak. Třeba Německo či Anglie neměly nejsilnější možné výběry. Nepřekvapilo mě, že vyhrálo Španělsko. Potvrdili dominanci v mládežnickém fotbale.
Přinesl vám šampionát na izraelské půdě nějaké zásadní poznatky?
Neviděl jsem všechny zápasy, ale většinu. Při začátku šampionátu jsme absolvovali turnaj na Ukrajině. První utkání z Izraele jsem viděl shodou okolností po naší prohře s Rakouskem a přišlo mi, že obraz v televizi je nějaký zrychlený ve srovnání s naším duelem... (směje se) Mrzelo mě, že jsme se tam nedostali.
Start na příštím šampionátu věkové kategorie do 21 let má český tým jako pořadatel garantovaný. V jaké fázi přípravy se nacházíte?
Letošní rok jsme pojali jako hledání a testování hráčů. Výsledky jsou druhořadé, vyzkoušeli jsme pětačtyřicet hráčů a máme ještě půl roku na testování dalších. Příští rok už bude ve znamení stabilizace, pracovat budeme s maximálně třiceti hráči, z nichž se vytvoří finální kádr pro rok 2015, který bude už jen ve znamení vyladění formy. Myslím, že zvolený systém je nutností. Musíme tým prosít, abychom viděli charaktery hráčů a kádr dobře složili. Naše výkony se rapidně nepropadly, jen nedáváme góly.
Z dosavadních šesti zápasů jste jen dva vyhráli, utrpěli prohru 0:3 od Rakouska a vstřelili jen čtyři góly. To není optimistická bilance.
Myslel jsem, že nám všechno půjde lépe a díry po odchodech Kalase, Krejčího, Kadlece či Vydry zacelíme rychleji. Prohra s Rakouskem byla pro nás trenéry šokem. Šlo o nejvyšší prohru od mého nástupu k týmu. A také o velkou ostudu. Hodně jsme mužstvo střídali, nehráli jsme ještě ve stejné sestavě. V brance i obraně byly pokaždé změny, což přináší komplikace. Ale nemáme útočníka, který by byl schopný zápas rozhodnout. Když vezmu odehrané minuty a pomyslné kanadské bodování hráčů v lize, nejde o čísla, nad nimiž bychom měli jásat. Jediný Fantiš dal pět gólů, jinak ofenzivní hráči zaznamenali maximálně tři body v osmadvaceti zápasech, což je strašně málo.
Znervózňuje vás bídná bilance adeptů na místo v mužstvu pro domácí šampionát?
Trošičku mě znepokojuje. Ještě zbývají dva roky, ale je jasné, že když hráči nedávají góly v lize, nebudou je dávat ani v reprezentaci. Naše bilance je fakt špatná. V krizových situacích musejí pomoct silní jedinci. S trochou nadsázky takoví, kterým kopnete míč dopředu a oni dají gól. Byli to Pekhart, Kozák či Rabušic v kádru pro šampionát v Dánsku, respektive Chramosta nebo Wágner v minulém týmu. Teď jsme už vyzkoušeli nespočet variant, ale efekt žádný.
Bude velkým handicapem fakt, že český tým nemusí hrát kvalifikaci?
Během posledních dvou šampionátů v Dánsku a Izraeli skončily pořadatelské týmy vždycky už ve skupině. Pro domácí tým absence v kvalifikaci nepředstavuje velkou výhodu. Musíme v přátelských zápasech vytvářet umělý tlak. Najít pro utkání před šampionátem vnitřní motivaci. Jenže navodit tlak jako v bojích o EURO nelze. Kvalifikace formuje osobnosti. Kluci se dostanou pod tlak. K úspěchu musejí vítězit. V současném kádru nejsou lídři. V minulosti jsme měli Váchu, Gecova, Dočkala, Milana Černého či Suchého. Oni byli v lize tahouny svých týmů. Letos sice adepti pro finálový turnaj ligu hráli, ale vlastně jen nastupovali. Chyběla přidaná hodnota v podobě gólů a asistencí.
Rýsují se vám jména, která mohou být při domácím šampionátu na trávníku stejnými osobnostmi?
Třeba Masopust nebo Přikryl, možná i další. Raději nechci odhadovat. Dva roky jsou u přechodu mezi mládeží a dospělými dlouhá doba. Někdo může vyletět a jiný se ztratit. Kostra týmu začne teprve krystalizovat. Po evropském šampionátu před dvěma lety, kde byl tým pod vedením Jaroslava Hřebíka druhý, měli kluci dobře našlápnuto. Hála, Lácha, Skalák, Přikryl, Polom či Jeleček. Jenže si zatím nevybojovali místo na slunci. Jestliže se neprosadili do ligy, nemají potřebnou výkonnost. A někteří navíc přestali hrát úplně.
Poslední výsledky mládežnických výběrů nejsou příliš povzbudivé. Čekají tedy český fotbal na mezinárodní scéně v mladších věkových kategoriích slabší roky?
Křivka výkonnosti je prostě někdy dole. Výsledky naznačují, že nás nečeká slavné období. Neřekl bych, že nás čeká vyloženě doba temna. Ale pokud prohráváme se zeměmi geografickou rozlohou stejnými, jde o téma k zamyšlení.
